Česko si od dob Rakouska-Uherska nese dědictví vrchnostenské mentality úředníků, jediným „protilékem“ na tuto „infekci“ je fungující správní soudnictví. Prohlásil to v rozhovoru pro agenturu ČTK předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který v této souvislosti současně vyzdvihl význam Nejvyššího správního soudu (NSS).
Povýšeně uvažující úřednictvo považuje Rychetský za jedno z negativ současného Česka. „Z dob Rakouska-Uherska stále trvá jakési těžké mentální zatížení úředníka na každém stupni, že on je vrchnost a že ten, kdo od něj cokoli požaduje, tak ne že by na to měl právo, ale musí se toho doprošovat,“ prohlásil předseda Ústavního soudu s tím, že i proto správní řízení často trvají roky. Stav označil za katastrofální.
„Ta hluboká infekce, která zasáhla byrokracii naší země, ta se dá postupně vymýtit jenom efektivním správním soudnictvím. Neexistuje žádný jiný nástroj, jak změnit naše úředníky z vrchnosti na naše služebníky,“ uvedl Rychetský.
Rychetský vyzdvihl význam Nejvyššího správního soudu
Správní soudy by podle Rychetského měly v některých případech nejen zasáhnout prostřednictvím takzvané kasace, tedy vrátit správnímu orgánu věc k novému projednání, ale samy rozhodovat. „NSS je nesmírně důležitá instituce a zachovat v ní stabilitu, jakousi judikaturní jednotu, je pro fungování naší země velmi důležité," řekl.
Nejvyšší správní soud navazuje na historickou tradici, vznikl ale v současné podobě až v roce 2003. Jeho předsedou je od počátku Josef Baxa, v září mu, stejně jako místopředsedovi Michalu Mazancovi, ovšem vyprší mandát. Nového předsedu musí prezident vybírat ze současných členů a členek soudu, jména zatím nezveřejnil.
