Praha – Zhruba pětina Horního Jiřetína by mohla podle informací deníku Mladá fronta DNES padnout kvůli obnovení těžby hnědého uhlí na dole ČSA. Počítá s tím jeden ze tří návrhů ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) o prolomení těžebních limitů, které bude v dubnu projednávat vláda. Zbourání by hrozilo asi 170 domům na jižní straně obce. Pro Jiřetín je to nepřijatelné, naopak odboráři by šli ještě dál - podporují úplné prolomení limitů. Mládek je nicméně v otázce úplného prolomení opatrný.
Pětina Jiřetína by mohla jít k zemi, pro obec těžko přijatelné
GALERIE
videogallery_502009
Podle ministerského návrhu by mohl Horní Jiřetín přijít až o 170 domů, hlavní silnici, jednu fabriku nebo dětské hřiště. Důl by se zastavil před základní školou pro 300 dětí. Jde přitom spíše o umírněnou ze čtyř variant, jak naložit s těžebními limity.
Obec jakékoli bourání odmítá
Pro samotnou obec je ale i taková varianta nepřijatelná, a to z několika důvodů. Jednak by se podle starosty Vladimíra Buřta (SZ) bourání domů dotklo i lidí, kteří se z Horního Jiřetína nechtějí odstěhovat, a pak by se také výrazně zhoršily životní podmínky nejen v této obci, ale i v nedalekých Černicích nebo Litvínově. „Ten, kdo tuto variantu připravil pro ministra Mládka, … neví, co to je těžba v povrchovém velkolomu a jaké to má přímé negativní důsledky, jako je hluk, prach a podobně,“ řekl v ČT starosta Horního Jiřetína.
K tomu Buřt přidává ještě odříznutí cesty mezi Horním Jiřetínem a okresním městem a také dlouhodobé zastavení jakéhokoliv rozvoje zdejšího regionu. „V neposlední řadě by došlo ke ztrátě mnoha pracovních míst,“ dodává starosta, který je přesvědčen, že by při prolomení limitů nevzniklo ani jedno nové pracovní místo, protože stroje ve velkolomech jsou plně automatizované. „Naopak by zanikla pracovní místa v Horním Jiřetíně, v hlubinné těžbě, ale samozřejmě by při této variantě postupně zaniklo také několik tisíc pracovních míst v areálu Unipetrolu, který zaměstnává velké množství lidí z Litvínova,“ říká Buřt, který se o této variantě možní těžby hnědého uhlí na dole ČSA dozvěděl podle svých slov až z médií. Dodal, že Jiřetínští dali svůj postoj jasně najevo v podzimních komunálních volbách, kde zvítězily strany odmítající prolomení těžebních limitů.
Důvod k prolomení přitom podle něj není. „Naše energetika rozhodně uhlí za limity nepotřebuje. Všechny odborné skupiny, které na této záležitosti pracovaly v minulých letech – zejména Pačesova komise I a Pačesova komise II – došly k jednoznačnému závěru, že uhlí za limity nepotřebujeme,“ upozornil Vladimír Buřt v Událostech, komentářích.
Odbory a těžaři: Nenechejte doly zkrachovat
Odboráři jsou na druhé straně pro úplné prolomení těžebních limitů. „Jakákoliv poloviční varianta způsobí ještě další a další škody, které jsou těžko představitelné pro ty, kteří to nikdy nezažili – žít vedle takovéto těžební jámy,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a dodává, že pro prolomení je řada důvodů od výroby tepla po sociální problémy. Zpochybnil přitom závěry odborných posudků. „Někdy se manipuluje s čísly nebo se neřeknou úplně všechna, která jsou,“ řekl Středula, podle kterého může být podpora těžby politickým harakiri.
Předseda ČMKOS přitom zpochybnil výhodnost navrhované varianty rozšíření těžby s částečným zachováním Jiřetína. „Varianta 3, která se tváří jako velmi vstřícná, je úplně nejhorší. Je špatná pro občany Jiřetína, je špatná pro ČR a způsobí ještě horší situaci v Horním Jiřetíně, než je ta dnešní,“ podotkl. Volba by podle něj měla být výhradně buď limity prolomit, nebo je neprolomit. Poukázal přitom, že nejde pouze o severočeský případ, přesuny obyvatel kvůli těžbě probíhají například i ve Švédsku.
Pro co největší rozšíření těžby jsou také představitele těžařských firem. „Bylo by to poprvé, kdy by rozhodnutím vlády zkrachoval prosperující podnik, čtyři tisíce lidí přišly o práci,“ podotkl předseda dozorčí rady společnosti Severočeská energetická Jan Dienstl.
Primárně politické rozhodnutí
„Prolomení limitů je primárně politickým rozhodnutím,“ říká ministr Mládek, podle něhož se bude celá záležitost kolem dolů Bílina a ČSA projednávat na zasedání tripartity na začátku února. Sám ministr se přiklání ke dvěma variantám – buď budou prolomeny pouze limity u dolu Bílina, nebo se k tomu přidá ještě i částečné prolomení těžby v dole ČSA, který ale zasahuje k Jiřetínu. Klíčovou roli sehrají také stanoviska koaličních partnerů, která podle Mládka ještě nejsou zcela zřejmá. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se prý vyslovil pro těžbu pouze na dole Bílina. „Je nepřijatelné, abychom ohrožovali životní prostředí občanů a dokonce je stěhovali z domů,“ podotkl.
A to potvrzuje také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého je pro hnutí ANO momentálně nejdůležitější právě Mládkova zpráva o surovinové politice, kterou má odevzdat na vládě do konce března. „Primární je otázka, zda to uhlí potřebujeme. Pak se bavme o tom, kde ty limity prolomíme,“ říká Brabec a zároveň dodává, že je pro něj v tuto chvíli nepřijatelné úplné, ale i částečné prolomení na dole ČSA. Pokud by se tedy prokázalo, že Česko potřebuje více uhlí, měl by být podle Brabce prolomen limit pouze v případě Bíliny.
GALERIE
Dveře v Horním Jiřetíně autor: Jan Langer, zdroj: ČT24
Už minulý týden se ministr Mládek setkal v Mostě se zástupci společnosti Severočeské doly, odboráři a představiteli měst a obcí, kterých by se změny těžebních limitů mohly dotknout. „Pro velké prolomení nevidím politickou vůli,“ uvedl ministr a dodal, že má v úmyslu o dole ČSA ještě jednat se zástupci kraje, těžařské firmy a také Litvínova a Horního Jiřetína, jejichž představitelé jsou dlouhodobými odpůrci rozšíření těžby.
Částečné prolomení limitů na dole ČSA může být problematické i z ekonomického hlediska. Není jisté, zda by těžba vyžadující rozsáhlou přípravu (jako například odtěžení velkého množství hlušiny) byla vůbec rentabilní. „Na těžbu jsme připraveni. Důležité je, aby rozhodnutí padlo včas, ideálně ještě letos,“ vyzvala mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách zaručují městům a obcím, pod nimiž surovina leží, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zavedla je vláda v roce 1991. „Jejich absolutní zachování považuji v současné době za nerozumné,“ konstatoval Mládek. O tom, že se v Česku limity těžby uhlí „dříve či později“ prolomí, je přesvědčen prezident Miloš Zeman. Ten v říjnu podpořil konání krajského referenda k této otázce.