Systém ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. „Je to výrobek do jisté míry elitní. Nemyslím snobský, ale normální a poctivý,“ řekl za Madetu, která certifikát získá, její obchodní ředitel Jan Teplý.
Cechovní normy potravinářská komora zavádí podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na třicet tisíc produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky. „České cechovní normy jsou odpovědí na poptávku spotřebitelů. Chtějí vědět, z čeho to bylo vyrobeno, kde to bylo vyrobeno, jaké je složení, jaký je technologický postup,“ zmínil prezident potravinářské komory Miroslav Toman.
Cechovní norma zaručuje, že si výrobce nebude zlevňovat přípravu různými chemickými pomocníky. Například uzený sýr nebude natřený takzvaným tekutým dýmem, což je stále rozšířenější praktika, ale bude skutečně uzený na dřevě. „Přirozené uzení je na bukových štěpkách nebo ovocném dřevě. To je podle mě normální, tudíž odpovídající cechovní normě,“ uvedl Teplý.
Výhody i pro potravináře
Celkem má potravinářská komora schváleno pět desítek výrobců, prvních osm s konkrétními produkty již převezme certifikát, další si budou muset ještě počkat, než budou moci označení na své výrobky dávat. Normy mohou i v současnosti lidé připomínkovat na webu.
„Výrobce nebo svaz může navrhnout cechovní normu, která projde poměrně dlouhým a náročným schvalovacím procesem. Zkušenost je, že u prvních trval proces přes rok, u dalších se dá očekávat, že lhůta bude od několika měsíců až po rok,“ prohlásil ředitel pro programování a strategii z potravinářské komory Miroslav Koberna. „Poté, když se výrobce hlásí s konkrétním výrobkem, je proces jednodušší. Pokud není pochybností, že normu splňuje, tak o tom potravinářská komora rozhoduje interně,“ dodal.
Cechovní norma by měla pomoci potravinářským firmám i při vyjednávání se supermarkety o prodejních cenách. Obchodní řetězce totiž podle potravinářské komory tlačí cenu k absolutnímu minimu, což pro některé výrobce přestalo být únosné. „Tyto výrobky nemohou jít pod cenu, pokud mají dodržovat kvalitu,“ upozornil Toman.
Toman: České cechovní normy jsou odpovědí na poptávku spotřebitelů
Toman: České cechovní normy jsou odpovědí na poptávku spotřebitelů
Události ČT: Vrací se cechovní normy, pro spotřebitele garance kvality, pro výrobce pomoc ve vyjednávání o ceně
Koberna a Teplý k českým cechovním normám
Česko má více značek pro kvalitu potravin
V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Klasa je udělována na základě usnesení komise, která má nějaké standardy, poznamenal Toman. „Říkáme, že by bylo dobře, kdyby možná Klasa převzala tyto normy,“ doplnil.
Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv.
Ministerstvo zemědělství také v novele zákona o potravinách, kterou schválila na konci loňského roku vláda, zakazuje používání log s českým lvem či trikolorou a například nápisy „český“ na potravinách, které z Česka nejsou.
