ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu číslo 62 Prostějov se utkají Božena Sekaninová, která v prvním kole získala 18,68 procenta hlasů, a Jitka Chalánková (nestr.), která obdržela 12,68 procenta.
Které dvě věci jsou pro vás hlavními prioritami, za které se budete bít v Senátu?
Božena Sekaninová: Já se zaměřím na kvalitu života seniorů a je jedno, jestli to budou děti, pracující nebo jestli to budou senioři. Budu podporovat zvýšení rodičovského příspěvku o 40 tisíc, zálohované výživné pro samoživitelky, zrušení karenční doby, zvýšení minimální mzdy. Zároveň, co se týká aktualizace zákona o sociálních službách, v současné době se projednává zvýšení příspěvku ve čtvrtém stupni závislosti…
Jsou to již více než dvě priority, ale chápu to – sociální oblast.
Božena Sekaninová: Druhou prioritou je bydlení pro všechny. Zase jsme u seniorů, samoživitelek nebo těch, kteří na bydlení nemají.
Takže zlepšení jejich finanční situace a dostupné bydlení pro tyto skupiny obyvatel?
Božena Sekaninová: Ano.
Jitka Chalánková a její priority v Senátu – především dvě hlavní?
Jitka Chalánková: Také já se věnuji především oblasti ochrany dětí, které jsou opuštěny rodiči. To je jedna věc. Další i pomoc seniorům. Ráda bych upozornila, že veškeré takové věci a pomoc těmto lidem by se měly odehrávat systémově. Pokud pouze přesouváme peníze z jedné kapsy do druhé, někde ubereme a někde dáváme, musíme si uvědomit, že máme pouze jeden rozpočet a peníze nejsou těch, co dávají, ale jsou to peníze daňových poplatníků. Takže systémové změny v oblasti pomoci opuštěným dětem a seniorům. Druhý bod z programu, zjistila jsem, že v terénu lidé hodně slyší na to, jak ubývá orné zemědělské půdy. A velmi důrazným podnětem, který možná zazní ještě později, je to, že jsou občané velmi šikanováni nadměrnou administrativou, regulacemi.
Paní Chalanková, ještě mi řekněte, kolik už jste utratila a ještě chcete utratit za kampaň. Jaké jsou to peníze? Vy kandidujete jako nestranička.
Jitka Chalánková: To si může každý prohlédnout sám, protože vedu a mám zveřejněný transparentní účet. Odhaduji, že do těchto chvil mě přišla kampaň asi na 600 tisíc korun. Každý může vidět, že většinu peněz jsem si tam vložila sama nebo s pomocí své rodiny. Dále bych chtěla poděkovat i ostatním sponzorům. Všichni se mohou přesvědčit, kdo to byl.
Božena Sekaninová a její rozpočet na tyto volby – jaká částka to může celkem být a kdo vás případně sponzoruje? Kolik dáváte vy osobně?
Božena Sekaninová: Moje kampaň stála půl milionu a podílela se na tom strana a já. Žádné sponzory nemám.
Řekněte mi také – pokud jste v úvodu uváděla, na co byste se v horní parlamentní komoře případně zaměřila – který výbor by vám byl nejbližší.
Božena Sekaninová: Dvanáct let jsem ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, tak bych ráda pokračovala.
Jitka Chalánková: Já podobně. Protože jsem se této oblasti dlouhodobě věnovala a také jako lékařka bych určitě zvolila výbor pro zdravotní a sociální věci. Také – kvůli tomu, že se dlouhodobě věnuji pomoci návratu dětí Michalákových, které odebrala norská sociální služba Barnevernet – bych se ráda zapojila do práce zahraničního výboru.
Když se podíváme, na čem pracují poslanci nebo jaké normy je čekají, je nějaký zákon, o kterém už teď víte, že byste ho zcela odmítla, nebo byste doporučila pozměňovací návrhy?
Jitka Chalánková: To je v tuto chvíli předčasné, protože zákon, který přijde ze sněmovny, je v jiné podobě, než v jaké do sněmovny doputoval. Tak bych si určitě počkala, až v jaké konkrétní podobě zákon ze sněmovny do Senátu přijde. Velice konkrétně bych sledovala snahu o implementaci regulace zbraní z Evropské unie – to je směrnice o regulaci zbraní. Tento návrh je nyní u ledu, protože se čeká, jakým způsobem se bude toto jednání posunovat dál. Dále bych se velice důrazně věnovala snaze o prosazení Istanbulské úmluvy, která momentálně v Poslanecké sněmovně ještě neleží, ale již se o ní začíná hovořit. Istanbulská úmluva je nadnárodní úmluva a vyžadovala by souhlas obou komor parlamentu – jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu. Zde vidíme důležitou roli Senátu, protože Istanbulská úmluva je velice nebezpečná záležitost vzhledem k tomu, že se podstatnou část věci nedozvíme z vlastního znění, ale až z důvodové zprávy. A je velmi nebezpečná pro naši společnost.
Božena Sekaninová: Rozhodně nepodpořím privatizaci zdravotnictví nebo firem, jako jsou Lesy ČR a Budvar, a nebudu podporovat snížení rozpočtového určení daní. V minulém období jsme schválili zákon, který omezoval pracovní dobu v supermarketech. V současné době je ve druhém znění osekání tohoto návrhu. Jsem připravena nepodpořit ho, protože si myslím, že to zvýšilo kvalitu pracovníků, kteří v supermarketech pracují.
Jaký je váš názor na případné změny ústavy? Změnit základní zákon? Co konkrétně, případně o čem byste jako senátorka vůbec neuvažovala?
Božena Sekaninová: Ústavu bych neměnila. Ten zákon je dobře napsaný a je to vyjádření i renomovaných právníků. Je třeba, abychom k ústavě přistupovali s pokorou, a ne ji měnit podle toho, jak se nám to hodí.
Jitka Chalánková: Také bych doporučovala neotvírat ústavu. Jakékoliv otevření nějakého zákona vede vždy k neblahým koncům. Ústava je napsaná dobře, je důležité uvědomit si, že tam máme určitou vůli, a ne všechno se dá ošetřit zákonem. Takže respektovat tuto vůli, nevstupovat a neopravovat ústavu ad hoc vzhledem k aktuálním potřebám.
Přesto je několik věcí, o kterých se v souvislosti se změnou ústavy hovoří. Konkrétně se například hledá podoba obecného referenda. Byli byste pro jeho schválení? Potřebujeme ho? Za jakých podmínek?
Božena Sekaninová: Já pro obecné referendum jsem, je ale třeba nastavit podmínky, za kterých by fungovalo, aby nebylo zneužíváno. Jedna varianta je, že bychom měli půl milionu podpisů nebo 800 tisíc podpisů a účast lidí by se odvíjela od procenta voleb ze sněmovny. To znamená, že jestliže je účast ve volbách do sněmovny třeba 65 procent, tak 65 procent by bylo i u účasti na referendu.
Jitka Chalánková: Úvodem bych chtěla říct, že velmi dobře fungují referenda na místní úrovni. Tam jsem pro referendum. Co se týká celostátního referenda, jedno jsme tu měli – referendum, které bylo schváleno ústavním zákonem o vstupu do Evropské unie. Jinak bych v této době pro celostátní referendum nebyla, protože je zde nebezpečí, že by se mohlo dostat například projednávání věcí, které by mohly být v protikladu se základními hodnotami přirozených zákonů. Pokud jde o Poslaneckou sněmovnu, leží tam dva návrhy na celostátní referendum. Jsou rozdílné a my vůbec nevíme, co by se mohlo z Poslanecké sněmovny do Senátu dostat.
Stačil obecný názor – stejně jako na další téma, a to je přímá volba starostů. Zvedla byste pro to ruku v Senátu?
Jitka Chalánková: Já si nemyslím, že by to nyní bylo pro Českou republiku aktuální téma. Můžeme se podívat, jestli to v některých státech mají a jak to tam funguje, ale neumím si představit, jak by na obcích fungovali, kdyby tam byl zvolen přímou volbou starosta a zastupitelstvo bylo z úplně protichůdné strany politického spektra. Zda by to nepřinášelo spoustu komplikací.
Božena Sekaninová: Já jsem proti přímé volbě starostů, ale na druhé straně po komunálních volbách sleduji, jak to na obcích je – že nejsilnější strany jsou vyšachovány. Pokud nezačneme diskusi o přímé volbě starostů, lidé už nebudou k volbám chodit. Když je poslouchám, tak řeknou: „Vy si stejně uděláte, co chcete.“ A mají pravdu. Dokážu si představit diskusi na toto téma, dokážu si představit, že by byla přímá volba starostů a hlavně že by se posílily pravomoci starostů jako třeba v Německu. Že by měli pravomoc rady, a pak by tam byli zastupitelé napříč politickým spektrem a navzájem se kontrolovali. Dokážu si to představit.
Jaké konkrétní kroky Senátu považujete v jeho historii za důležité a klíčové?
Božena Sekaninová: Určitě to bylo v roce 2013, kdy se rozpustila Poslanecká sněmovna a Senát převzal její pravomoci. To znamená, že tam nebyl chaos a bezvládí.
Jitka Chalánková: Podobně. V té době jsem byla v Poslanecké sněmovně, tak vnímám, že na přechodné období převzal roli parlamentu. Nicméně další konkrétní věci si nevybavuji.
