Ústavní soud odmítl stížnost společnosti Zonas v kauze nezákonného udělení licence fotovoltaické elektrárně Mrlínek na Kroměřížsku. Česká televize to zjistila z justiční databáze. Společnost se snažila zvrátit rozhodnutí o zrušení licence. Podle spisu byla elektrárně nezákonně udělena v prosinci 2010. Její majitel díky tomu získal výhodné výkupní ceny energie. Letos v červnu ho krajský soud společně s jednatelem společnosti nepravomocně odsoudil do vězení. Podmínku dostali i dva revizní technici, kteří udělení licence podle soudu prostřednictvím posudků nezákonně umožnili.
Ústavní soud odmítl stížnost v kauze nezákonné licence solární elektrárny Mrlínek
Podle Ústavního soudu nedošlo zrušením licence k zásahu do práva společnosti podnikat. „Na základě napadených rozsudků nedošlo k přerušení možnosti vyrábět elektřinu,“ zdůvodnil rozhodnutí soud.
Elektrárna totiž v době, kdy jí Krajský soud v Brně v roce 2015 zrušil nezákonnou licenci, už vlastnila novou, podle které mohla elektřinu dál vyrábět.
Elektrárna dostala licenci od Energetického regulačního úřadu rok před svým dokončením v roce 2010. Fungovat ale začala až v lednu následujícího roku, kdy už platily méně výhodné výkupní ceny energie. Rozdíl mezi výkupními cenami v případě 20 let provozu tak mohl být až 300 milionů korun, na kterých by se společnost obohatila. Podle obžaloby vznikla licence nezákonně a revizní zprávy patrně vznikly „od stolu“ – bez náležité prohlídky areálu.
Podnět k přezkoumání licenčního rozhodnutí dal ke Krajskému soudu v Brně nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, a to jako součást balíku podobných žalob z oblasti fotovoltaiky. Licenci původně dostala na 25 let společnost FVE 28. Jejím nástupcem v řízení se později stala společnost Zonas. Ta po neúspěšné kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu nyní neuspěla ani u Ústavního soudu.
Revizní technik elektrárnu neviděl, zprávu ale napsal
Podle krajského soudu z dokazování vyplynulo, že revizní technik před vyhotovením zprávy o nízkonapěťové části elektrárny areál nenavštívil a neprohlédl. Je možné, že tehdy ani nebyla zcela dokončená a provozovatelé chtěli získat licenci do konce roku 2010, aby si zajistili výhodnější výkupní podmínky.
Brněnský krajský soud už počtvrté rozhodoval v případu také o trestech pro manažery a elektrotechniky. Majitel elektrárny Filip Šlezar odešel letos v létě s trestem pět let a šest měsíců vězení, jednatel Jiří Havlíček s trestem tři roky a šest měsíců. Oba elektrotechnici Radek Jaroš a Jiří Provazník dostali každý tři roky vězení podmíněně odložené na pět let. Všechny tresty jsou nepravomocné.
Soud se případem zabývá od ledna 2013. Napoprvé čtveřici uznal vinnou v roce 2014, v případě Šlezara, Havlíčka a Jaroše tehdy udělil tresty vězení, Provazník odešel s podmínkou. V roce 2015 a 2016 soud muže viny zprostil. Všechny tři rozsudky ale Vrchní soud v Olomouci zrušil. Proti čtvrtému rozhodnutí krajského soudu se obžalovaní opět odvolali, případ tak bude opět řešit olomoucký vrchní soud.
Výkupní cena za energii dodanou ze solárních elektráren do veřejné sítě byla do konce roku 2010 velmi příznivá, protože stát chtěl touto formou podpořit výrobu ekologické energie. K 1. lednu 2011 se ale snížila zhruba o polovinu. Některé elektrárny dostaly od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) licenci pro zahájení provozu doslova v posledních hodinách roku 2010. Jak se později ukázalo, nesplňovaly mnohdy podmínky pro to, aby byly ještě do ledna 2011 spuštěny.