Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přináší jen malé úspory. Úřad uvedl, že od roku 2015 do roku 2020 ministerstva pro místní rozvoj a životní prostředí rozdělila prostřednictvím programu Nová zelená úsporám a Integrovaného regionální operačního programu (IROP) jen třetinu z plánovaných peněz. Obě ministerstva se proti zprávě NKÚ ohradila.
Na energetické úspory domů stát rozdělil jen třetinu plánovaných peněz, uvádí NKÚ
Podle kontrolorů obě ministerstva ve sledovaném období vyčlenila z evropských a státních peněz na energetická opatření, jako jsou zateplení, výměna oken či zdrojů tepla, celkem 12,9 miliardy korun, vyplatila ale jen 3,9 miliardy. Energetické úspory jsou přitom součástí závazků Česka k Evropské unii.
„Odrazilo se to i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly,“ uvedli kontroloři. Problém bylo podle NKÚ i to, že programy začaly se zpožděním a žadatelé o ně měli malý zájem.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) na zprávu reagovala prohlášením, že v daném období bylo z programu podpořeno evropskými dotacemi přes tři tisíce projektů na zateplení domů, rozděleno téměř osm miliard korun a více než osmdesát tisíc domácností docílilo snížené spotřeby energie.
Zpráva kritizuje i dlouhou dobu administrace
Podle ministryně se část vyčleněných peněz sice nepodařilo vyčerpat, nevyužité peníze byly ale v souladu s pravidly přesunuty na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.
Zjištění kontrolorů ale také uvádí, že ministerstvo pro místní rozvoj projekty k podpoře nevybíralo podle jejich efektivnosti, ani nebralo ohled na poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. Kritizují také dlouhou a náročnou administraci projektů, která u IROP trvala v průměru 104 dnů.
„Délka hodnotícího procesu je závislá i na reakční době žadatelů při vyzývání k doplnění žádosti,“ reaguje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Doplňuje, že podle Dostálové se má projekt vyhodnotit podle pravidel EU do sedmi měsíců od jeho podání a zmíněných průměrných 104 dnů je tedy méně než polovina stanovené doby.
Ministerstvo životního prostředí podle NKÚ u programu Nová zelená úsporám nenastavilo pro příjemce pravidla výběru dodavatelů, pouze je zavázal k dodržování zákona. Úřad ani Státní fond životního prostředí pak ale podle zjištění nekontroloval, jak příjemci s výběrem postupovali.
Proti tomu se ale ohradilo ministerstvo, které uvedlo, že jeho postup i postup fondu byl v souladu s požadaky české legislativy. Program Nová zelená úsporám je podle úřadu „jeden z nejefektivnějších a nejdostupnějších“ programů v Česku, který přispěl 74 tisícům příjemcům celkem šestnácti miliardami korun.
„Až nyní je známo, že do doby spuštění jeho nástupnického programu řada pražských bytových domů renovace zrealizovala bez dotace, například s pomocí komerčních úvěrů. I proto se původní predikce programu Nová zelená úsporám nemohla naplnit,“ dodal úřad s odkazem na původní program Zelená úsporám z let 2009 až 2012.