Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová chce od příštího roku prosadit další zvýšení minimální mzdy - potvrdila to v Otázkách Václava Moravce. Marksová navrhuje, aby se zvýšila alespoň o pět set korun na devět tisíc. O přesné sumě se ale bude vláda ještě radit se zástupci zaměstnavatelů. Marksová také potvrdila, že ministerstvo práce zřejmě ještě nejméně o rok prodlouží současnou smlouvu s firmou OKsystem na provoz systému pro výplatu sociálních dávek. Důvodem je, že do konce roku, kdy současná smlouva s OKsystemem vyprší, nestihne vybrat nového dodavatele systému.
Marksová: Minimální mzda by se mohla zvýšit o 500 korun
GALERIE
videogallery_433264
„První nástřel je pět set korun, ale to, jak se na to dívají zaměstnavatelé a jaká čísla nám vyjdou, o tom musíme teprve diskutovat,“ uvedla Marsková k zvýšení minimální mzdy. Upozornila ale, že se stále jedná o začátek debaty a důležité pro ni je, aby v tomto tématu panovala shoda jak mezi koaličními partnery, tak i mezi zaměstnavateli.
Minimální mzda by se podle plánů ČSSD měla postupně přiblížit 40 procentům průměrné mzdy. „Zkoumali jsme různé mezinárodní analýzy (…) a kolegové nenašli nic, co by říkalo, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost,“ podotkla Marksová. Zdůraznila také, že minimální mzda v Česku je 8,5 tisíce, ale hranice chudoby je tady 9,6 tisíc. „Ti lidé, kteří poctivě pracují 8 hodin denně, se dostávají do takzvané příjmové chudoby,“ upozornila.
Minimální mzdu zvýšila už Rusnokova vláda
Minimální mzda se u nás naposledy zvýšila loni v létě ze zmíněných 8 000 na 8 500 korun. Bylo to jedno z prvních rozhodnutí tehdy nově nastoupivší vlády Jiřího Rusnoka. Jelikož výši minimální mzdy nemusí schvalovat sněmovna, stačilo schválit vládní nařízení (čtete víc).
S dalším růstem počítá i současná vláda. Podle koaliční smlouvy by se v příštích čtyřech až deseti letech měla minimální mzda přiblížit 40 procentům mzdy průměrné, tedy na stejnou úroveň, jakou požaduje prezident Miloš Zeman (více o koaliční smlouvě).
Peníze a platební karta
Opozice ale varuje před tím, že zvyšování minimální mzdy může ztížit zaměstnávání nejvíce ohrožených skupin obyvatel. „Já bych dokonce začala vést diskuzi na téma, jestli vůbec potřebujeme minimální mzdu. Protože pak to tady tvoří takové nešvary, jakože někdo dostane minimální mzdu a na ruku dostane další peníze, protože zaměstnavatel ji krátí, protože má vysoké odvody. Je tady rovnou předpoklad k tvoření šedé ekonomiky,“ prohlásila v Otázkách Václava Moravce expertka na sociální problematiku Lenka Kohoutová (ODS).
Také odbory, které růst minimální mzdy v minulosti prosazovaly, záměr nové koalice spíše brzdí. „Lidé, kteří pracují, by sice měli mít lepší postavení než lidé, kteří berou sociální dávky, pokud ale bude vláda minimální mzdu zvyšovat ve stagnující ekonomice, nebude to mít odpovídající efekt,“ myslí si makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungermann.
MPSV chce prodloužit smlouvu s OKsystémem
Marksová dnes také potvrdila, že její ministerstvo zřejmě prodlouží smlouvu s OKsystemem. podle Marksové se bude nový tendr na dodávku systému vypisovat zřejmě v létě. „Ale nicméně, my když už jsme nastoupili, tak v tu chvíli bylo jasné to, že abyste stihl připravit celé to velké výběrové řízení tak, aby už na konci letošního roku byl známý ten vítěz, tak že to nepůjde,“ řekla. „Když máte připravit zadávací dokumentaci pro takovou zakázku, tak to je skutečně obrovská záležitost,“ zdůraznila.
Úřady práce od počátku roku zase plně používají staronový systém od firmy OKsystem, který měly do konce roku 2011. Úředníci se museli k původním aplikacím vrátit poté, co antimonopolní úřad zakázal používat dva roky staré produkty od firmy Fujitsu kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách. Resort práce pod vedením někdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) totiž programy a služby pořídil bez tendru, připojil se jen k rámcové smlouvě vnitra s firmou Fujitsu Technology Solutions.
Vláda chce prosadit i lepší pracovní možnosti pro mladé
Nová vláda chce v horizontu několika měsíců představit strategii boje proti nezaměstnanosti. V rámci ní se chce zabývat i mladými lidmi. Jeden z hlavních problémů je totiž podle Tominové fakt, že vysoké školy každoročně opustí tisíce lidí, kteří jsou pro většinu firem nezaměstnatelní. „Není tam spojení s trhem práce,“ podotkla. Evropská unie podle ní chystá program „Záruka pro mladé“, který každému člověku nad 25 let umožní sehnat práci, rekvalifikaci či další studium.