Senátní duel v Karviné: Boj proti předraženým ubytovnám i podpora obecného referenda

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu číslo 74 Karviná se utkají Petr Vícha (ČSSD), který v prvním kole získal 36,72 procenta hlasů, a Milada Halíková (nestr. za KSČM) se ziskem 16,45 procenta z prvního kola.

Video Senátní duel ČT24
video

Senátní duel: obvod Karviná

Které dvě věci z vašeho programu byste chtěli v Senátu prosadit?

Milada Halíková: První, co bych chtěla prosadit, je zastropovat náklady na bydlení a všechno, co s bydlením souvisí. Považuji to za první předpoklad pro to, aby se náš region přestal vylidňovat. Náklady na bydlení jsou jedny z nejvyšších a bohužel těm, kteří nejsou slušní majitelé domů, bytů a také ubytoven, pak doplácíme z našeho společného balíku. To druhé souvisí s mojí původní profesí, a tou je školství: Zastavit přijímání dalších nesmyslných zákonů a vrátit ty, které školství škodí – ať už je to přehnaná inkluze a zejména velké nároky na administrativu, které se musí mnozí pedagogičtí pracovníci věnovat více na úkor dětí, na úkor vzdělávání.

Petr Vícha: Pokud by to byly jenom dvě, pak by to bylo málo. Pravidelně se scházíme se starosty obcí našeho obvodu, a tak velmi dobře vím, co nás tíží. V oblasti legislativy jsme docílili dílčích úspěchů – možnosti, aby mohly obce regulovat hazard, aby byly omezeny sběrny, a teď nám ještě zbývá sociální bydlení. Zrovna naše města tíží lokality, kde jsou zneužívány sociální dávky majiteli ubytoven. V této oblasti jsme docílili dílčích úspěchů – možnosti, aby obce zavedly bezdoplatkové zóny. Ale je to málo, budeme muset v legislativě pokračovat. V nelegislativní oblasti tíží naše města neexistence obchvatů. Myslím si, že je třeba bojovat za dostupnost zdravotnictví, protože kraj chce v našem okrese omezovat některé nemocnice, a pokud se týká konkrétně Havířova, tam je třeba bojovat za další dům pro seniory.

Jaké jsou náklady na vaši kampaň? Z jakých zdrojů plynuly peníze?

Petr Vícha: Mě kladně ohodnotila i Transparency International, protože to bylo jednoduché. My, kandidáti sociální demokracie, jsme sami vložili 100 tisíc a dostali jsme 200 tisíc od naší strany. Neměl jsem žádný billboard, protože jsem přesvědčen, že nejde o čtrnáctidenní reklamu před volbami, ale o poctivou práci v průběhu celého období. A teď jsme dostali na druhé kolo ještě možnost vyčerpat dalších 100 tisíc korun. To je všechno.

Milada Halíková: Pokud šlo o první kolo kampaně, pak se náklady budou pohybovat kolem 240 až 250 tisíc. Podstatnou část věnovala Komunistická strana Čech a Moravy, za kterou kandiduji, zbytek doplácím ze svých vlastních zdrojů. Druhé kolo senátních voleb – tam budou tvořit náklady zhruba polovinu částky, kterou jsem uvedla. Nejvíce si ale zaslouží poděkování všichni, kteří mi dobrovolně a bez nároku na jakoukoli odměnu pomáhají v kontaktní kampani, které věnujeme nejvíce úsilí a času.

Pokud se dostanete do Senátu, ve kterých výborech byste rádi zasedli?

Milada Halíková: Vím, že v Senátu by se jednalo vždy jen o jeden výbor – na rozdíl od Poslanecké sněmovny, kde mohl člověk pracovat ve více výborech. V mém případě bych ráda pokračovala a využila zkušenosti z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Vím, že v Senátu je ještě přidaná tematika životního prostředí. V případě druhé volby by to byl výbor, který se zabývá školstvím, vzděláváním, kde bych uplatnila zkušenosti ze své původní profese učitelky na základní, poté na střední škole – i ve funkci ředitelky velké školy.

Petr Vícha: U mě je to jednodušší, já jsem se před dvanácti lety při zvolení dostal do výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. To je pro mě jako pro starostu podstatná záležitost, protože tam mohu uplatňovat své zkušenosti. Předpokládám, že pokud bych dostal důvěru voličů a byl opětovně zvolen, v tomto výboru bych pokračoval. Ještě je výhodou, že jsou tam i ostatní předsedové klubů, kteří jsou také svými profesemi vesměs starostové, a dobře nám to tam klape napříč politickými stranami.

Předpokládám, že máte představu, co proudí za legislativu z Poslanecké sněmovny. Existuje nějaký konkrétní návrh, který víte, že by si z vašeho hlediska zasloužil změnit nebo přímo zamítnout?

Petr Vícha: Budeme mít zasedání Senátu už teď ve středu, tam budou ještě senátoři bez ohledu na zvolení, kteří pracovali v uplynulém funkčním období. Žádný podstatný zákon tam teď není, protože se navazuje na období, kdy Poslanecká sněmovna měla parlamentní prázdniny. Budou se vesměs projednávat evropské normy. Ale z hlediska statistiky jsme za uplynulé období vrátili Poslanecké sněmovně 15 až 20 procent – některé po zamítnutí, některé byly s pozměňovacími návrhy. Statisticky jsme velmi úspěšní, dvě třetiny zákonů byly potom schváleny ve znění, jaké doporučil Senát. To je dobrá zpráva – že Senát má smysl a že se tam dá legislativa opravovat.

Milada Halíková: Z mého hlediska jsou to dva zákony, které se teď v Poslanecké sněmovně projednávají. První se týká zdanění peněžních náhrad v balíku, který se nazývá církevní restituce. Jsem přesvědčena, že tak jako každý občan, každý podnikatel musí ze svého příjmu platit daně, měly by je zaplatit i církve. Pokud tento zákon dojde z Poslanecké sněmovny do Senátu, jsem připravena jej jednoznačně podpořit. Druhý, podle mě velice důležitý zákon, který bych ráda podpořila a který by v podstatě naplnil současně platnou Ústavu České republiky, je zákon o referendu.

Ale ptal jsem se spíše na změny nebo zamítnutí. V tom případě je u vás nula?

Milada Halíková: V této chvíli nula.

Pokud se bavíme o důležitějších zákonech – ústavních nebo volebních – do kterých Senát má co hovořit, existuje něco, co by si zasloužilo změnit? Třeba ústava, první český zákon?

Milada Halíková: Ústava si zaslouží především naplnění. Pak jsem ráda, že probíhá debata o tom, jestli by mělo dojít k nějakým dalším změnám. Vím, že je k tomu už vytvořena komise, a věřím, že debata bude co nejširší, že se bude týkat celého politického spektra a podle konečné podoby bych se k tomu vyjádřila a postavila.

Naplnění ústavy spatřujete v zákoně o obecném referendu, který ústava předpokládá, ale zatím k naplnění nedošlo?

Milada Halíková: Ano, přesně tak.

Pane Vícho, vaše stanovisko: Změny ústavy, změny volebních zákonů, konkrétní podoba, kterou byste rád viděl?

Petr Vícha: Jsem asi trochu konzervativnější. Myslím, že ústava je základní zákon České republiky, který by se měl měnit co nejméně. To říkám přesto, že v Senátu dlouhodobě usilujeme o to, aby se změnila jedna věc, a to je, aby měl Senát na projednávání zákonů místo 30 dnů šedesátidenní lhůtu. U většiny zákonů – technických novel – 30 dní stačí, ale někdy se tam dostane kontroverzní zákon, který je třeba důkladně projednat ve výborech, je třeba získat k tomu odborná stanoviska. Když nás tlačí třicetidenní čas, tak je to špatné. Přesto se bojím, že kdyby se ústava otevřela, tak by se tam vlamovaly další a další věci. Ústavu je třeba ctít.

A naplnění ústavy, jak o tom hovořila paní Halíková, zákonem o obecném referendu? Máte vyjasněné své stanovisko o případném hlasování?

Petr Vícha: To bude přece záležet na tom, v jaké podobě zákon o obecném referendu do Senátu dorazí. Na mnoho otázek se dá těžko odpovědět dopředu ano či ne. Jako kandidáti jsme takto byli dotazováni i mnoha institucemi – měli jsme 30 otázek a každá z nich je „ano, ale…“ nebo „ne, pokud…“. Není to vůbec jednoduché. Pokud se týče referenda, obecně jsem zastáncem toho, aby občané mohli více rozhodovat, ale je to vždy v závislosti na tom, aby dostali důkladné informace. Největší diskuse se vede o tom, jestli by mělo být referendum o vystoupení z Evropské unie. Já jsem kritikem toho, jak dnes Evropská unie funguje, zejména v oblasti přebujelé administrativy, možná někdy nesmyslných dotačních titulů a zcela jistě nezvládnuté migrační krize. Přesto bych se bál, aby Česká republika byla osamocena v nejistém světě, čili nechtěl bych, abychom vystoupili z Evropské unie, měli znovu své vlastní hranice a nemohli cestovat po Evropě.

Poslední záležitost: změna samotných voleb do Senátu. Je pravda, že senátní volby patří k těm, které mají úplně nejnižší voličskou účast. Padají lecjaké nápady na to, jak je změnit, včetně pouze jednokolové volby. Podle vašeho mustru připadá nějaká změna v úvahu?

Milada Halíková: Je to zase otázka k širší diskusi, ale zejména nízká účast ve druhém kole ukazuje, že jak je v současné době zákon postaven, to asi není úplně nejlepší. Spousta lidí se totiž zabývá spíše svými každodenními a mnohdy i existenčními starostmi. Že je za týden ještě nějaké kolo voleb – poznala jsem to při kontaktní kampani – je většinou i udivuje. Nesledují to tak jako my, kdo žijeme politikou. Je určitě na místě na dané téma hovořit – jednak z hlediska ekonomického, ale zejména proto, abychom své spoluobčany tak často neobtěžovali volbami.

Petr Vícha: Velmi jsme o tom diskutovali i s politology a odborníky a prosadili jsme v Senátu návrh, aby druhé kolo bylo po čtrnácti dnech a občané dostali v mezidobí volební lístky do svých domácností. Ale sněmovna ten návrh zamítla. Momentálně se vede diskuse o australském jednokolovém systému, který ovšem má také negativa, kromě Austrálie se nikde nepoužívá a je velmi komplikovaný. Takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.