Dálniční známky budou bez papíru. Elektronizace prošla sněmovnou

Nahrávám video
Dálniční známky budou bez papíru
Zdroj: ČT24

Elektronické dálniční známky budou nejspíše i v Česku. Novela, která je zavádí, prošla Poslaneckou sněmovnou. Ještě ji posoudí Senát a prezident. Třetím čtením prošla v pátek i další elektronizační novela, která ovšem jen o dva roky odkládá elektronizaci sbírky zákonů a tvorby zákonů. Poslanci definitivně schválilii také rozšíření okruhu lidí s postižením, kteří mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky.

O zavedení elektronických dálničních známek se v Česku diskutovalo léta. U diskusí ale zůstávalo i v době, kdy již v sousedních zemích vstupovaly do praxe. Na Slovensku k nim již není alternativa, v Rakousku si řidiči zatím mohou vybrat, zda si nalepí na sklo kupon, nebo spojí zaplacení poplatku pouze s registrační značkou svého vozidla.

Čeští řidiči budou kupony na sklo naposledy nalepovat příští rok, elektronické známky začnou fungovat od roku 2021. Za použití dálnice bude možné zaplatit na webu nebo přes mobilní aplikaci. Takový systém využívá nyní v Evropě šest zemí. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž krajské dálniční známky.

Za jízdu po dálnici nebudou muset platit majitelé elektromobilů, vozů s vodíkovým pohonem a některých hybridů ani veteránů. O polovinu snížená pak bude sazba pro auta na zemní plyn a biometan (CNG). Platit nebudou ani majitelé aut, kteří povezou nemocného člověka s průkazem ZTP nebo ZTP/P.  Navzdory přání ministra dopravy dostaly výjimku také historické vozy.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň ušetří 120 milionů korun, protože už nebude známky tisknout.

Platbu s autem potom ztotožní kamery, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány.  „V provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích bude možné prostřednictvím videodetekce porovnávat údaje o projíždějících vozidlech s údaji obsaženými v evidenci, kontrolovat vozidla, o kterých lze předpokládat, že nemají uhrazen časový poplatek a v případě zjištění užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku sankcionovat porušení zákonné povinnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Systém má kontrolovat Státní fond dopravní infrastruktury.

Kupony nezdraží, ale zadarmo dálnice také nebudou

K návrhu se sešla řada pozměňovacích návrhů. Pozornost vzbudil zejména ten, který by vládě umožnil zdražit roční kupon z nynějších 1500 korun až na 2000 korun. Proti němu se ale postavil sněmovní hospodářský výbor i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), podle kterého nepřipadá v úvahu zdražení přinejmenším do dokončení oprav dálnice D1.

„Zásadně odmítám zdražení dálničního kuponu a konstatuji, je to nefér vůči řidičům,“ uvedl Kremlík. Návrh nakonec neprošel.

Proti zdražování byl také předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD): „Všichni poslanci chápou, že není správné zvyšovat cenu, když nabízíme služby, které nejsou stoprocentní.“

Podle člena podvýboru pro dopravu Lukáše Černohorského (Piráti) by zdražení dálničních známek mohlo poškodit obyvatele menších obcí. „Řidiči by sjížděli z rozkopané D1 na menší silnice,“ vysvětlil v pořadu Události, komentáře, jehož byl hostem spolu s Fialou.

Nahrávám video
Zdražovat dálniční známky je nemístné, shodli se Fiala (SPD) a Černohorský (Piráti)
Zdroj: ČT24

Stejně tak neprošel návrh opozičního poslance Jana Skopečka (ODS), aby se za dálnice v příštím roce vůbec neplatilo. „Argument je stále stejný. Zejména D1 je ve stavu, kdy jak v zimních, tak v letních měsících tam řidiči tráví v kolonách spoustu času, stojí je to nemalé finanční náklady,“ apeloval na poslance Skopeček.

Skopečkův stranický kolega Vojtěch Munzar přiznal, že v ODS „tušili, že návrh neprojde“, argumenty však podle něj stále platí. „Pokud stát chce vybírat za nějakou službu poplatek, tak tu službu musí poskytovat,“ poznamenal.

Zeleně – státy, kde fungují pouze elektronické dálniční známkyŽlutě – státy, kde je možné použít elektronickou známku nebo papírový kupon
Zdroj: ČT24

Elektronizace zákonů se odkládá. Zdržel ji spor sněmovny a Senátu

Eletronicky se podle novely, která má za sebou úspěšnou cestu Poslaneckou sněmovnou, začnou od příštího roku vytvářet také zákony, ale jen na zkoušku. Až v roce 2022 začne systém fungovat naplno. Dvouletý odklad oproti původním plánům prosadili poslanci, ačkoli vláda původně navrhovala spuštění elektronické tvorby zákonů odložit jen o rok.

Že bude sbírka zákonů elektronická a elektronicky se budou zákony také vytvářet, je jasné již tři roky. Původně měl systém fungovat od příštího roku, to však znemožnil Senát. Horní komora využila toho, že součástí balíčku navazujících změn zákonů byly i ty, ke kterým je nutný její souhlas, a změny neprojednal. Chtěl tak přimět sněmovnu, aby přistoupila na zdvojnásobení měsíční lhůty, kterou Senát má k projednání zákonů. Nakonec vláda předložila balíček doprovodných změn znovu, ale bez předpisů, ke kterým je senátní souhlas nutný. Jde o jednací řád horní komory a o volební zákony.

Příspěvek na zvláštní pomůcky dostane více lidí, peněz ale nepřibude

Sněmovnou úspěšně prošla i poslanecká novela, která rozšiřuje okruh lidí s postižením, kteří mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky. Nově jej dostanou lidé s těžkým omezením pohyblivosti kvůli postižení cév v nohách a kvůli oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce, lidé s prokázaným těžkým poškozením plicních funkcí a pacienti s těžkým postižením kloubů nohou souvisejícím většinou s diabetickou neuropatií.

Příspěvek na nejnákladnější z těchto pomůcek, jako jsou šikmé a svislé zvedací plošiny, ale poslanci nezvýšili, byť původní verze návrhu hovořila o navýšení ze 400 tisíc korun na půl milionu. Většina poslanců ale přistoupila na pozměňovací návrh, který maximální výši příspěvku vrátil na původní úroveň. „V případě, že by došlo ke zvýšení maximální částky, vedlo by to pouze ke zvýšení cen dodavatelů tohoto typu zvláštních pomůcek,“ zdůvodnila změnu, kterou navrhla, poslankyně Lenka Dražilová (ANO).

Nově naopak na příspěvek na automobil dosáhnou i postižení lidé bez rukou nebo s nefunkčníma rukama. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který byl zároveň i hlavním předkladatelem novely, požadavek zdůvodnil tím, že tito lidé nejsou schopni bez pomoci využívat hromadnou dopravu.

Po prázdninách čeká konečné schvalování metro bez strojvedoucích i snazší převody telefonních čísel

Odpoledne ještě došlo na několik druhých čtení zákonů. Po prázdninách by se tedy mohly definitivně schvalovat novely drážního zákona, které umožní provoz metra bez strojvedoucích a také zavedení jednotné jízdenkyplatné u více dopravců. Druhé čtení má za sebou i novela, která zkrátí lhůtu pro převod telefonního čísla. Kvůli navrženým změnám ale zřejmě nebude účinná dříve než v dubnu příštího roku místo ledna 2020.

Poslanci poté vyřadili z programu červencové schůze všechny neprojednané body včetně předpisů, které jim vrátil Senát. Již ráno navrhoval Jan Bartošek (KDU-ČSL), aby naopak zákony vrácené horní komorou sněmovna projednala přednostně, ale nenašel pro to dostatečnou podporu.

„Uvidíme se snad až po prázdninách,“ rozloučil se potom s poslanci místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), který schůzi právě řídil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhodne o vazbě pro Američanku obviněnou z útoku na pardubickou firmu

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze v sobotu navrhlo vazbu pro Američanku obviněnou v souvislosti se žhářským teroristickým útokem na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. O vazbě odpoledne rozhodne Okresní soud v Pardubicích, informovaly vrchní státní zastupitelství a pardubický soud. Ženu zadržela na Slovensku tamní policie v březnu. Slovenští policisté ji českým kolegům předali ve čtvrtek.
před 3 hhodinami

Pro Paměť národa se poběží v devatenácti městech, nově v Mimoni, Rtyni a Vimperku

Do Běhu pro Paměť národa se letos v květnu zapojí devatenáct měst. Nově jsou to města Mimoň, Vimperk a Rtyně v Podkrkonoší. České televizi to řekla mluvčí Paměti národa Alžběta Chrobáková. Nejvíc lidí běží tradičně v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Benefiční akce připomíná památku a osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, odbojářů, disidentů nebo bojovníků za svobodu.
před 3 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 7 hhodinami

VideoBabiš lavíruje ohledně závazku zvyšovat rozpočet na obranu

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.
před 18 hhodinami

VideoPřed pěti lety vyšla najevo ruská stopa ve Vrběticích

Před pěti lety došlo k vyostření diplomatických vztahů mezi Českem a Ruskem – odstartovalo ho oznámení o zapojení agentů GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Protože Moskva při vyšetřování nespolupracovala, musela česká policie kauzu odložit. Důkazy ale podle ní jasně ukázaly na záškodnickou operaci vojenské rozvědky. Česko vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, které označilo za agenty tajných služeb. Výzvu k náhradě škody Rusové odmítli.
před 18 hhodinami

Regulovaný prodej kratomu funguje, míní národní protidrogový koordinátor

Licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře, prohlásil po pátečním jednání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.
před 18 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...