Praha - Evropská unie si posvítí na domácí spotřebiče. Od 1. ledna se rozšiřují povinnosti prodejců spotřebičů zveřejňovat energetickou náročnost jednotlivých produktů. Energetické štítky budou od ledna platit povinně pro trouby a odsavače vzduchu, od září pak i pro ohřívače vody. Zákazníci si je budou moci zkontrolovat i na internetu.
Kolik „sežere“ trouba? Energetické štítky od 1. ledna povinně
GALERIE
videogallery_481457
České prodejce čekají od začátku roku 2015 změny. „Povinnost zveřejňovat energetickou náročnost bude pro všechny skupiny výrobků, kde platí dosud – chladničky, vinotéky, pračky, myčky nádobí, televizní přijímače, klimatizátory, sušičky, vysavače a nově také na trouby, odsavače vzduchu a ohřívače vzduchu,“ uvedl Radek Hacaperka, ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů v rozhovoru pro ČT24.
Už od září platí v celé Unii zákaz dovozu vysavačů s vyšším příkonem, než je 1 600 wattů, které jsou energeticky příliš náročné (více zde). Hodně vysavačů se ale dostalo na trh ještě před zavedením nových pravidel v září - ty se mohou prodávat i nadále. „Za tři roky bude maximální příkon snížen na 900 wattů,“ upozornil Hacaperka. Nové vysavače podraží. Výrobci totiž musejí do šetrnější technologie investovat.
V současné době mají vysavače prodávané v Česku příkon průměrně 1200 wattů. „Řekl bych, že výrobci jsou připraveni. Řada výrobků už nyní splňuje normu, která bude platit od roku 2017,“ myslí si Hacaperka.
Výkon, nebo příkon?
Mnoho zákazníků se při koupi vysavače řídí právě údajem, jak vysoký příkon nabízí. Jenže vysoký příkon neznamená ještě vysokou účinnost, je to vlastně údaj o spotřebě elektrické energie. Důležité je tedy zjistit si takzvaný sací výkon, ten totiž určuje, jak silně bude přístroj vysávat – ty kvalitnější vysavače ho mají nad 350 wattů.
image_603954
Energetické třídy se do budoucna změní
Energetické štítky mají informovat spotřebitele o zásadních technických parametrech. „Energetické štítky ve formě piktogramů platí ve všech 28 zemích EU. Energetické štítky pomohly k orientaci koncovému zákazníkovi. Informace se sjednotily. Grafická podoba se měnit nemá, samotné energetické třídy ale ano,“ dodal Hacaperka.
Třeba u ledniček je stupnice A+++ (nejúspornější spotřebič) až D. U televizorů to je A+ až F, u vysavačů od A až po G. Na spotřebičích je rovněž uvedena odhadovaná roční spotřeba elektřiny v kWh. Uvádí se rovněž model a výrobce spotřebiče a specifické parametry pro daný typ spotřebiče.
Údaje na energetických štítcích jsou většinou věrohodné, neodpovídají jen zhruba v 10 až 20 procentech případů. Nejnovější studie dokonce ukázala, že u všech 50 zkoumaných praček byla deklarovaná spotřeba pravdivá, chyběly ale některé informace. „Dopad energetických štítů je významný v tom, že lidé díky nim platí mnohem méně za energie,“ konstatoval zástupce ředitele Střediska pro efektivní využívání energie Juraj Krivošík s tím, že Češi si kupříkladu kupují stále větší lednice, jejich spotřeba ale klesá.
Klasická a úsporná žárovka
Změn je hodně: Brusel vyhlásil válku igelitkám nebo nadměrnému splachování
Evropská unie před dvěma roky zakázala také klasické žárovky, což tehdy vyvolalo vlnu kritiky. Češi postupně začali úsporným žárovkám více věřit, mnohdy si ale v obchodech nevědí rady (více zde). U vysavačů Hacaperka podobnou vlnu nevole neočekává. „Je třeba, aby výrobci přesvědčili konečné spotřebitele, že vysavače jsou funkční. Dělá se to různými technickými úpravami – například umisťováním kompresorů k motorům vysavačům, technickým řešením hadic a trubek,“ vysvětlil zástupce Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů.
Unie už loni představila nový standard, který upraví množství vody ve splachovacích nádržích na záchodech a pisoárech. Brusel počítá s tím, že kdyby pětina prodejců záchodů a pisoárů získala pro svoje kolektory „ekolabel“ - zásobníky by byly na 3,5 až maximálně 5 litrů vody - ušetřilo by se na spotřebě pitné vody až 2 500 litrů na každý jeden evropský záchod ročně. Návrh má formu doporučení (čtěte víc). V dubnu letošního roku pak europoslanci schválili opatření, podle něhož by do pěti let měla klesnout spotřeba neekologických igelitových tašek o 80 procent. Místo nich by se měly nákupní tašky vyrábět z papíru nebo rozložitelného plastu (více zde).