Odklad jednání o brexitu může poškodit trhy

Pokud bude Británie se začátkem jednání o odchodu země z Evropské unie čekat do října, kdy plánuje odstoupit premiér David Cameron, způsobí to značnou nejistotu na trzích a poškodí to ekonomiku. Německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk to řekl eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger.

Přidal se tak k politikům, kteří nyní naléhají na Londýn, aby se po referendu o brexitu s konkrétními jednáními o vystoupení Británie z Unie začalo co nejdříve.

„Každý další den nejistoty brání investorům, aby do Británie a také na evropské trhy vložili své peníze,“ řekl eurokomisař. „Cameron a jeho strana způsobí škody, pokud budou čekat do října,“ dodal.

Britští voliči ve čtvrtečním referendu rozhodli o tom, že chtějí své členství v EU ukončit. Není ale jasné, kdy Londýn reálně požádá o zahájení jednání o vystoupení s představiteli EU. Britský ministr financí George Osborne řekl, že aktivaci článku 50 unijní smlouvy, která vystoupení z EU umožňuje, je možné očekávat až poté, co bude mít Londýn jasnou představu o budoucích vztazích s EU. Premiér Cameron po oznámení o své rezignaci uvedl, že vyjednávání s Unií bude na jeho nástupci, který by ho měl nahradit do října.

Evropští politici se naproti tomu shodují spíše na tom, že jednání o brexitu by mělo začít co nejdříve a ne až po několika měsících. K rychlému zahájení jednání chtějí Británii vyzvat i čtyři velké frakce Evropského parlamentu.

Goldman Sachs
Zdroj: JUSTIN LANE/ISIFA/EPA

Goldman Sachs čeká v Británii recesi, v EU a v USA slabší růst

Británie se nicméně podle některých ekonomů dočká kvůli svému rozhodnutí opustit Evropskou unii do roka recese. Takzvaný brexit totiž zároveň zbrzdí globální ekonomický růst. Takový vývoj očekávají přední ekonomové investiční banky Goldman Sachs, kteří současně zhoršili odhad ekonomického růstu eurozóny a Spojených států.

„Nyní očekáváme, že (britská) ekonomika vstoupí do začátku roku 2017 do mírné recese,“ napsali ve zprávě klientům ekonomové Jan Hatzius a Sven Jari Stehn. V příštích 18 měsících pak brexit sníží hrubý domácí produkt (HDP) Británie o 2,75 procenta.

Brexit podle nich nepříznivě ovlivní rovněž ekonomiky ostatních evropských zemí i ekonomiku Spojených států. Hrubý domácí produkt eurozóny má nově v příštích dvou letech vzrůst v průměru o 1,25 procenta místo doposud očekávaných 1,5 procenta.

Americká ekonomika pak ve druhé polovině letošního roku vykáže růst pouze o dvě procenta. Dosavadní prognóza počítala s růstem o 2,25 procenta.

Goldman Sachs očekává, že se pravděpodobně zhorší podmínky obchodování. Firmy pak zřejmě omezí investice kvůli nejistotě, kterou výsledek hlasování nastolil. Vlivem kolísání kurzů a snížení hodnoty rizikovějších investic, jako jsou akcie a některé dluhopisy, se pak zpřísní i finanční podmínky, uvedla agentura Reuters.

Obavy o další vývoj v Británii neskrývají mnohé společnosti

Odchod Spojeného království z Evropské unie nepochybně dopadne na hospodářství země, ekonomika Británie je ale dostatečně silná, aby tuto výzvu zvládla, prohlásil britský ministr financí George Osborne, který poprvé od čtvrtečního referenda veřejně vystoupil. Obavy o další vývoj ale naopak neskrývají někdejší ministr financí Alistair Darling či mnohé společnosti.

Některé chtějí kvůli brexitu pozastavit najímání nových pracovních sil. „Nemáme žádnou vládu, žádnou opozici a ti, kteří nás do těchto problémů dostali, utekli,“ řekl Darling s tím, že se nyní obává více než během hospodářské krize v roce 2008. Nynější nejistota podle něj pravděpodobně zemi velmi poškodí.

Brexit
Zdroj: Reuters

„Jak jsme se mohli takhle rozhodnout a nemít žádný plán pro budoucnost?“ pozastavil se Darling. Kritizoval také někdejšího starostu Londýna a hlasitého zastánce brexitu Borise Johnsona, že k referendu o EU přistupoval jako ke hře.

Obavy mají také firmy. Institut ředitelů (IoD), který sdružuje šéfy britských podniků, oznámil, že provedl průzkum mezi tisícovkou svých členů a že čtvrtina z nich se chystá zastavit přijímání nových zaměstnanců.

„Manažeři mají velmi velké obavy. Takřka polovina z nich očekává, že ostatní členské státy Británii potrestají,“ řekl generální ředitel IoD Simon Walker. Dodal, že voliči si určitě neuvědomili, že hlasovali pro ústavní i ekonomický chaos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
16:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
11:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 13 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
před 23 hhodinami

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
včera v 01:59

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.