Odklad jednání o brexitu může poškodit trhy

Pokud bude Británie se začátkem jednání o odchodu země z Evropské unie čekat do října, kdy plánuje odstoupit premiér David Cameron, způsobí to značnou nejistotu na trzích a poškodí to ekonomiku. Německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk to řekl eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger.

Přidal se tak k politikům, kteří nyní naléhají na Londýn, aby se po referendu o brexitu s konkrétními jednáními o vystoupení Británie z Unie začalo co nejdříve.

„Každý další den nejistoty brání investorům, aby do Británie a také na evropské trhy vložili své peníze,“ řekl eurokomisař. „Cameron a jeho strana způsobí škody, pokud budou čekat do října,“ dodal.

Britští voliči ve čtvrtečním referendu rozhodli o tom, že chtějí své členství v EU ukončit. Není ale jasné, kdy Londýn reálně požádá o zahájení jednání o vystoupení s představiteli EU. Britský ministr financí George Osborne řekl, že aktivaci článku 50 unijní smlouvy, která vystoupení z EU umožňuje, je možné očekávat až poté, co bude mít Londýn jasnou představu o budoucích vztazích s EU. Premiér Cameron po oznámení o své rezignaci uvedl, že vyjednávání s Unií bude na jeho nástupci, který by ho měl nahradit do října.

Evropští politici se naproti tomu shodují spíše na tom, že jednání o brexitu by mělo začít co nejdříve a ne až po několika měsících. K rychlému zahájení jednání chtějí Británii vyzvat i čtyři velké frakce Evropského parlamentu.

Goldman Sachs
Zdroj: JUSTIN LANE/ISIFA/EPA

Goldman Sachs čeká v Británii recesi, v EU a v USA slabší růst

Británie se nicméně podle některých ekonomů dočká kvůli svému rozhodnutí opustit Evropskou unii do roka recese. Takzvaný brexit totiž zároveň zbrzdí globální ekonomický růst. Takový vývoj očekávají přední ekonomové investiční banky Goldman Sachs, kteří současně zhoršili odhad ekonomického růstu eurozóny a Spojených států.

„Nyní očekáváme, že (britská) ekonomika vstoupí do začátku roku 2017 do mírné recese,“ napsali ve zprávě klientům ekonomové Jan Hatzius a Sven Jari Stehn. V příštích 18 měsících pak brexit sníží hrubý domácí produkt (HDP) Británie o 2,75 procenta.

Brexit podle nich nepříznivě ovlivní rovněž ekonomiky ostatních evropských zemí i ekonomiku Spojených států. Hrubý domácí produkt eurozóny má nově v příštích dvou letech vzrůst v průměru o 1,25 procenta místo doposud očekávaných 1,5 procenta.

Americká ekonomika pak ve druhé polovině letošního roku vykáže růst pouze o dvě procenta. Dosavadní prognóza počítala s růstem o 2,25 procenta.

Goldman Sachs očekává, že se pravděpodobně zhorší podmínky obchodování. Firmy pak zřejmě omezí investice kvůli nejistotě, kterou výsledek hlasování nastolil. Vlivem kolísání kurzů a snížení hodnoty rizikovějších investic, jako jsou akcie a některé dluhopisy, se pak zpřísní i finanční podmínky, uvedla agentura Reuters.

Obavy o další vývoj v Británii neskrývají mnohé společnosti

Odchod Spojeného království z Evropské unie nepochybně dopadne na hospodářství země, ekonomika Británie je ale dostatečně silná, aby tuto výzvu zvládla, prohlásil britský ministr financí George Osborne, který poprvé od čtvrtečního referenda veřejně vystoupil. Obavy o další vývoj ale naopak neskrývají někdejší ministr financí Alistair Darling či mnohé společnosti.

Některé chtějí kvůli brexitu pozastavit najímání nových pracovních sil. „Nemáme žádnou vládu, žádnou opozici a ti, kteří nás do těchto problémů dostali, utekli,“ řekl Darling s tím, že se nyní obává více než během hospodářské krize v roce 2008. Nynější nejistota podle něj pravděpodobně zemi velmi poškodí.

Brexit
Zdroj: Reuters

„Jak jsme se mohli takhle rozhodnout a nemít žádný plán pro budoucnost?“ pozastavil se Darling. Kritizoval také někdejšího starostu Londýna a hlasitého zastánce brexitu Borise Johnsona, že k referendu o EU přistupoval jako ke hře.

Obavy mají také firmy. Institut ředitelů (IoD), který sdružuje šéfy britských podniků, oznámil, že provedl průzkum mezi tisícovkou svých členů a že čtvrtina z nich se chystá zastavit přijímání nových zaměstnanců.

„Manažeři mají velmi velké obavy. Takřka polovina z nich očekává, že ostatní členské státy Británii potrestají,“ řekl generální ředitel IoD Simon Walker. Dodal, že voliči si určitě neuvědomili, že hlasovali pro ústavní i ekonomický chaos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...