Rozhodnutí o prolomení limitů se odkládá

Praha - Tripartita se dnes neshodla na žádné z variant prolomení limitů těžby hnědého uhlí. K jednání se zřejmě vrátí až v létě, tedy v době, kdy bude mít na stole zprávu o sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadech jednotlivých možností.

Zatímco odboráři a zástupci zaměstnavatelů po uvolnění volají, v celé vládě prolomení limitů podporu nemá. „Tripartita tak dnes dospěla jen k pracovnímu závěru, že máme rozpracovat sociálně ekonomické dopady jednotlivých variant, a to do konce června, včetně bezpečnostních dopadů případného těžení či netěžení a pak bude diskuze pokračovat,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Studio ČT24 (zdroj: ČT24)

„Limity jsou mediální téma, ale pro mě je nejdůležitější prosadit nyní aktualizaci státní energetické koncepce, která v zásadě říká, že nechceme jít cestou plynových elektráren, obnovitelných zdrojů, ale chceme rozvíjet jádro a maximálně využít hnědé uhlí,“ dodal Mládek. Jestliže podle něho existují silné argumenty pro prolomení limitů, tak jsou v zásadě dva - zaměstnanost a využití uhlí pro teplárny.

Pokud by se limity prolomily, měl by podle něj stát zajistit, že se uhlí využije v teplárnách. A to z toho důvodu, aby lidé, kteří mají centrální topení, neplatili zbytečně více, než by museli, což by se stát mohlo v případě, že by se dále netěžilo. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) je však stále jasně proti prolomení limitů: „Nikdo ty limity prolomit nepotřebuje, je to jen hra, jak navýšit hodnotu hnědouhelných společností,“ uvedl Babiš.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v Interview ČT24 k plánované mezivládní schůzce s Ruskem o obchodních vztazích, kterou navrhuje jeho ministerstvo, řekl:

„Ti co vykládají, jaké je to fantastické prolomení jednotné Evropské unie, jsou buď neinformovaní, nebo vědomě nemluví pravdu, protože ve Slovinsku podobné jednání proběhlo v polovině prosince dokonce na úrovni vicepremiéra. Vrcholní státníci EU se potkávají s prezidentem Putinem poměrně často, můj slovenský kolega se setkal se svým ruským protějškem loni dokonce dvakrát… Ale kroky koordinuji s ministerstvem zahraničních věcí a celá věc poběží po nějaké dohodě, abychom zachovali aspoň přibližně jednotný postoj Evropské unie. A není to tak, že bychom nedodržovali sankce.“

Prezident je pro prolomení

Nepřímo dnes podpořil prolomení limitůtěžby hnědého uhlí i prezident Miloš Zeman a to během své návštěvy Ústeckého kraje. Při diskusi se starosty a zastupiteli řekl, že prolomení limitů považuje za menší zlo než jejich zachování. Také odboráři a zaměstnavatelé prosazují na klíčovém jednání tripartity plné prolomení limitů těžby v severních Čechách. Vláda je zdrženlivější, spíše se kloní ke kompromisním variantám, které nepovedou k bourání domů. Nicméně podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je pravděpodobné, že nakonec určité rozšíření těžby schválí.

Podle Zemana je v případě prolomení limitů těžby potřeba zohlednit všechny ekonomické aspekty. „Stačí vzít do ruky kalkulačku a počítat. Já jsem to udělal a vyšlo mi, že menší zlo, zdůrazňuji menší zlo, je prolomení těžebních limitů. Ale vážím si i odlišných názorů,“ odpověděl prezident na dotazy starostky Litvínova Kamily Bláhové (ANO). Litvínovská radnice chce naopak limity těžby zachovat. „Já si myslím, že menší zlo je zachovat limit a především zachovat lidská obydlí,“ řekla Bláhová.

Zeman nevidí problém v prolomení limitů u dolu Bílina, kde se těžba bezprostředně nedotýká obyvatel. Zdůraznil, že prolomení limitů těžby by neznamenalo okamžité bourání domů. Připomněl i novelu horního zákona, podle níž se těžební společnosti musejí s majiteli nemovitostí, které je kvůli pokračující těžbě třeba zbourat, dohodnout. „Očekávám od těžebních společností velkorysou nabídku, protože bez velkorysé nabídky by k žádné takové dohodě nedošlo,“ řekl Zeman.

Prezident podporuje zvýšení poplatků za vytěžené uhlí i to, aby peníze šly do dotčených regionů. „Dvojnásobek vypadá rozumně a já plně podporuji, aby z toho byl vytvořen zvláštní fond určený nejen na rekultivace, ale zejména na zlepšení životních podmínek obyvatel v zasažených lokalitách,“ doplnil Zeman.

Zeman se má při návštěvě kraje setkat i se zaměstnanci společnosti Severní energetická, do Horního Jiřetína, jehož obyvatelé proti prolomení protestují, se podle oficiálního programu nechystá. Zeman patří dlouhodobě k zastáncům pokračování těžby.

Vláda prý neměla kompletní podklady

Také Svaz průmyslu a dopravy ČR podpořil na tripartitě plné prolomení limitů těžby v severních Čechách, podobně jako odboráři. Přestože by tato varianta znamenala zbourání celého Horního Jiřetína a místní části Černice, klíčový zástupce zaměstnavatelů ji prosazuje a navrhl tripartitě, aby doporučila vládě plné využití zásob uhlí v lomu Československé armády (ČSA) i Bílina. Podle svazu na hnědém uhlí stojí polovina české energetiky a jeho nedostatek by zdražil energii a ohrozil dostupnost levného a ekologického zásobování teplem pro statisíce domácností. „Poškodilo by to i zájmy českého průmyslu. Mnoho nejdůležitějších českých průmyslových firem je závislých na dostupnosti levného domácího uhlí, které nemá v současné době adekvátní náhradu,“ uvedl svaz.

Stejný cíl: plně prolomit limity, mají i odbory. „Z našeho pohledu bychom ale byli rádi, aby se do rozhodování vlády vrátila racionalita. Nebyly totiž brány v potaz všechny důvody, které by vedly k přijetí té či oné varianty, jak je představilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Požádali jsme proto o úplné podklady, aby měla vláda objektivně napsáno, co která varianta znamená, jaké jsou její důsledky. A to nejen politické, ale zejména ekonomické, sociální a pro budoucnost ČR,“ zdůraznil ještě před jednáním tripartity předseda ČMKOS Josef Středula s upozorněním, že v podkladech nebyly například zmíněny dopady na zaměstnanost, na budoucí příjem státního rozpočtu, na oblast zásobování teplem nebo chyběly informace o zabezpečení prostředků pro zahlazení hornické činnosti na dolu ČSA.

Sám ministr Jan Mládek, jehož resort připravil čtyři možné varianty řešení, mínil, že vláda nakonec na nějaké rozšíření těžby přistoupí. To se však nestalo. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by se mělo totiž najít takové řešení, které by nevyžadovalo bourání vesnic nebo částí měst, které sebou prolomení těžebních limitů nese. Jako určitou možnost proto navrhl i speciální kompenzace. „Domnívám se, že by vláda měla zřídit sociální fond, který by financovala z navrhovaného zvýšení poplatků z vytěženého uhlí tak, aby tyto prostředky mohly být použity na podporu nových pracovních míst v regionech postižených útlumem těžby,“ prohlásil Sobotka po jednání se starosty dotčených obcí (více zde).

Těžební limity
Zdroj: ČT24

Proti bourání domů v Horním Jiřetíně je také vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Stejně tak jsou proti jakékoliv úpravě limitů ekologické organizace, představitelé Litvínova a Horního Jiřetína a také Strana zelených.

Stát si může nechat nad těžbou kontrolu

Ministerstvo průmyslu zpracovalo pro novou surovinovou politiku státu čtyři možnosti, jak s limity naložit. Vedle úplného prolomení limitů je možností jejich úplné zachování a také prolomení jen na dole Bílina, kde by neohrozilo žádná lidská sídla. Ministr Mládek prosazuje variantu posunutí limitů na dole Bílina a částečného prolomení na dole ČSA, která by znamenala zbourání zhruba 170 domů v Horním Jiřetíně. I ta však není podle odborářů optimální. Tato varianta číslo tři, tzv. malé prolomení na dolech Bílina a ČSA, tj. ta, která způsobí, že bude zbourána jen část z obce Horní Jířetín a v druhé se bude bydlet, je podle nich „nedůstojná a neekonomická“. „To je důvod, proč jsme za to, prolomit těžební limity v plné šíři,“ vysvětluje Středula. 

Těžba uhlí
Zdroj: ČT24/Kateřina Hubertová

Nicméně je tady ještě podle něho jedna možná varianta, která představuje dobrou myšlenku pro případ, že stát bude trvat na tom, aby měl nad těžbou kontrolu. „Je možnost, že si stát může zagarantovat, aby při plném prolomení limitů směl nadále rozhodovat, co se bude dít s vytěženým uhlím,“ vysvětluje Středula.

A v případě, že by se těžba nakonec nekonala, měl by stát také přemýšlet o tom, jak se postaví k horníkům, kteří díky tomu přijdou v budoucnu o práci. „Jedná se o třináct až patnáct tisíc pracovních příležitostí, které by díky nerozhodnutí vlády v budoucnu nebyly,“ říká Středula. A očekává od ministerstva financí jasné vyjádření také ohledně toho, jak se v budoucnu zodpoví z toho, až nebude mít pro české občany dostatek tepla.  

Vladimír Slivka z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava přitom také v rozhovoru pro Českou televizi upozorňuje, že Česká republika disponuje nejkvalitnějším hnědým uhlím v rámci EU. I z toho důvodu považuje za jedinou možnou variantu, a to jak z hlediska ekonomického, tak i budoucnosti, variantu číslo čtyři, tedy plné prolomení těžebních limitů.

Obce, které ustoupily těžbě uhlí

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout. 

4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
  4. Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)