Ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) čeká podle vlastních slov bezesná noc. V pondělí bude totiž vláda rozhodovat o prolomení těžebních limitů na dolech Bílina a ČSA. S prolomením Brabec principiálně nesouhlasí, ale jako člen vlády musí brát v potaz i jiné aspekty – co bude s lidmi, které doly zaměstnávají nebo zda je dostatek uhlí pro teplárny. O limitech s ním v Otázkách Václava Moravce diskutovala předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová.
Ministr Brabec na dvou židlích: Vláda chce limity prolomit, jeho úřad ne
Brabec: Ministr životního prostředí bude v tomto případě vždy jako kůl v plotě (zdroj: ČT24)
Na pondělním jednání kabinetu budou podle všeho na stole dva návrhy usnesení, o kterých by se mělo hlasovat. Oba ale počítají s prolomením limitů na dole Bílina, který je ve vlastnictví polostátního ČEZu.
„Žádná, hlavně povrchová těžba není pro ministerstvo životního prostředí něco příznivého,“ prohlásil Brabec s tím, že jediným důvodem pro prolomení těžebních limitů na Bílině je veřejný zájem. „A jediný veřejný zájem, který já si umím představit, je dostatek uhlí pro teplárny a tedy udržení sociálně únosné ceny tepla,“ uvedl ministr jediný důvod, proč by nakonec na vládě ruku pro prolomení zvedl. Jak bude nakonec Brabec na vládním zasedání v Ústí nad Labem hlasovat, ale prozradit nechtěl.
Těžební limity
Ať už bude pro, nebo proti prolomení limitů, zapíše si Brabec v historii ministerstva životního prostředí podle předsedkyně zelených Drápalové prvenství. Buď bude prvním ministrem, který se jasně a pevně postavil proti prolomení, nebo to bude naopak první šéf resortu životního prostředí, který na zrušení limitů kývne.
Ukončení těžby by se nedotklo této, ale spíše až té další generace horníků... Politická sféra tak má dost času na to, jak jinak zaměřit rozvoj a běh Ústecka. Zkrátka jaké programy zaměstnanosti, rekvalifikace a rozvoje, by tomu regionu mohly přinést další pracovní místa. Ale k takovéto vizi se ani současná vláda neodhodlala..., tak si bude vybírat ze čtyř špatných variant.
Podle Brabce je důležité, aby v případě prolomení limitů, bylo skutečně zajištěno, že uhlí jde preferenčně do teplárenství, tedy tam, kde je to potřeba a kde by ležel skutečný důvod k prolomení.
Kupujeme si čas pro těšínská jablíčka?
Brabec zároveň dodal, že i když na vládě prolomení projde, pouze si „kupujeme čas“. Bílina totiž může uhlí těžit až do roku 2038 – pokud se zruší limity do roku 2055. Je tu tedy podle něj několik desítek let, ve kterých se může objasnit celá řada dnes neznámých věcí. Systematicky se totiž snižuje spotřeba tepla i energetická náročnost domů, ve hře je navíc dostavba jaderných bloků elektráren Dukovany a Temelín.
A během té doby můžou také významně pokročit technické možnosti. Je tak podle Brabce možné, že uhlí budeme nakonec i na Bílině těžit mnohem šetrnějším způsobem.
GALERIE
Těžba uhlí v lomu ČSA
- Těžba hnědého uhlí v Česku loni meziročně klesla o 5,5 procenta na 38,3 milionu tun. Vytěžený objem je poloviční než v roce 1990.
- Nejvýznamnější pokles těžby z tuzemských hnědouhelných těžařů loni zaznamenaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Společnost vytěžila 21,7 milionu tun uhlí, o 8,8 procenta méně než v roce 2013. Již dříve uvedla, že důvodem trendu byla mírná zima a cena silové elektřiny v Evropě.
- Jedinou společností, která v roce 2014 vytěžila meziročně víc, byla Severní energetická podnikatele Jana Dienstla. Loni zvýšila těžbu o 7,7 procenta na 3,3 milionu tun. Firmě ale hrozí útlum v případě neprolomení limitů těžby na jejím dole ČSA.
„To jsou těšínská jablíčka, protože prolamování limitů není správný krok – zpomalí to některé procesy, jako je modernizace nebo restrukturalizace, ale i šance Ústeckého kraje žít konečně ve zdravém životním prostředí,“ reagovala na to Drápalová, podle které je naprosto zásadní, aby se lidem v okolí dolů dala jistota – vláda podle ní musí uhlí na Bílině i ČSA prostě odepsat. Proti této debatě ostatně není ani samotný ministr Brabec, jak ale dodává, současná atmosféra ve vládě tomu nakloněná není.
Na ČSA ani jeden kop navíc
Vláda ale nebude rozhodovat pouze o limitech na Bílině, ve hře je i důl ČSA patřící společnosti Severní energetická. V tomto případě by prolomení znamenalo bourání domů v nejbližších obcích.
GALERIE
Limity
První z usnesení, které mají ministři na stolech, počítá s návrhem ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), aby se rozhodnutí odsunulo do roku 2020. Zároveň musí on nebo jeho nástupce v čele resortu v případě neplnění cílů a opatření energetické koncepce předložit vládě návrh na další úpravu limitů. Druhé z usnesení se omezuje pouze na požadavek, aby ministr průmyslu do konce roku 2020 v rámci vyhodnocení energetické koncepce předložil analýzu potřeb hnědého uhlí.
V případě dolu ČSA má Brabec názor jasný – zde nepřichází prolomení limitů vůbec v úvahu.
„Pane premiére…“
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má ale v pomyslné složce „prolomení limitů“ ještě jeden dokument. Zástupci ekologů, lékařů, vědců a nevládních organizací mu v pátek poslali dopis, ve kterém odmítají jakékoliv prolomení limitů, i těch na Bílině. Důsledkem rozšíření těžby by podle nich byly negativní dopady nejen na životní prostředí, ale i na zdraví, kvalitu života, ekonomiku i energetiku.
„Obě dvě varianty prolamují limity na velkolomu Bílina, a to velmi nešťastným způsobem. Je k nim přiložena mapka, podle které by se hrana lomu přiblížila na 330 metrů k Mariánským Radčicím a dokonce na 170 metrů k Braňanům,“ uvedl Jan Rovenský z hnutí Greenpeace.
Pod dopisem je podepsáno devět organizací a iniciativ, mimo jiné občanské sdružení Kořeny Litvínov, Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, občanská iniciativa Limity jsme my, hnutí Greenpeace nebo lékaři Petr Končel a Adam Javorek za signatáře výzvy severočeských lékařů.