Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. Informaci o jeho úmrtí potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Lízna byl tento týden hospitalizován v nemocnici kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19, které ve čtvrtek večer podlehl.
Zemřel katolický duchovní a chartista František Lízna, na svých poutích ušel tisíce kilometrů
Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 12. března při mši svaté od 15:00 v brněnském jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie. „Mši svatou bude celebrovat kardinál Dominik Duka. Možnost osobní účasti je kvůli pandemickým opatřením velmi omezená,“ doplnil Gračka.
Vzpomínku na duchovního sdílí na sociálních sítích řada osobností. Na setkání s ním vzpomíná například novinář a spisovatel Pavel Kosatík. „Myslím si, že František Lízna byl svatý člověk, schopný zázraků. Odpočívejte v pokoji, pane faráři, raduju se, že se radujete tam, kde teď jste,“ uvedl Kosatík.
„Vzpomínám na řadu krásných obohacujících setkání a děkuji za ně. Už se tváří v tvář setkal s naším Pánem, o kterém svědčil celým svým životem a ke kterému přiváděl a přivedl tolik lidí. Často těch, které společnost odepsala,“ napsal například starosta Zábřeha František John (KDU-ČSL).
František Lízna
František Lízna byl v roce 1968 přijat do noviciátu jezuitského řádu a šest let poté vysvěcen na kněze. Působení v duchovní správě mu ale režim ihned zakázal a zákaz platil až do zhroucení systému v roce 1989.
Po celou tuto dobu Lízna pracoval převážně v dělnických profesích a ve zdravotnictví jako sanitář. V roce 1978 podepsal Chartu 77. Duchovní byl v době režimu pětkrát vězněn za protikomunistickou činnost, třeba šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Známý je svými poutěmi, od roku 1984 při nich ušel téměř osm tisíc kilometrů.
Jakmile se mohl vrátit ke svému poslání, začal působit jako vězeňský duchovní v Kuřimi nebo na Mírově. Kromě vězňů se ve své pastoraci zaměřil i na Romy, bezdomovce či jinak různě sociálně vyloučené lidi.
Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva byl Líznovi v roce 2001 propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2003 mu nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla. V listopadu 2017 obdržel Cenu Paměti národa, ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století.