Poslanecká sněmovna odložila na říjen hlasování o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Poslanci tak rozhodli, protože se k policejní žádosti zatím nevyjádřil mandátový a imunitní výbor. Na pátečním jednání také sněmovna poslala do druhého čtení návrh na zvýšení příspěvku na péči lidem s nejtěžším stupněm postižení, dlouho pak poslanci debatovali o změnách v elektronické evidenci tržeb.
O vydání Ondráčka jednali poslanci jen pár minut, rozhodnou až v říjnu
K žádosti o vydání Zdeňka Ondráčka se poslanci kvůli sněmovním prázdninám dostali až déle než měsíc poté, co do dolní parlamentní komory přišla. Zprvu nebylo jasné, proč chce policie komunistického poslance stíhat, později ale pražské městské státní zastupitelství potvrdilo, že žádost souvisí s Ondráčkovými slovy o textaři a jednom z lednových uchazečů o prezidentský post Michalu Horáčkovi.
Ondráček o něm řekl, že je „bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař“. Horáček pak podal trestní oznámení pro pomluvu.
Sněmovní plénum musí podle zákona o žádosti o vydání poslance k trestnímu stíhání začít jednat na nejbližší schůzi – v Ondráčkově případě tedy té nynější. Zároveň ale poslanci chtěli znát doporučení mandátového a imunitního výboru, který ještě nerozhodl. Jeho jednání je přerušeno do 25. září, kdy se má k žádosti přijít vyjádřit vyšetřovatel případu a státní zástupce. Proto hladce prošel návrh předsedy výboru Stanislava Grospiče (KSČM) na odklad projednání policejní žádosti do příští schůze Poslanecké sněmovny.
Ondráčkův výrok zazněl v době, kdy v Poslanecké sněmovně probíhal ostrý spor o obsazení křesla předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Horáček nedlouho po sněmovních volbách vyzval předsedu vítězného hnutí ANO Andreje Babiše, aby zabránil Ondráčkovu dosazení na tento post. Zdeněk Ondráček v minulosti působil u policie, v počátcích byl členem pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. V jeho řadách zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v lednu 1989.
Zvýšení příspěvků na péči jde dál vládě navzdory
Ještě předtím hlasovali poslanci o senátním návrhu, který by měl zvýšit handicapovaným lidem s nejvyšším stupněm závislosti (úplná závislost) příspěvek na péči o 6000 korun na 19 200 měsíčně.
Do sněmovny návrh přišel s „cejchem“ negativního stanoviska vlády. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž již na jaře avizovalo, že chce do konce roku připravit vlastní návrh, který by zvedl příspěvek nejen lidem s nejtěžším, čtvrtým stupněm závislosti, ale i na druhém a třetím stupni. Nakonec ale senátní návrh prošel.
Zazněla i celá řada pozměňovacích návrhů. Novela by mohla nahradit i zmíněnou ministerskou verzi a zvýšit příspěvek lidem s nižším stupněm závislosti. Polepšit by si podle řady poslanců měli také pečující příbuzní, někteří navrhovali i zlepšení podmínek hospicové péče. Návrhy projednají sociální a zdravotní výbor, a to ve zkrácené, třicetidenní lhůtě.
Poslanci počtvrté debatovali o změnách EET, diskuse opět neskončila
Poslanci se vrátili i k úpravám elektronické evidence tržeb, bylo to již čtvrté kolo debaty o vládním návrhu, ale ani tak ji nedokončili. Hovořili především opoziční poslanci, kteří kritizovali EET jako takovou.
„Minulá i současná vláda pod taktovkou ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se ani nalevo, ani napravo,“ řekl Vojtěch Munzar (ODS). Na něj navázal Lubomír Španěl (SPD): „Já jsem se ve slovech pana Munzara doslova našel a považuji EET opravdu za buzeraci.“ Mikuláš Ferjenčík (Piráti) pak kritizoval vládní novelu za to, že podle něj spojuje dvě věci, které spojeny být neměly. Je to zmírnění dopadů EET na nejmenší podnikatele a současné zavedení třetí a čtvrté vlny.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) hájila novelu tím, že ji ministerstvo připravilo ve spolupráci s podnikatelskými svazy. Odmítla pochybnosti odpůrců ohledně vyššího výběru peněz do státního rozpočtu. Řekla také, že ministerstvo dohlédne v cenovém výměru na to, aby se navrhované snížení DPH na vodné a stočné promítlo i do konečné ceny.
Předloha má části podnikatelů usnadnit evidování tržeb a přesunout některé služby a komodity do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Novela především reaguje na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který některá ustanovení zákona o evidenci tržeb zrušil.