Číňané chystají „břidlicovou revoluci“, už staví plynovod

Peking - Čínská energetická společnost PetroChina začala s výstavbou plynovodu pro přepravu plynu z břidlicových ložisek. Země je přitom stále ve fázi zkušebních vrtů. Čína má podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) po Spojených státech druhé největší technicky vytěžitelné zásoby břidlicového plynu. Peking chce proto napodobit americkou „břidlicovou revoluci“. Ta vedla v USA k výraznému zvýšení jeho produkce a prudkému snížení cen.

PetroChina v současné době provádí patnáct horizontálních vrtů, aby odhadla objem plynu, než zahájí těžbu. Podle analytiků výzkumné firmy Bernstein Research z vrtů proudí plynu více, než se čekalo. „Návštěva v S˙čchuanu v nás posílila důvěru v technickou schopnost Číny stát se významným producentem břidlicového plynu,“ uvedli analytici firmy. Zkušební vrty se zaměřují na S˙čchuan, tamní geologie je ale složitější než na amerických polích.

PetroChina staví plynovodní vedení dlouhé 93 kilometrů o kapacitě 4,5 milionu krychlových metrů denně. To spojí břidlicová ložiska s plynovodem, který vede do sousední provincie Jün-nan.

Peking ve snaze o urychlení rozvoje břidlicových ložisek uspořádal už dvě aukce licencí na průzkum a těžbu. Zatímco první byla určena pro velké státní podniky, ve druhé na konci roku 2012 vláda udělila licence šestnácti vesměs místním firmám působícím většinou mimo sektor ropy a plynu. Třetí aukci by měla vláda uspořádat ke konci roku.

Evropské země k těžbě břidlicového plynu přistupují rozdílně

Na starém kontinentě mezitím některé země včetně České republiky zavedly na průzkum břidlicového plynu moratorium a Francie těžbu zakázala. Evropská komise na příští rok chystá regulační rámec pro tyto aktivity. Přípravy k těžbě nového zdroje dále zahájily Rumunsko, Litva, Turecko i Německo, které k jeho využití vytváří legislativní podmínky. Britská vláda na konci minulého roku zrušila zákaz průzkumu ložisek břidlicového plynu, aby tak mohla začít využívat potenciálně rozsáhlé nové zdroje suroviny. 

Těžbu provázejí problémy v Polsku, kde jsou odhadované zásoby nyní mnohem menší, než slibovaly předpovědi před pár lety.

Jak těžba probíhá?

Plyn z břidlicových ložisek se v současné době těží takzvaným hydraulickým štěpením. Hlavní problém s touto technikou je v tom, že se do vrtu musí napumpovat velké množství kapaliny. Směs, která se do vrtů vstřikuje, je složena z 98 až 99,5 procenta vody a písku a dále obsahuje malá množství různých chemických přísad, jejichž složení se obvykle v průběhu štěpení obměňuje.

Přídavné chemikálie plní mnoho různých funkcí a jsou hlavním ekologickým problémem těžby, ať už domnělým, nebo reálným. Popis jejich škodlivostí se dokument od dokumentu liší a různý je i přístup zemí. „V tmavých břidlicích jsou často sirníky a další látky. Takže jednak je problém, co s tou kapalinou, a pak není jasné, co udělá chemismus té horniny,“ podotkl Václav Cílek, klimatolog a geolog.