Události: Vláda začíná mluvit o vyvlastňování kvůli uhlí
O čem se tehdy ale nemluvilo, byl zákon, který obcím zajišťuje, že jejich pozemky a domy nemůže stát kvůli těžbě vyvlastnit. Ale tak jako byly limity nakonec prolomeny, mohl by se změnit i tento zákon.
Vláda totiž projednala novou surovinovou koncepci a ta vyvlastňování připouští. Sám Sobotka ale tvrdí, že rozhodnutí o případném vyvlastňování za náhradu bude až na další vládě. „Vláda se nechystá na základě tohoto dokumentu předkládat nějaké konkrétní legislativní návrhy, které by řešily otázku vyvlastňování,“ uvedl premiér.
A podporu mají politici i v odborech a zaměstnavatelích. „I ve světle událostí v Ostravsko-karvinských dolech bude možná ta možnost vyvlastnění či zachování přístupu k vzácným zdrojům nyní v jiném světle,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Vyvlastňování nebylo ani za monarchie
Kdo ale z nové koncepce surovinové politiky radost nemá, jsou starostové obcí ležících nedaleko lomu ČSA, na němž limity prolomeny ještě nebyly. Žádají po vládě, aby zásoby hnědého uhlí za limity jednou provždy odepsala.
„Možnost vyvlastnění nebyla dokonce ani za monarchie. Je to skutečně totalitní záležitost.“
Vladimír Buřt (SZ)
„Ty vyvlastňovací paragrafy by se daly lehce zneužít a to my nechceme,“ říká starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO).
Limity těžby Pithartovy vlády z roku 1991 na lomu ČSA zůstaly zatím zachovány. Takový výhled ze zámku Jezeří tady však není běžný.
V případě dolu Bílina se vyvlastňovat nemuselo, protože veškeré pozemky patří Severočeským dolům nebo státu. U dolu ČSA by ale prolomení znamenalo zásah i do pozemků obcí.
Vláda podle vlastních slov sice neuvažuje o dalším prolomování, jiného názoru je ale prezident Miloš Zeman. „Doufejme, že toto prolomení bude časem pokračovat i v dalších oblastech,“ uvedl prezident na konci roku. Jeho argumenty se z velké části shodují s odbory – a to je zejména zachování pracovních míst v regionu, který bojuje s vysokou nezaměstnaností.
Vyvlastnění kvůli dálnici jde
Kvůli těžbě se vyvlastňovat nesmí, v případě veřejného zájmu to ale jde. Přesné situace vymezuje zákon a týkají se například veřejně prospěšných dopravních a infrastrukturních staveb, jako jsou dálnice, silnice nebo kanalizace.
A to samé platí i pro budování ochrany před povodněmi a dalšími přírodními katastrofami nebo v případě zásadního archeologického naleziště.