Náhrady za nevydané pozemky se budou dál počítat podle vyhlášky z 90. let, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení části zákona o půdě. Nadále platí, že restituentům lze zvyšovat finanční náhradu za nevydané pozemky nad cenovou hladinu určenou podle vyhlášky z 90. let minulého století. Zákon se kvůli tomu měnit nemusí, jeho nedostatky lze překlenout výkladem.

Aktuální řízení souvisí s nálezem z roku 2017, tehdy Ústavní soud řekl, že finanční náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle tehdejšího nálezu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let, které jsou často jen zlomkem nynější tržní hodnoty.

Podle Nejvyššího soudu se ale dřívějším nálezem Ústavního soudu otevřel příliš široký prostor pro interpretaci, včetně rizika, že lidé nebudou za srovnatelné pozemky dostávat také srovnatelné náhrady. Lepší než překlenovat deficity právní úpravy jiným výkladem by bylo ji zrušit a dát prostor zákonodárcům, aby zákon upravili, vyplývalo z návrhu Nejvyššího soudu.

ÚS: Zásah do zákona by s sebou nesl rizika

Ústavní soudci ale v nálezu podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka upozornili na to, že zásah do zákona by s sebou nesl další rizika. V rozhodovací praxi už podle dnešního nálezu panuje shoda na výkladu a použití sporného ustanovení. Finanční náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, nicméně měla by umožnit odčinění nebo zmírnění křivd.

„Bližší podoba určování výše náhrady závisí na zobecnění specifik jednotlivých případů, k němuž na úrovni běžného zákona není Ústavní soud povolán,“ stojí v nálezu.

Zákon konkrétně říká, že za pozemky, které se nevydávají a za které nelze poskytnout jinou parcelu jako náhradu, náleží peněžitá náhrada. Stanovuje se však v cenách určovaných podle vyhlášky z přelomu 80. a 90. let.

Případné vyšší finanční náhrady, přiznávané podle nynějšího právního názoru Ústavního soudu, se týkají jen dosud neuzavřených restitučních kauz. Jde o situace, kdy původní zemědělský nebo lesní pozemek z nějakého důvodu nelze vydat a nepřipadá v úvahu ani dohoda na náhradním pozemku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 27 mminutami

Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám Agrofertu

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
15:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
13:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Bývalý příslušník StB dostal podmínku za perzekuci Töpfera

Soud v pondělí uložil bývalému příslušníkovi komunistické Státní bezpečnosti (StB) Jurajovi Štúrovi dvouletý podmíněný trest za to, že se podílel na perzekuci herce Tomáše Töpfera, který v současnosti působí jako senátor za ODS, kvůli jeho názorům na socialistický režim a jeho židovskému původu. Uznal ho vinným z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Verdikt není pravomocný, Štúrův advokát i státní zástupce si ponechali lhůtu na podání odvolání.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbách v Německu či rozpočtu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž podle odhadů zvítězila Alternativa pro Německo (AfD), sabotážní akce v Evropě či rozhovor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se zakukleným mužem neznámé identity. Diskutovali také o návrhu státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun a o dětech, které stály fronty, aby si ve škole zabraly zadní lavice. Pozvání přijali ekonomická novinářka Lenka Zlámalová, influencer Svatopluk Barek, moderátorka Pavlína Horáková, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb a někdejší novinář, politik a manažer Vladimír Mlynář. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 11 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 12 hhodinami

VideoNové trendy: Garáže jsou hit a domácí investiční byty mají konkurenci v cizině

Průměrná garáž v Česku vyjde přes 600 tisíc korun. Nejdražší jsou tradičně v Praze a Brně. V posledním roce ale cena nejvíc stoupá v Ústí nad Labem a především Plzni. Za poslední rok se zde zvedla o víc než 20 procent. Někteří experti pak čekají další růst, protože aut přibývá a míst na parkování ubývá. Obecně platí, že nejdražší jsou místa, kde řidiči mohou nabít elektromobil. Oproti klasické variantě jsou po celém Česku dražší asi o pětinu.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.