Horská služba má letos nejvíce výjezdů za celou svou existenci. Horké léto lidi lákalo do hor

Od začátku roku vyjížděli horští záchranáři více než k 9500 případů. Podle ústředního náčelníka Horské služby je to nejvíc zásahů za celou dobu její existence. Úrazů na horách v posledních letech přibývá každoročně, letos tam ale kvůli extrémně teplému létu vyrazilo daleko více lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Jiří Částka

Několikahodinové pátrání, na jehož konci vytáhli záchranáři dva lidi na laně na vrchol Studniční hory, nebo záchrana paraglidisty po setmění – i tak vypadala v létě práce záchranářů Horské služby. Nejčastěji ale vyjížděli k odřeninám a zlomeninám. Těch je však více než kdy dříve.

„Už teď máme 9517 výjezdů, takže asi bohužel do konce roku dosáhneme i na deset tisíc. To za celou dobu fungování Horské služby nikdy nebylo,“ uvedl ústřední náčelník Horské služby Pavel Antl. Loni vyjela Horská služba za celý rok celkem v 9163 případech.

Obzvláště v létě bylo zásahů více než obvykle. „Kvůli příznivému počasí bylo na horách o hodně víc lidí. Letos tedy bohužel budeme mít úplně nejvyšší počet úrazů za celou éru,“ dodal náčelník.

Češi zůstávají doma

Množství zásahů se průběžně zvyšuje několik posledních let. Podle Antla za to může obliba českých hor. „Lidé čím dál častěji zůstávají na dovolenou doma,“ řekl. Letos podle něj navíc extrémně pěkné počasí umožnilo návštěvníkům věnovat se téměř celé prázdniny různým horským sportům. 

Horská služba mířila hlavně k pěším turistům, cyklistům i koloběžkářům. „Především v Jeseníkách, ale i v dalších pohořích narůstá počet ošetření koloběžkářů. Jezdí bez přileb, vozí děti na stupátku nebo neodhadnou dobře brzdnou dráhu,“ objasnil Antl. Přibývá také úrazů z elektrokol. 

Méně zásahů u vody 

Naopak vodní záchranáři měli i přes extrémní teploty letos méně práce. Lidé totiž nevyhledávali přehrady, kde vodní záchranka působí. Léto podle Vodní záchranné služby ČČK trávili kvůli extrémním teplotám doma nebo u menších bazénů a rybníků. Tam bylo podle záchranářů problémů více. Na menších koupalištích prý lidé podceňují nebezpečí a často jim chybí i správné vybavení. 

Celkem měli vodní záchranáři v letošní sezoně 467 zdravotnických a 52 technických zásahů. Loni to bylo 620 a 89 případů. Nejčastěji zasahují u úrazů a alergických reakcí, ale i u tonutí. Letos to bylo pouze osm případů.

„Tonutí bylo ale letos v rámci České republiky určitě víc, ne však na těch námi zajišťovaných plochách, jako spíš na venkovních koupalištích, kde je více příležitostných návštěvníků a neplavců,“ podotkl mluvčí záchranář a instruktor Jan Sedláček. Upozornil přitom, že utonutí je v Česku druhou nejčastější příčinou náhlé smrti hned po autonehodě.

Vodní záchranka působí na šestnácti velkých vodních plochách. Podle Sedláčka právě přehrady nebo rozlehlé nádrže vyhledávají lidé, kteří tam jezdí pravidelně – jako třeba chataři nebo jachtaři a jiní sportovci. „Jsou zvyklí nějak s vodou pracovat a pohybovat se na ní. Kdežto na koupališti nebo rybníku jsou to lidi, kteří neznají dobře pravidla bezpečnosti,“ uzavřel vodní záchranář.