Ústavní soud (ÚS) odmítl další obsáhlou stížnost podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha. Směřovala zejména proti trvající vazbě, zpochybňovala práci justice a poukazovala na údajně nepřiměřenou délku řízení. Ústavní soudci ale upozornili na to, že kromě složitosti Zadehových kauz se na délce stíhání a vazby podepsal také Zadehův přístup a strategie obhajoby.
Stížnost mířila proti sérii rozhodnutí Městského a Krajského soudu v Brně i Vrchního soudu v Olomouci. U Ústavního soudu čekala na rozhodnutí od října 2017, před svým letošním odchodem z funkce ji ještě stihnul vyřídit soudce zpravodaj Jan Musil, nyní soud zpřístupnil odůvodnění.
Konstituční tribunál uznal, že trestní řízení i vazba trvají nestandardně dlouho a na první pohled mohou vzbuzovat pochybnosti o korektnosti postupu orgánů činných v trestním řízení. Při zohlednění okolností Zadehova stíhání prý ale mimořádná délka trestního stíhání není protiústavní. Je dána rozsahem a složitostí kauzy, stejně jako počtem obviněných a „enormní výší způsobené škody“.
Podnikatel čelí obžalobě kvůli daňovým podvodům
Navíc obhajoba uplatňovala množství procesních návrhů, námitek a opravných prostředků. „Stěžovatelem zvolené prostředky obhajoby a jím praktikované procesně taktické postupy nelze samozřejmě pokládat za nepřípustné, nicméně nelze k nim nepřihlédnout při posuzování toho, zda na ně orgány činné v trestním řízení adekvátně reagovaly; ÚS má za to, že tato reakce státních orgánů, která je ovšem časově náročná, je akceptovatelná i z ústavněprávního hlediska,“ stojí v usnesení.
Zadeh, íránský podnikatel s českým občanstvím, u Krajského soudu v Brně čelí obžalobě z rozsáhlých daňových podvodů při obchodu s pohonnými hmotami. Celková škoda činí podle žalobců 2,5 miliardy korun.
Zadeh protahoval kauzy i podle brněnského soudce
Městský soud v Brně, kde se Zadeh paralelně zpovídal z ovlivňování svědků, jej 5. března poslal na tři a půl roku do věznice s ostrahou. Soud také zrušil Zadehovi vazbu, avšak s ohledem na podaná odvolání zůstane Zadeh ve vazbě do rozhodnutí krajského soudu.
Také podle soudce Městského soudu v Brně Michala Kabelíka Zadeh k délce procesu sám přispěl, kdyby se prý neuchyloval k průtahům, mohla kauza ovlivňování svědků skončit mnohem dřív.
„Obžalovaný se marně až teatrálně domáhá toho, že je obětí šíleného spiknutí orgánů činných v trestním řízení. Senát marně přemýšlí, čím by byla postava Zadeha tak zajímavá, aby se proti němu spikly tyto orgány. Je absurdní představa, že by proti němu mělo býti použito prostředků známých z diktatur či spíše detektivek,“ uvedl Kabelík minulý týden.
