Politický výhled 2014: Od koaliční smlouvy k podzimním volbám

• vrm

4. 1. 20144. 1. 2014, 07:00|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Praha – Hned třikrát vyjdou Češi v letošním roce k volebním urnám. V květnu spolurozhodnou o obsazení Evropského parlamentu, na podzim rozdají karty Senátu a obecním zastupitelstvům. Českou politiku ovšem čeká horké období již v následujících týdnech, kdy bude muset nová vláda zamířit do sněmovny s žádostí o důvěru. Co dalšího čeká českou politiku v nadcházejících dvanácti měsících?

Česko čeká supervolební rok (zdroj: ČT24)

KOALIČNÍ SMLOUVA je v tuto chvíli prakticky připravena a čeká na podpis předsedů sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců, který by měl proběhnout v pondělí 6. ledna. Dohoda tří politických subjektů, jež ve sněmovně drží většinu 111 hlasů, je výsledkem více než dvouměsíčního povolebního jednání. Během něj strany absolvovaly spor sociálních demokratů a babišovců o daňovou problematiku, dohady o ministerstvo zemědělství, jež si nárokovali lidovci, a lavírování kolem lustračního zákona kvůli účasti Andreje Babiše ve vládě. Politik a byznysmen, jenž se v současnosti na Slovensku soudí o svou údajnou spolupráci s StB, by se nakonec měl stát ministrem financí.

POVĚŘENÍ SESTAVENÍM VLÁDY, čili faktické jmenování budoucím premiérem, prezident Miloš Zeman dosud neprovedl, s největší pravděpodobností se ale předsedou nového kabinetu stane šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Kdy tomu tak bude, není jasné, podle Sobotky ale ústavnímu kroku v tuto chvíli už nic nebrání. Předseda ČSSD až dosud od prezidenta obdržel pouze neústavní, zvyklostní pověření vyjednávat o podobě nového kabinetu.

Vlastní sestavování vlády by nemuselo být nijak dramatické, neboť koaliční strany jednají o obsazení ministerských křesel již několik týdnů. Komplikace by mohly způsobit pouze Zemanovy výhrady vůči některým jménům. Hlava státu se totiž už dříve dala slyšet, že pro jednotlivé resorty požaduje politiky se znalostí oboru - poslední komentář ústavního právníka Aleše Gerlocha.

HLASOVÁNÍ O DŮVĚŘE VLÁDĚ musí v Poslanecké sněmovně proběhnout do třiceti dní od okamžiku, kdy prezident republiky jmenuje nový kabinet. Okamžikem jmenování ministerského týmu také definitivně skončí mise vlády Jiřího Rusnoka, která loni v srpnu sněmovní důvěru nezískala, a bezmála půl roku tak vládne v demisi (Jak se měnily síly ve sněmovně? Podívejte se do infografiky).

DOPLŇOVACÍ SENÁTNÍ VOLBY proběhnou na Zlínsku 10. a 11. ledna. Voliči v nich vyberou nástupce Tomia Okamury, šéfa Úsvitu přímé demokracie, který se vzdal senátorského postu kvůli svému poslaneckému angažmá. Tradičně platí, že pokud žádný z kandidátů v prvním kole nedostane nadpoloviční počet hlasů, utkají se ve druhém kole kandidáti s nejvyšším ziskem. Skutečný boj o mandáty v horní komoře ovšem Česko čeká až na podzim, kdy voliči po dvou letech rozhodnou o složení třetiny Senátu.

VOLEBNÍ KONGRES ODS budou 18. a 19. ledna hostit pražské Vysočany a strana na něm vybere svého nového předsedu. Už od Nečasovy červnové rezignace kvůli aféře Nagygate totiž občanské demokraty řídí první místopředseda (a pověřený předseda) Martin Kuba. Zájem vést ODS v době, kdy po dvaceti letech ztratila pozici nejsilnější pravicové strany, má nejen její současná místopředsedkyně Miroslava Němcová, ale také někdejší ministr školství Petr Fiala.

Vzhledem k sérii volebních neúspěchů a nižšímu státnímu příspěvku občanští demokraté zřejmě sníží počet stranických místopředsedů, momentálně jich mají pět včetně Kuby. Podle šéfa senátorů za ODS Jaroslava Kubery by měla redukcí projít i výkonná rada. Ta má členů jednačtyřicet.

BANKOVNÍ RADA ČNB projde dílčí obměnou v březnu, kdy končí šestiletý mandát Evě Zamrazilové. Jejím nástupcem se stane dosluhující premiér Rusnok. Prezident Zeman, který o složení bankovního sboru rozhoduje, Rusnoka coby vhodného kandidáta zmiňoval už během prezidentské volby loni v lednu (čtěte víc).

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU jsou prvním z velkých hlasování letošního roku. O jednadvaceti českých europoslancích občané rozhodnou 23. a 24. května, původně měly ve stejném termínu proběhnout i volby do sněmovny; volební účast by se tak zřejmě výrazně zvýšila, protože v roce 2009 o složení europarlamentu rozhodovalo pouze 28 procent voličů.

Největší nároky si evropské volby kladou na občanské demokraty, kteří bojují o devět křesel. Stranu do Bruselu povede její letitý zahraniční expert Jan Zahradil. Sedm mandátů obhajuje sociální demokracie, lídr její evropské kandidátky ovšem dosud není znám, spekulovalo se mj. o neúspěšném prezidentském kandidátovi Jiřím Dienstbierovi.

Jedenadvacítku českých zástupců v Bruselu momentálně doplňují tři europoslanci za KSČM a jedna křesťanská demokratka. První zmíněná strana o svých tvářích pro evropské volby dosud nerozhodla (Vladimír Remek navíc přijal post moskevského ambasadora), lidovci postaví do čela kandidátky svého někdejšího ministra Pavla Svobodu. Známá stranická tvář Zuzana Roithová se do Bruselu vracet nechce. TOP 09 zatím jasno nemá, kandidovat by za ni mohl někdejší šéf MPSV Jaromír Drábek.

Do evropských voleb mohou výrazně zasáhnout i nová sněmovní uskupení, Okamurův Úsvit už připravuje strategii, rozpočet a kampaň a stejně se chystá i hnutí ANO. Stranu do voleb povede někdejší eurokomisař Pavel Telička.

REKONSTRUKCE STÁTU usilující o přijetí devíti protikorupčních zákonů se po říjnových volbách označila za hlavního vítěze – 140 politiků, kteří její inciativu před volbami podpořili, nakonec usedlo i ve sněmovně. Garant celého projektu Pavel Franc se potom nechal slyšet, že přijetí prvních protikorupčních norem (nejhlasitěji se za ně stavěl Andrej Babiš) očekává do června 2014. Konkrétně se jedná o zákony o internetovém registru smluv, rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a úpravě jednacího řádu dolní komory, který zabrání přílepkům (více naleznete zde). 

HLEDÁNÍ EUROKOMISAŘE by se mohlo stát tématem české politické scény letos na podzim; Evropská komise totiž musí vzniknout do šesti měsíců od voleb. Kvůli Lisabonské smlouvě a s ohledem na rozšiřující se řady evropského společenství sice původně neměly mít v komisi zastoupení všechny země, toto rozhodnutí ale zrušila Evropská rada loni v květnu. Ve stávající Evropské komisi Česko reprezentuje kariérní diplomat Štefan Füle coby eurokomisař pro rozšiřování.

SENÁTNÍ VOLBY, které Česko čekají na podzim, představují největší výzvu pro sociální demokracii. Tu v horní komoře momentálně reprezentuje 44 zákonodárců, přičemž hned jednadvacet z nich bude svůj mandát v říjnu obhajovat. Do boje o hlasy voličů vyrazí mj. předseda Senátu Milan Štěch nebo stranická místopředsedkyně Alena Gajdůšková. „Obhajovat jedenadvacet křesel ze sedmadvaceti obvodů je samozřejmě velmi těžký úkol, ale uděláme pro to všechno,“ podotýká senátor Jiří Dienstbier. I ztráta pouhých tří křesel totiž Lidový dům v horní komoře připraví o nadpoloviční většinu.

Zájem o senátorská křesla přitom mají i nová uskupení včetně hnutí ANO. To připustilo, že v některých obvodech na vlastní síly spoléhat nebude. „Určitě budou obvody, kde postavíme našeho kandidáta, ale můžou být i obvody, kde budeme jednat o společném postupu s některými dalšími subjekty,“ informoval šéf babišovských poslanců Jaroslav Faltýnek.

KOMUNÁLNÍ VOLBY proběhnou souběžně s prvním kolem voleb do Senátu a zejména občanským demokratům poslouží jako lakmusový papírek podpory mezi občany. Zázemí mezi starosty totiž pro ODS představuje poslední záchrannou síť poté, co propadla v krajských i sněmovních volbách. Miroslava Němcová přitom již nyní vyzývá ke spolupráci s TOP 09 a Starosty: „V různých menších obcích i větších sídlech se umějí ti lidé domluvit, znají se a mohou spojit síly.“

Z komunálních voleb vzejde i nové složení pražské radnice, kterou v končícím volebním období poprvé od revoluce ztratila ODS, když primátora Svobodu nahradil jeho někdejší náměstek z TOP 09 Tomáš Hudeček. Zrak k volbám do obecních zastupitelstev ovšem upíná i ČSSD, jež drží mj. radnice v Brně a Ostravě. Primátor prvního zmíněného města Roman Onderka přitom patřil do odsuzované skupiny kolem Michala Haška, jež po volbách vyzvala šéfa strany Sobotku k rezignaci. Ostravský primátor Petr Kajnar zase před předčasnými volbami vyvolal rozruch tím, že soudně napadl kandidátní listinu vlastní partaje.

ZÁKON O STÁTNÍM ROZPOČTU je evergreenem podzimních sněmovních schůzí a jeho projednávání bude letošní politický rok s velkou pravděpodobností uzavírat. Kvůli předčasným volbám loni v říjnu a časové tísni dvou měsíců přitom půjde o první rozpočet, za kterým bude stát nová vláda, a řada koaličních zájmů se tak projeví až v roce 2015. Na tentýž rok také strany chystají tři sazby DPH (více zde).