Dřívější odchody horníků do důchodu? Podle Babiše je to nesystémové

Ministerstvo práce zatím neuspělo s návrhem na úpravu zákona, která by umožnila, aby část horníků odcházela do důchodu o pět let dříve než dosud. Vláda projednávání návrhu přerušila a odložila. Podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO by zvýhodnění jedné profesní skupiny bylo nesystémové.

Horníci zatím do důchodu dřív nepůjdou (zdroj: ČT24)

Hornické odbory usilují o dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Argumentují tím, že práce v podzemí je extrémně fyzicky náročná, a zdůrazňují, že nikde jinde Evropě havíři nefárají tak dlouho jako v Česku. Současné ministerstvo práce je vyslyšelo především s ohledem na krizi těžařské společnosti OKD, propouštění a očekávaný rychlejší útlum těžby. Úprava věku starobního důchodu by mohla podle zastánců této změny pomoci snížit stavy lidí v hornictví bez dramatického nárůstu nezaměstnanosti.

  • Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn. 

Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ dodal šéf hornických odborů Jaromír Pytlík. Zdůraznil, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.

„Vzhledem k tomu, že situace v hornictví je velmi špatná a bude se pravděpodobně zhoršovat, je nezbytně nutné, aby i naši horníci odcházeli do důchodu normálně,“ uvedl Pytlík. Loni OKD propustilo 300 zaměstnanců, do konce dubna odejde dalších 300. Propouštění hrozí hlavně lidem před důchodem. Průměrný věk v OKD je 43,4 roku.

Horník se často nedožije ani 60 let

Horníci s podlomeným zdravím mají velmi malou šanci najít si jinou práci. Mnozí tvrdí, že i šedesát let je pro odchod do důchodu pozdě a velká část havířů se ho ani nedožije. „Pracujeme v nebezpečném a zdraví ohrožujícím prostředí,“ zdůraznil například horník Česlav Valošek. „Všichni by si to měli vyzkoušet. Pak by možná pochopili,“ uvedl další horník.

Ve společnosti OKD nesplňuje podmínky pro dřívější důchod 3 500 horníků, v dalších podnicích asi 250. Pokud by návrh začal platit, letos by mohlo jít do penze kolem 50 z těchto lidí. Počet by postupně rostl, v roce 2026 by jich mělo být asi 350. Po zhruba po pěti letech by se číslo začalo snižovat. Největší výdaje by hornické důchody přinesly v letech 2027 a 2032, a to asi 140 až 160 milionů ročně. „Nemyslím si ale, že by to byla částka, která by znamenala velkou zátěž pro státní rozpočet,“ míní Michal Tvrdoň z Ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava.

  • Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by se měl věk horníků pro odchod do důchodu snížit o pět let. A týkat by se měl i těch, kteří nastoupili po roce 1993. 

Podmínkou má být odpracování určitého počtu směn pod zemí v hlubinných dolech, obecně asi 3 300 směn. V některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, má stačit méně odpracovaných směn.

Do roku 1993 existovaly takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Ve druhé a první kategorii stačilo pro získání penze odpracovat méně let. Hornických předákům se podařilo vyjednat dřívější důchod pouze pro ty, kteří nastoupili před zrušením kategorií.

Návrh na snížení věku horníků odcházejících do důchodu by měla vláda projednat nejdříve za 14 dní. Ministerstvo práce a sociálních věcí ho předtím projedná s ministerstvem financí.

Zatímco ještě před pár desítkami let vydělávali horníci nadprůměrně, od sametové revoluce do současnosti jim reálná mzda klesala. Konkrétně šlo po odečtení inflace podle ČSÚ o více než dvě procenta. Ještě v roce 1988 brali 7 199 korun, v roce 2011 pak byla průměrná mzda horníka necelých 36 tisíc korun.