Praha – Přes 70 rodin krajanů z Ukrajiny znovu žádá prezidenta Miloše Zemana o pomoc s přesídlením do České republiky. Na seznamu mají být jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko. Hrad se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k žádosti vyjádří v pondělí, minulý měsíc Zeman nicméně repatriaci českých krajanů podpořil.
„Jde asi o 40 rodin z volyňské oblasti a asi o 37 z té válečné východní oblasti,“ uvedla Věra Doušová, která jmenný seznam asi 250 osob minulý týden prezidentské kanceláři předala. Na počátku 90. let pomáhala organizovat druhou velkou repatriační vlnu volyňských Čechů do vlasti jejich předků a dnes je v Česku zastupuje. „Je to žádost prezidentovi, aby pomohl dostat ty rodiny do Čech,“ přiblížila obsah dopisu, který tentokrát putoval na stůl pouze Zemanovi.
Hrad už dříve uvedl, že situace na Ukrajině českým krajanům neumožňuje plnohodnotný život. Podle Zemana je stát státem pouze tehdy, jestliže se dokáže postarat i o své zahraniční občany. Zeman proto 11. září požádal ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), aby vyhověl požadavku na repatriaci 40 rodin volyňských Čechů, kteří se na české představitele obrátili s touto žádostí v březnu. Dnes Doušová uvedla, že prezident vidí repatriaci nadějně. „Říkal, že už jednal s ministerstvem vnitra pozitivně a s ministerstvem zahraničí to vidí ještě nějak dlouhodobě,“ tlumočila názor Zemana.
Zvýšení počtu rodin ze 40 na 70 souvisí podle Doušové právě s dříve vyslovenou podporou prezidenta Zemana. Krajané z východní části Ukrajiny se přidali k žádosti také poté, co se setkali s jinými rodinami na krajanském festivalu. Do Česka by se chtělo stěhovat rodin ještě víc, Doušová ale České televizi řekla, že původní seznam už nechtěla dál rozšiřovat.
Zprávy o tom, kolik lidí vlastně o repatriaci požádalo, se ale různí. Zatímco prezident v září mluvil o 40 rodinách, předsedkyně České národní rady Ukrajiny Ludmila Muchinová o několik dní později prohlásila, že ví jen o třech, které by se chtěly vrátit zpátky do České republiky. Konfliktem na východě země je podle ní postižen jen krajanský spolek v oblasti Donbasu.
Zaorálek navštívil Žytomyr, k repatriaci nenašel důvod
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) už ale dříve uvedl, že k repatriaci nevidí důvod. Vydal se do Žytomyru a setkal se tam s krajany, nezískal však prý dojem, že volyňští Češi touží po hromadném stěhování do Česka, ani že by je k tomu situace v regionu nějak nutila. Uvedl tehdy, že ministerstvo neplánuje žádný masový přesun krajanů do Česka a chce jim pomáhat spíše na místě, například zajištěním dalšího učitele češtiny.
Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček dnes v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu uvedl, že Zeman se chce ohledně volyňských Čechů v první řadě zasadit o sjednocení názorů mezi ministerstvy vnitra a zahraničí. V pátek se kvůli tomu setká se Zaorálkem. Kmoníček odhadl, že pokud by vláda s přesídlením krajanů z Ukrajiny souhlasila, mohli by první zájemci dorazit do Česka ještě letos.
Podle Doušové se krajané cítí v zemi ohrožení. „Jejich synové jsou v armádě, umírají vcelku zbytečně a necítí se tam v té válečné době dobře,“ uvedla. Po přestěhování do Česka by podle ní navíc rodiny neměly mít problém ani s prací a bydlením: „Ozývají se nám podnikatelé a firmy, kteří nabízejí pro krajany z Ukrajiny ubytování i práci. Problém by mohl nastat jen u důchodců, kterých je asi 30. Pokud by byl důchod přepočítáván v běžném kurzu ukrajinské hřivny k české koruně, tak by dostali asi 1 500 korun. To je asi jediná oblast, kde by potřebovali od naší země finančně pomoci.“
Na Ukrajině nyní žije asi 5 000 lidí, kteří se hlásí k českému původu
Doušová nicméně uvedla, že se krajané bojí o svém přání odejít do Česka veřejně mluvit, neboť na ně v tomto směru vyvíjí tlak české zastupitelské úřady na Ukrajině: „Naše konzuláty se k nim do té doby, než vypukla válka, chovaly úžasně. Pak se to ale změnilo a lidé říkají, že se bojí chodit na konzulát. Cítí, že už nejsou tak vítáni a že není vítána jejich snaha se přestěhovat. Mají proto pocit, že je to vedené instrukcí z ministerstva zahraničí.“ Na přání krajanů proto předala novou žádost pouze Zemanovi. „Nechtějí, dokud to vláda neschválí, abych dávala jejich jména, adresy a rodná čísla ministerstvu zahraničí,“ poznamenala.
VOLYŇ je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po 2. světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do České republiky se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. Podrobnosti o osudu volyňských Čechů naleznete zde.
