Praha – Evropská komise (EK) vyhlásila válku podvodníkům s potravinami. Mimo jiné chce zavést minimální povinný počet neohlášených inspekcí. Plán počítá i s vyššími sankcemi a sjednocením výše pokut v rámci zemí EU. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) v Otázkách Václava Moravce (OVM) ale odmítl návrh, aby si výrobci museli kontroly sami zaplatit. Podle Bendla Česko počet kontrol zvýšilo samo od sebe, aniž by k tomu potřebovalo nová nařízení z EU. Za prioritu považuje ministr zvýšení efektivity dozorových orgánů nebo zavedení jasného označení země původu u konkrétních potravin.
Bendl: Kontroly potravin požadované Bruselem by neměli platit výrobci
Bendl přípravu jednotné evropské kontrolní politiky přivítal
„Neznám všechny detaily návrhu, tím se teď zabývají odborníci. Ale snaha udělat jednotnou politiku, to je trend, který bychom podpořili. Musíme ovšem znát podrobnosti,“ řekl ministr.
EK chce třeba stanovit minimální počet kontrol. „Za rok a půl jsme zvýšili počet kontrol o 30 procent, nepotřebujeme k tomu nařízení. Je ale nutné, aby byl větší tlak na dozorové orgány. Nutné je sebevzdělání inspektorů,“ míní Bendl. Tomu se především nezamlouvá návrh, aby kontroly platili výrobci. „Pokud komise něco nařídí, měla by to taky zaplatit,“ dodal ministr.
S tím souhlasí i stínový ministr zemědělství Pavel Kováčik (KSČM), podle něhož by se nařízení projevilo na rostoucí ceně, což by mělo neblahý dopad na spotřebitele. „Spotřebitel je ten, v jehož zájmu se mají věci dít, minimální počet kontrol není na škodu. Jinak je tu prostor pro podvádění,“ konstatoval Kováčik.
GALERIE
Ilustrační foto zdroj: ČT24
Dalším bodem, který by eurokomisaři rádi prosadili, je zvýšení sankcí a jejich sjednocení v rámci EU. „Pokuta by po prvním prohřešku neměla být likvidační, nýbrž mít hlavně výchovný účinek. Pokud ale nejsou v zemích srovnatelné ekonomické podmínky, nemá to smysl,“ podotkl Kováčik.
Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy k podvodům s potravinami:
„Většinou se jedná o falšování potravin dražších, třeba medu, ale i ovocné džemy, vaječné těstoviny nebo olivový olej mají často nedostatky. Například čokoláda musí obsahovat 35 procent kakaové sušiny, mléčná 25 procent, ale na našem trhu je řada výrobků, které obsahují jen pár procent. Pak se ovšem jedná o cukrovinky. Používají se tam zejména tuky, které z hlediska výživové hodnoty nejsou dobré.“
Úroveň kontrol se v současné době v zemích EU liší
Podle stínového ministra zemědělství se skandály neustále opakují, nevznikají ale v českých firmách. „Tuzemští kontroloři odvádějí dobrou práci. Metanolová aféra není systémová chyba kontrolorů,“ řekl Kováčik.
Podle Bendla ale není stanovení minimálního počtu kontrol tak zásadní - na scéně jsou i jiné problémy. „Pokud nějaká země nedodrží pravidla, není možnost vymoci informaci. Třeba v případě polské technické soli jsme museli sami pátrat, kterých potravin se to týká,“ poznamenal Bendl.
Bedřich Štecher, spolumajitel Jaroměřické mlékárny:
„Není prostor na to, abychom se pouštěli do experimentů a nahrazování surovin. Kontrola je tak důsledná a pravidelná, že výrobky nechceme ani nemůžeme šidit. Ani personál by nikdy nepřistoupil na nějaké chemické náhrady.“
Technická sůl
Dozorové kontroly každopádně nemají pravomoci kontrolovat mimo území ČR. „Co si neohlídáme sami, to stejně nebudeme mít,“ domnívá se Bendl. „Nějaké kontroly jsou všude, otázka je, jak fungují, nelze se spoléhat jen na ně,“ dodal ministr.
A jak pokračuje kauza s Pomazánkovým máslem?
Loni v říjnu Brusel nařídil, že se Pomazánkové máslo nemůže dál nazývat máslem, jelikož neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku. „Jak se bude výrobek jmenovat, bude věcí názoru, výrobek ale na trhu určitě zůstane,“ míní Štecher. V české legislativě by se mohl objevit třeba název Tradiční pomazánkové. Tento název ale musí Brusel schválit.
„Je to spíš legrační problém, marginalita, celých 40 let je tu zákazník zvyklý na Pomazánkové máslo. Je ale hloupost jít do zbytečného sporu. Nerespektovat rozsudek znamená vystavovat se sankcím, což nechceme,“ konstatoval Bendl.
„Mohlo by se jmenovat Pomazánkové euro, aby bylo jasné, kdo tuto blbost vymyslel,“ řekl k tomu Kováčik.
Pomazánkové máslo
V Česku nyní fungují dva státem garantované weby informující o kvalitě potravin. Do budoucna by ale měl být pouze jeden. „Weby by mohly být sloučeny i dříve, než se sloučí úřady. Je ale třeba si definovat, kdo bude naplňovat databáze informacemi,“ podotkl Bendl k otázce plánovaného slučování Státní veterinární správy a potravinářské inspekce.
Ministerstvo zemědělství předloží návrh zákona, jenž sloučí kontrolu potravin pod jeden orgán spadající pod Bendlův resort, již na podzim.
„Pod vlajkou ušetření se zhorší situace pro spotřebitele. Věřím, že se návrh ještě prodiskutuje. Obě dvě správy mají ještě další kompetence,“ upozornil Kováčik v OVM. Podle ministra zemědělství ovšem není cílem slučování dozorových orgánů snaha šetřit, nýbrž sjednocení kontrol.
GALERIE
videogallery_335850
Novela zákona o potravinách, která je nyní ve sněmovně, zpřesňuje kompetence veterinářů a potravinářů. Veterináři mají převzít kontrolu nad živočišnými potravinami v provozovnách.
Základním cílem předložené úpravy je posílení ochrany zdraví spotřebitelů a zajištění jejich větší informovanosti. Pokud zákon schválí parlament, bude platit od 1. ledna.
Jaké další změny vláda posvětila?
Zvětšována bude například velikost písma na minimálně 1,2 milimetru, uváděny budou muset být alergenní látky. „Informace o přítomnosti alergenů musejí být na obalu jasně odlišeny od ostatních údajů,“ podotkl Bendl. Údaje o energetické hodnotě, obsahu tuku, cukru a soli budou na všech potravinách, uvedena bude muset být rovněž země původu.
Dochází také ke zpřísnění sankcí. „Výše minimální sankce ze sazby do 3 milionů jde na sazbu do 10 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství.
Bendl v OVM zopakoval, že chce v novele prosadit povinnost informovat zákazníka o zemi původu. „To znamená o původu té hlavní suroviny,“ upřesnil ministr. Změna by se týkala hlavně potravin ze živočišných zdrojů. Třeba u uzenin by se člověk dozvěděl, odkud maso „přicestovalo“. Pro je i opozice. „Zatím je problém s tím, že by nám to snad Evropská komise potom neuznávala. Já si myslím, že vyjednat se ale dá úplně všechno,“ konstatoval Kováčik.
Výrobky se skládají z více surovin, jak odlišit ty české?
Brusel totiž u některých potravin schvaluje označení - vyrobeno v zemích Evropské unie. Je to tak třeba u medu. Spotřebitel se pak o konkrétním původu nedozví vlastně nic. Rovněž u některých dalších výrobků by to ale mohlo být složité. Například u jogurtů může být polovina mléka z Česka, polovina ovoce z Německa. Kdo by rozhodl, jestli je to ještě český výrobek, zatím není jisté. „Asi by mělo být zřejmé, odkud ten výrobek pochází. Nebo ta surovina. Ale výrobky nejsou zpravidla jednosurovinové, je to směs ingrediencí, přísad, ochucovadel, sladidel,“ upozornil Štecher.
Mléko
Navíc se tisíce mléčných výrobků dováží do českých obchodů třeba z Polska, kde mají výrobci vlastní pravidla. Právě proto za severní hranice míří i Bendl - se svým polským protějškem Stanislawem Kalembou už se dohodl, že čeští a polští kontroloři budou pro začátek jezdit na výměnné stáže.