Lyžování, nejoblíbenějšímu českému zimnímu sportu, se podle Svazu lyžařů věnuje každý pátý Čech. Při sportování v mrazech je ale důležité mimo jiné správně zvolit jednotlivé vrstvy oblečení, varuje proděkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně Jan Cacek.
Vlažný nápoj a dobře zvolené vrstvy oblečení, doporučuje expert výbavu na zimní sportování
Cacek: Spodní vrstva by v zimě při sportování neměla být z bavlny (zdroj: ČT24)
Nejčastější chybou, kterou dělají lidé při zimních sportech, je špatná volba spodní vrstvy oblečení. „Do nízkých teplot je nejméně vhodná bavlna. Jenže lidé jsou zvyklí na to, že v bavlněném tričku nebo košili chodí celý rok. První vrstva by ale měla být ta, která odvede pot. Dnes se vyrábí z polyesteru a dalších technických materiálů,“ přiblížil proděkan sportovní fakulty Cacek. První vrstvu oblečení by také měli sportovci při propocení vyměnit.
Na ni by si lidé měli navléknout něco, co je zahřeje. „Druhá vrstva by měla být teplá, volil bych vlnu nebo merino vlnu. Třetí vrstva by měla chránit proti větru, sněhu nebo dešti. Zároveň by měla propouštět pot, aby sportovci nebyli ve vlhkém prostředí, které by zvýšilo riziko podchlazení,“ popsal.
Pomůže otužování
Přestat se zimním sportem a schovat se v teple doma se podle Cacka doporučuje teprve při velkých mrazech nebo silném smogu, kterému by se měli vyhýbat především astmatici. „Mezinárodní lyžařská federace radí nepořádat závody, pokud je minus dvacet stupňů. Ale někomu je příliš velká zima už v minus pěti stupních a nedoporučil bych mu sportovat,“ říká Cacek s tím, že hranici nepříjemné, „moc velké zimy“ si musí stanovit každý sám.
Své limity ale může člověk posouvat. Podle Cacka pomůže otužování, ze začátku by volil chladnou sprchu kolem dvaceti stupňů a teplotu pak postupně snižoval. „V extrémním případě pak můžete po několika měsících zkusit i plavat v ledové řece,“ dodal.
Lidé by ale podle něj neměli podceňovat fakt, že vítr nebo vyšší nadmořská výška umí snížit pocitovou teplotu až o deset stupňů Celsia. „Vítr kolem deseti metrů za sekundu sníží pocitovou teplotu z minus dvaceti stupňů na minus 33 až 35,“ varoval proděkan s tím, že k prochladnutí nebo omrzlinám mají největší sklon prsty na rukou a nohou, uši a nos.
Vlažný nápoj s sebou
„V zimě nebo v horách nemají lidé takovou potřebu pít. To je ale riziko, může pak dojít k dehydrataci, i když není to tak vážné jako v létě,“ radí dál Cacek.
V zimě by se měli lidé jednou až třikrát za hodinu napít dvou decilitrů nápoje o teplotě alespoň 15 stupňů Celsia. „Aby nedošlo ke snižování teploty těla. A pokud je aktivita intenzivní, tak je lepší, když nápoj obsahuje i minerální látky,“ dodal proděkan sportovní fakulty.