Berlín/Brusel – Orientace energetiky na obnovitelné zdroje přivedla ekonomiku na samou hranici toho, co si může dovolit. Myslí si to německý ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel (SPD). Podpora zelené energie podle něj potřebuje zásadní reformu, aby se zabránilo útlumu průmyslové výroby. Gabriel přišel se svým prohlášením jen den poté, co evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger vyzval členské státy osmadvacítky k tomu, aby hledaly nové způsoby výroby energie z moře.
Německý ministr: Zelená energie přivedla naši ekonomiku na pokraj sil
„Dosáhli jsme hranice toho, co můžeme od naší ekonomiky požadovat,“ řekl ministr Gabriel zástupcům energetických firem na konferenci deníku Handelsblatt. „Transformace energií má potenciál k tomu, aby byla ekonomicky úspěšná. Může ale také způsobit dramatický pokles industrializace naší země,“ varoval šéf německého resortu hospodářství. Právě v tomto týdnu se Gabriel chystá předložit vládě kancléřky Angely Merkelové reformu, která by měla změnit dosavadní systém pobídek pro obnovitelné zdroje.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny u našich západních sousedů loni vzrostl na rekordních 23,4 procenta. Spočítalo to místní Sdružení energetiky a vodárenství. Nejvýznamnějším energetickým zdrojem nicméně zůstává uhlí, zato klesá význam jaderné energetiky. To odpovídá plánu Berlína postupně odstavit jaderné elektrárny.
Sigmar Gabriel a Angela Merkelová s koaliční smlouvou
Rekordní výše v minulém roce dosáhla i finanční podpora zelené elektřiny. Podle údajů, které po Novém roce zveřejnili němečtí distributoři, zaplatily tamní domácnosti a malé podniky za podporu obnovitelných zdrojů 21,8 miliardy eur (599 miliard korun). Čtyřčlennou domácnost tak podpora zelené elektřiny stála ročně v průměru 220 eur (zhruba 6 000 korun).
Zhruba dvě tisícovky subjektů, zejména z energeticky náročných průmyslových odvětví, jsou od placení ekologické přirážky v ceně elektřiny v Německu osvobozeny. Evropská unie v loňském roce zahájila hloubkovou revizi těchto výjimek. Ministr Gabriel ujistil, že pokud to bude třeba, bude za německé průmyslové zájmy v Bruselu bojovat.
Solární elektrárna
Německo má v plánu do roku 2030 získávat až 50 procent elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. To je mnohem ambicióznější plán, než má Evropská unie. Ta počítá do roku 2020 s nárůstem tohoto podílu na 20 procent.
Obnovitelné zdroje jsou ožehavým politickým tématem i v Česku. Zákonodárci loni v srpnu odhlasovali, že domácnosti na ně budou od letošního roku doplácet méně – horní hranice příspěvku na jednu megawatthodinu se snížila z 583 na 495 korun. Podpora pro nové zdroje se navíc zcela zastavila a tzv. solární daň se snížila z 26 na 10 procent (čtěte víc).
Elektřina z moře by zaměstnala až 40 tisíc lidí
Zatímco německý ministr varoval, že ekonomice kvůli podpoře obnovitelných zdrojů dochází dech, Evropská komise s rozvojem ekologické energie nadále počítá. Dokazuje to i poslední prohlášení komisaře pro energetiku Günthera Oettingera, podle něhož by členské státy měly k výrobě energie více využívat moře.
Energii lze z moře získávat různými způsoby, například využitím odlivu a přílivu, vln či rozdílů v teplotě vody. Do produkce by se podle Oettingera měli zapojit soukromí investoři. Počítá přitom s určitou podporou ze strany EU. „Poskytneme pouze tolik peněz, kolik bude potřeba k tomu, aby se to celé uvedlo do pohybu,“ neskrýval svoje odhodlání komisař.
Větrníky na moři
Brusel chce do roku 2016 připravit plán, podle kterého by se měla produkce energie z moře rozvíjet. Domnívá se, že tento způsob produkce by pomohl snížit emise oxidu uhličitého a vytvořil by i nová pracovní místa. Do roku 2035 by podle propočtů komise mohlo v odvětví najít práci až 40 000 lidí.
I v Evropské komisi se ovšem najdou kritici dosavadního směřování unijní energetické politiky. Oettingerův kolega Antonio Tajani, který zastává post komisaře pro průmysl a podnikání, loni v září rozvířil debatu ostrým výrokem, že osmadvacítka stojí kvůli nákladům na zelenou energii před „průmyslovým masakrem“.
„Jsme pro zelenou politiku, nesmíme ji ale brát jako náboženství. Potřebujeme novou energetickou politiku. Musíme přestat s pózováním, protože nemůžeme obětovat evropský průmysl na oltář klimatických cílů, které jsou nerealistické a jinde ve světě se nevynucují,“ řekl tehdy Tajani (čtěte víc).