Sněmovní výbory posuzují novelu o střetu zájmů i návrh, který mění zadávání veřejných zakázek. Cílem je upravit pravidla majetkových přiznání politiků a zpřísnit sankce. Své návrhy k tomu má i pravicová opozice. Do zákonů by chtěli například dostat podmínku, aby ti, kdo ovládají podnik, nemohli zastávat ministerskou funkci. Nejčastěji je v této souvislosti slyšet kritika ministra financí Andreje Babiše (ANO) kvůli vlastnictví Agrofertu.
V současnosti podávají politici majetkové přiznání zpětně, rok po nástupu do funkce. Pokud by parlamentem prošly protikorupční zákony, mohlo by se i toto pravidlo změnit. Jakmile by člověk dosáhl na politickou funkci, musel by okamžitě seznámit veřejnost s majetkem. Jde nejenom o to, jaké nemovitosti vlastní, ale také o cenné papíry nebo movitý majetek nad 250 tisíc korun. Navíc musí říct, jak ke jmění přišel.
„Zároveň se zavádí centrální elektronický registr těchto oznámení,“ doplnil k novele Jiří Dienstbier (ČSSD). Důvodem podle něj je, aby každý mohl sledovat, jestli politik po nástupu do funkce podezřele nezbohatne.
Mění se také pokuty za porušení zákona, což se může stát například tehdy, když politik uvede nepravdivé informace o svém majetku. Nyní je nejvyšší sankcí 50 tisíc korun, v nové předloze jde o půl milionu korun. „Myslím, že by Česká republika neměla být na chvostu, pokud jde o tvrdost řešení střetu zájmů. Doháníme evropský peloton,“ prohlásil místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Oddělit vlastnictví firem od ministerského postu
TOP 09 se pokouší finální podobu legislativy změnit. Navrhuje, aby ti, co ovládají společnost, nemohli zastávat ministerskou funkci. Přitom souběh politické funkce a vlastnictví firmy není nic neobvyklého v parlamentu i vládě. Podle Martina Plíška (TOP 09) by členové vlády nesměli být takzvanými ovládajícími osobami ve firmách. Ti vlastní 40 a více procent akcií dané firmy.
„Nesmělo by platit, že by uděloval pokyny managementu firmy, že by rozhodoval o tom, jestli se firma zúčastní veřejných zakázek nebo žádostí o státní dotace a podobně,“ uvedl Plíšek. Je podle něj potřeba vyloučit i minimální možnost, že by ministři dávali přednost soukromým zájmům na úkor zájmu veřejného.
Například Miroslav Kalousek (TOP 09) tak dlouhodobě kritizuje Andreje Babiše (ANO) kvůli vlastnictví Agrofertu. Ministr financí se ale brání, že postupuje v rámci zákona o střetu zájmů. „Myslím, že jsem nejsledovanější osoba v této zemi, že jsem sledován od rána do večera, a to i mé firmy, které to samozřejmě stále poškozuje,“ uvedl Babiš.
Výtky si nicméně musel vyslechnout, když se ve sněmovně například projednával návrh, který prodlužoval zvýhodnění biopaliv, jichž je Agofert významným výrobcem.
V tendru nemá jít pouze o cenu
Změnu by TOP 09 provedla i v novele o zadávání veřejných zakázek. Pokud by ministr vlastnil minimálně deset procent firmy, nemohl by se podle návrhu TOP 09 takový podnik ucházet o veřejnou zakázku.
Vládní podoba pak počítá například s tím, že v některých případech už třeba nebude v tendrech rozhodovat jen cena. „Zavádí institut takzvané minimální ceny, lidově podstřelené ceny. Firmy tak už nemohou dávat dumpingové ceny a tím vyhrát,“ zmínil člen hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).
Teď obě novely rozebírá ústavně právní výbor sněmovny, na plénum se dostanou až v únoru. Novela o veřejných zakázkách přitom musí začít platit už od letošního dubna, aby se Česko vyhnulo sankcím z Bruselu.
