Stropnický ocenil tři statečné z Rudého náměstí. Cenu Gratias agit dostal i pařížský Sokol a Lidice

Události: Ocenění Gratias agit (zdroj: ČT24)

Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO) udělil ceny Gratias agit za propagaci dobrého jména Česka v zahraničí. Ocenění v Černínském paláci obdržela mimo jiné trojice Rusů, kteří v roce 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti okupaci Československa. Cenu dostal také Památník Lidice nebo pařížská odbočka organizace Sokol.

„Všichni jste se zasloužili o dobré jméno České republiky, všichni jste pro Českou republiku udělali daleko víc, než je běžné,“ řekl ministr laureátům. Poznamenal, že v roce, kdy si Česko připomíná významné události spojené s roky 1918, 1938, 1948 nebo 1968, je na místě zvlášť ocenit statečnost těch, kdo byli ochotni v životě dělat rozhodnutí, která jim způsobila velké potíže.

Stropnický poukázal zvláště na osudy osmi ruských demonstrantů, kteří v roce 1968 protestovali na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Hosté ceremoniálu v Černínském paláci je ocenili potleskem vestoje.

Za skupinu tzv. osmi statečných převzali cenu Pavel Litvinov, Taťjana Bajevová a Viktor Fajnberg. Ti jsou poslední přeživší z osmi demonstrantů, kteří protestovali 25. srpna 1968 na Rudém náměstí, kam přinesli československou vlajku a transparenty.

Protest ovšem skončil během několika minut, protože demonstranty zatkla sovětská policie. Následně byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v pracovních lágrech nebo ve vyhnanství a také k psychiatrické léčbě.

Vedle skupiny „osmi statečných“ a dvou organizací ocenilo ministerstvo zahraničí ještě 11 jednotlivců. Jsou mezi nimi organizátoři krajanského života v zahraničí, propagátoři české kultury nebo vědci.

Oceněný Arab s medicínou z Brna a jazykovkou z Košic

Stropnický ocenil například jordánského lékaře Watheqa Al-Qsouse, který se výrazně podílí na zdravotnickém programu Medevac, jehož prostřednictvím česká vláda pomáhá syrským uprchlíkům. Al-Qsous zajišťuje českým lékařským týmům zázemí v ammánských nemocnicích, organizuje výběr pacientů v uprchlických táborech a kromě toho dál působí i jako operatér. 

Na jordánského lékaře má Al-Qsous překvapivě plynnou slovenštinu. „Když jsem začal studovat, tak to byla Československá socialistická republika. Byl jsem přidělený do Košic na jazykovou školu, takže základy jazyka jsem se naučil slovensky. Potom jsem medicínu dostudoval v Brně.“

Česko už arabského lékaře nepustilo. V roce 2002 se oženil se svou českou univerzitní láskou Petrou, se kterou v Ammánu vychovává dva syny, Daniela a Michaela. Za významnou pomoc na humanitárních projektech a jako otec českých dětí dostal v říjnu 2016 české občanství.

Vedle medicíny ovládá Watheq Al-Qsous ještě další expertízu, přežití v extrémních podmínkách jordánských pouští. „Když bydlíte v hlavním městě, zvedáte pořád telefony od rodiny, pacientů a nemocnice. Občas si od toho člověk potřebuje trochu oddechnout. A právě poušť je to nejlepší místo,“ říká.

Cena míří do Etiopie i Austrálie

Letos poprvé míří Gratias agit do Etiopie za hydrogeologem Jiřím Šímou. Absolvent Univerzity Karlovy od roku 1985 vytváří hydrogeologické a hydrochemické mapy Etiopie, které pomáhají zemi hospodařit s vodními zdroji. Šíma působil i v dalších afrických zemích nebo v Íránu. V Etiopii také pomáhá českým rozvojovým projektům zaměřeným na vodohospodářství.

Za organizaci krajanského života a propagaci české kultury byli oceněni předsedkyně Klubu občanů České republiky na Slovensku Jana Bratinková, organizátorka krajanského života v Austrálii Jana Reichová, básník žijící ve Švédsku Otakar Štorch či předseda Besedy Slovan ve Švýcarsku Jaroslav Havelka. Za překlady českých knih do španělštiny a rozšiřování českého jazyka převzala cenu Kateřina Vlasáková. 

Mezi desítky laureátů ode dneška patří také architekt, stavitel a mecenáš krajanských aktivit v Argentině Estanislao Kocourek, přední český iberoamerikanista Josef Opatrný, odborník na dílo a život Franze Kafky Hartmund Binder z Německa či objevitel nových metod léčby neplodnosti Jaroslav Mařík žijící ve Spojených státech.

Ocenění Gratias agit uděluje ministerstvo zahraničí od roku 1997. Dostávají ho lidé bez ohledu na národnost, kteří se svou dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí. Všichni ocenění dostali cenu v podobě diplomu a křišťálového globu od akademického malíře Zdeňka Petra.