Moskva - Ruská energetická společnost Gazprom napadla evropské sankce u Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku. Žádá jejich zrušení. Už dříve tak učinily i další ruské společnosti - největší ruská banka Sberbank nebo těžařská společnost Rosněfť, která kvůli sankcím nedávno požádala o finanční státní pomoc dvě miliardy rublů.
Gazprom žene sankce k soudu, chce je zrušit
Gazprom napadl unijní sankce u soudu (zdroj: ČT24)
Obří firmy Gazprom se dotkla záříjová vlna postihů uvalených Bruselem kvůli ukrajinské krizi, které omezují podnikání společnosti v Evropě. Podle firmy tak ohrožují projekty, na něž potřebuje evropské investice. Proti omezením se proto ohradila. „Gazprom Něfť potvrzuje informaci, že napadl sankce Evropské unie u Soudního dvora Evropské unie,“ zní prohlášení společnosti.
Podobným sankcím čelí i další vybrané ruské podniky. Ty trápí hlavně omezení, která se týkají přístupu na evropské trhy. Pokud jde o Gazprom, jeho investice v oblasti těžby nebo transportu plynu vyžadují desítky miliard dolarů, které firma nemá. Jenom projekt Southstream, který vede plyn do Evropy, bude stát až 30 miliard dolarů. Investory z Číny, kteří by mohli ty evropské nahradit, navíc podobné obchody nezajímají. „Tyto projekty nemůže ani takový gigant jako Gazprom financovat výhradně z vlastních zdrojů. Proto je pro něj zamezení přístupu k mezinárodním dluhopisovým a úvěrovým zdrojům velice nepříjemné,“ konstatoval poradce ENA Jiří Gavor.
Plynovod
Evropská unie se rozhodla sankce proti Rusku zachovat
„Členské státy se spíše shodují v tom, že nedošlo k žádnému pozitivnímu vývoji v terénu nebo ke změně postoje Ruska, které by odůvodňovaly přehodnocení sankcí,“ řekl AFP diplomatický zdroj. Podle něho se „výrazně zhoršily vztahy“ mezi Bruselem a Moskvou.
„Je zřejmé, že sankce fungují,“ uvedl další evropský diplomatický zdroj. „Dokonce zapůsobily velmi rychle, když se podíváte na pokles rublu nebo na skutečnost, že Rusko muselo sáhnout do svých rezerv, aby vyhovělo potřebám financování postižených podniků,“ dodal. Rubl v úterý klesl na nové rekordní minimum vůči euru a dolaru v důsledku odchodu zahraničních investorů. V tomto kontextu škodí ruské vládě i klesající ceny ropy. Ruské příjmy jsou na vývozu ropy a zemního plynu přitom velmi závislé.
Evropská unie vyhlásila několik fází sankcí vůči společnostem a ruským úředníkům i proruským separatistům. Poslední série sankcí přijatá na začátku září ještě více omezuje možnosti financování na zahraničních trzích pro pět bank a šest firem působících v oblasti ruské obrany a energetiky, včetně ropného gigantu Rosněfť. Investoři EU nemohou nakupovat dluhopisy a akcie vydané těmito institucemi nebo jim poskytovat úvěry s dobou splatnosti delší než 30 dnů. Unie tehdy rovněž rozšířila opatření v oblasti zmrazení majetku a zákazu udělování víz, které se nyní týkají 119 lidí, včetně příbuzných ruského prezidenta Vladimira Putina.
Gazprom chce obnovit jednání s EU o plynovodu OPAL
Gazprom se podle agentury Reuters nedohodl s Evropskou komisí na širším využití severoněmeckého plynovodu OPAL, který vede od baltského pobřeží na české hranice, a chce pokračovat v rozhovorech.
Brusel přístup Gazpromu do plynovodu OPAL omezuje, protože podle unijní legislativy nemohou mít klíčoví dodavatelé kontrolu nad přepravními sítěmi. Širší přístup k tomuto vedení je pro Gazprom důležitý proto, aby mohl zvýšit vývoz do Evropy přes svůj plynovod Nord Stream pod Baltským mořem.