Spor o konspirátorské Krameriovy ceny i proplácení cestovného. V Radě ČTK začíná být dusno

„Vedení Rady ČTK odmítá tvrzení, že nedostatečně plní své povinnosti dané dikcí zákona o ČTK, že nepřipouští kritiku vedení ČTK a že sabotuje snahu členů rady zlepšit a rozšířit činnosti ČTK.“ Tak zní usnesení, které schválila Rada České tiskové kanceláře na středečním mimořádném zasedání. Schůze byla svolána na popud tří členů, kteří kritizují situaci v Radě i samotné agentuře. Ani jeden z nich ale nakonec nepřišel. Předseda Miroslav Augustin přitom podle svých slov očekával bouřlivou debatu.

Na Janu Gáborovou (nominovanou SPD), Petra Žantovského a Pavla Foltána (oba nominováni ANO) ale čtyři radní čekali marně. „Mrzí mě, že tu ti tři členové nejsou, bez toho není možné debatovat. Ta situace je způsobena jimi a e-maily, které posílali,“ řekla radní Jaroslava Wenigerová.

„Vadí mi, že když někdo požádá o mimořádné zasedání, tak se na něj pak nedostaví. To je neúcta k těm, kteří přijeli například z Ostravy,“ doplnil ji předseda Augustin. Gáborová, Foltán ani Žantovský se navíc podle předsedy rady nijak oficiálně neomluvili.

Česká televize tři nepřítomné radní kontaktovala s otázkou, proč se mimořádného zasedání nezúčastnili. Petr Žantovský řekl, že je v zahraničí, na zbylé dotazy redaktorky ČT už ale odpovídat nechtěl. „Nemám povinnost se s vámi bavit,“ řekl.

Podle Jany Gáborové žádali, aby se rada mimořádně sešla už 2. července, tomu ale předseda rady nevyhověl. „Ale my jsme to nepožadovali na 12., chtěli jsme to rychle druhého. Pan Žantovský odvolával požadavek s tím, že 12. už to nemá smysl, když 18. má být řádné jednání,“ vysvětlovala svou neúčast Gáborová, která je také služebně nejmladší členkou rady a nominována byla za hnutí SPD. Třetí z absentujících radních Pavel Foltán měl během středečního odpoledne vypnutý telefon.

Spor o Krameriovy ceny

Do budovy v Opletalově ulici nicméně dorazili zbylí čtyři členové: Miroslav Augustin (za ANO), Jaroslava Wenigerová (za ODS), Jakub Heikenwälder (za KDU-ČSL) a Vladimír Císár (za ČSSD). Rada tedy byla usnášeníschopná a řešila hned několik bodů. Prvním byla výtka Petra Žantovského vůči vedení ČTK, konkrétně proti řediteli Jiřímu Majstrovi.

Žantovskému vadilo, že „četka“ zpravodajsky nepokryla udílení Krameriových cen. Na tuto skutečnost si stěžoval už na minulém řádném zasedání a vyzdvihoval přitom prestiž celé akce. „Zatajil nám ale jednu podstatnou věc – to, že sám je spolupořadatelem. Takže podle mého názoru jednoznačný střet zájmů,“ myslí si předseda rady Augustin.

„Tak nedůstojné chování vůči řediteli mě zaskočilo. Jsem tu druhé volební období a ještě jsem tohle nezažil. Vždy jsme postupovali v souladu se zákonem,“ myslí si Císár. K jeho slovům se připojila i Wenigerová: „Nedovedu si představit, že by někdo z nás šel za ředitelem a žádal ho, aby ČTK informovala o jeho soukromé aktivitě. Z mého pohledu jde o školení malého děcka,“ řekla.

Krameriovu cenu uděluje Asociace nezávislých médií, kterou založili Stanislav Novotný, Petr Žantovský, Ondřej Geršl a Jan Korál. Geršl je provozovatelem webu AC24.cz, Jan Korál je autorem webu New World Order Opposition. Tyto servery jsou ale mnohými odborníky i organizacemi označovány jako dezinformační. Shodují se na tom třeba analytici z Masarykovy univerzity, server Manipulátoři.cz nebo bezpečnostní odborníci z Evropských hodnot.

Letos se porota Krameriových cen rozhodla ocenit i zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. Jeho rodina ale ocenění odmítla právě s odkazem na organizátory celé akce. „Lidé, kteří za oceněním stojí, dělají přesně ten typ novinařiny, který se nesnaží spojovat fakta, ale ovlivňovat veřejné mínění podporou nestability, populismu. Není novinář jako novinář,“ napsal na konci června České televizi bratr zavražděného novináře Jozef Kuciak.

Proplácení cestovních nákladů? To jsme tu ještě neměli

Úžas mezi ostatními radními budí také požadavek na proplácení jízdného. „To znamená uhrazení nákladů na použití svého vlastního auta a parkovného v centru Prahy na zasedání rady,“ vysvětluje Augustin. Podle informací ČT žádal o proplacení cestovného Pavel Foltán, který žije v Brně.

„Rada má stanovený rozpočet, v něm je nějaká částka i na cestovné. Ale je to myšleno tak, kdyby bylo nějaké zasedání mimo Prahu, nebo kdyby někdo z členů Rady vyjel na nějaké mezinárodní zasedání,“ vysvětluje Augustin. Dodává, že pět členů rady je z Moravy, a kdyby každý z nich používal soukromé vozidlo, když jezdí na zasedání rady, tak by byl rozpočet brzy vyčerpán.

Jednání Rady ČTK: Zleva Pavel Foltán, Jaroslava Wenigerová, předseda rady Miroslav Augustin a Petr Žantovský (9. 3. 2018)
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Požadavku nemůže uvěřit ani Wenigerová, která sama dojíždí z Ostravy. „Já jezdím vlakem a nikdy mě nenapadlo žádat o proplacení cesťáku,“ říká. Dnes se přitom radní shodli, že jejich plat je natolik vysoký, aby si mohli cestu zaplatit sami. „Ta částka je nad deseti tisíci korunami čistého,“ upřesňuje Augustin. Řádné zasedání rady je přitom zpravidla jednou měsíčně.

„Já se cítím v této chvíli i v té debatě, která před proběhla, nesmírně trapně. Docela se stydím, protože to se mělo řešit úplně jiným způsobem. A skutečně, co existuje rada, nikdo z členů za celou tu dobu nežádal o proplácení cestovních náhrad, protože ‚četka‘ splní svou zákonnou povinnost a vyplácí ze svých zdrojů odměny. Takže všichni to považovali, že si cestu na to jednání jedenkrát za měsíc zaplatí,“ shrnula Wenigerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 4 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 7 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 19 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.