Evropská komise se rozhodla poslat k Soudnímu dvoru EU kvůli prohřeškům vůči unijní legislativě šest členských států Evropské unie, mezi nimi i Česko. Podle komise nezapracovalo směrnici související s řešením případných problémů bank. Ministerstvo financí rozhodnutí komise vzalo na vědomí a upozornilo, že návrhy příslušných zákonů nyní projednává Poslanecká sněmovna. Česko už je přitom žalováno u Soudního dvora i za to, že nemá elektronický registr silničních dopravců propojený s evropským a že pomalu vyšetřuje vlakové nehody.
Brusel posílá Česko k soudu kvůli bankovní směrnici
Problematickou směrnicí Unie reagovala na nedávnou finanční krizi s cílem učinit bankovní systém bezpečnější a zdravější. Nová pravidla dávají úřadům členských zemí nástroje a pravomoci ke zmírnění a řešení těžkostí či selhání bank a velkých investičních společností.
Evropská exekutiva koncem května upozornila jedenáct zemí, že bankovní směrnici o krizovém řízení nezapracovaly do svého zákonodárství do stanoveného termínu 31. prosince 2014. Šest z nich tak stále neučinilo, a tak se podle komise nyní mají zodpovídat před soudem EU. Jde ještě o Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
České ministerstvo financí už ale podle diplomatů provádí nápravu a příslušný návrh zákona poslalo do parlamentu, kde má norma za sebou první čtení. Mohla by být přijata ještě letos. Spor by tak neměl mít faktické následky.
Aktuálním krokem hrozí zemím minimálně povinnost platit denní pokuty až do chvíle, kdy legislativu EU zapracuje. Výše pokuty se vypočítává zvlášť u každého případu. „Komise se může rozhodnout odstoupit od případu za předpokladu, že členský stát zapracuje zmíněná pravidla,“ poznamenala komise v prohlášení.
obrázek
Jak neopakovat náročnou záchranu bank
Na základě směrnice nazvané BRRD (Bank Recovery and Resolution) mají banky povinnost připravit plány ozdravných postupů pro překonání krize. Příslušné orgány by měly získat pravomoci k zásahům do činnosti bank tak, aby mohly zabránit jejich selhání.
Pokud krach i tak stále hrozí, mají mít úřady odpovídající možnosti k restrukturalizaci banky tak, aby věc nemuseli zachraňovat daňoví poplatníci. Náklady by naopak měli nést akcionáři a věřitelé.
Z opatření rovněž vyplývá zřízení národního krizového fondu, kam mají pravidelně přispívat samotné banky, a podílet se tak na nákladech případné záchrany. Norma by měla upravit i postupy pro využití peněz ze státního rozpočtu pro případ, že nebude možné situaci řešit jinak.