Hasiči nakupují novou vyprošťovací techniku. Potřebují si poradit se stále pevnějšími auty

Každý den zachrání hasiči život – nebo alespoň část zdraví – několika lidem po dopravních nehodách. Kdykoli zůstane někdo uvězněný v troskách svého auta, jsou jeho jedinou nadějí hasiči a jejich technika. Tu nyní sbory obměňují. Je to nutné i proto, že s dokonalejšími konstrukcemi aut jsou karoserie vůči starším typům hasičského vybavení odolnější.

Video Události
video

UDÁLOSTI: K nehodám jezdí hasiči častěji než k požárům

Vylepšování konstrukce osobních aut, která jsou mnohem odolnější než starší typy, často pomáhá po dopravních nehodách zabránit nejhoršímu. Právě tužším karoseriím přičítají experti podíl na skutečnosti, že zatímco dopravních nehod neustále přibývá, počet mrtvých spíše klesá (ačkoli se letošní rok v tomto bohužel vymyká).

Když se dopravní nehoda stane a posádka auta ji – třeba i díky kvalitní konstrukci svého vozu – přežije, čeká hasiče obtížnější práce než dříve. Redaktor ČT Richard Samko si při hasičském cvičení vyzkoušel roli řidiče, kterého hasiči vyprošťují z havarovaného auta, a podivoval se, jak velký hluk „štípání“ auta kolem něj dělá. „Je to strašně nepříjemné,“ komentoval, když v jeho těsné blízkosti odletovaly kusy auta, před nimiž zachraňovaného chránila deka.

Peníze na techniku jdou z fondu, kam přispívají všichni plátci povinného ručení

Velmi hlučné a náročné bylo cvičné vyprošťování i proto, že k němu hasiči využili starší typ techniky – a například těžký hydraulický rozpínač přitom při práci sjíždí. „Nemá tak dobré zpracování čelistí,“ vysvětlil Jiří Kučera ze středočeského hasičského záchranného sboru.

Když hasiči sáhli po novější verzi, rázem byla jejich práce plynulejší a rychlejší. „Čelisti jsou dobře tvarované. Kluci dostanou čelisti mezi sloupek, abychom mohli odtrhnout pant,“ hodnotil vedoucí oddělení integrovaného záchranné systému středočeských hasičů Martin Legner.

Aby byla práce snazší a hlavně rychlejší, hasiči nyní svoji techniku obměňují. „S nástroji, které jsou k dispozici, je otázka několika vteřin – do minuty – než se hasiči dostanou ke zraněnému. Se starší technikou, kterou máme, to může trvat i deset minut,“ zdůraznila mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová.

Techniku si hasiči pořizují z Fondu zábrany škod. Do něj jdou tři procenta z každého zaplaceného povinného ručení, přispívají tedy všichni majitelé aut. Peníze sice nejsou určeny výhradně hasičským sborům, ale ty si rozdělují většinu – 60 procent.

Vystříhat, vyprostit, žít

Při jednom z posledních zásahů vyjížděli hasiči z karlovarského záchranného sboru k autu, ve kterém zůstali dva dospělí a jedno malé dítě. Po příjezdu vypukl boj s časem, stresem zraněných a hasičů samotných. Vše dopadlo tak dobře, jak mohlo; hasičům se podařilo z vraku všechny vyprostit živé. Práci ale komplikovalo několik okolností. Brzy po příjezdu hasiči zjistili, že z vozu vytéká benzin, a nepodařilo se odpojit autobaterii. Zraněná žena si také stěžovala na bolest v očích, protože jí do nich natekl benzin.

Obzvlášť náročné jsou zásahy, kdy zůstane někdo uvězněn v kabině nákladního auta. Takto hasiči před osmi lety zachraňovali Petra Filka, do jehož nákladního auta čelně narazil kamion. Řidič zůstal zaklíněn za zdeformovanou palubní deskou. I jeho hasiči nakonec dostali ven z vozu, ale nebylo to snadné. „Rozpínali to, celý předek tahali ven a nešlo jim to. Pak to museli vrátit zpátky, takže šílená bolest,“ vzpomínal zachráněný řidič.

Vyprošťování je v současnosti pro hasiče jednou z nejčastějších činností. Jen s malou nadsázkou by se mohl záchranný sbor přejmenovat na vyprošťovací – loni totiž hasiči měli o 37 procent více výjezdů k nehodám než k požárům. Zásahů bylo více než 22 tisíc. Během roku vyprostili 1289 lidí, v průměru tedy téměř čtyři za den.