Sněmovna v případě komunálních politiků podpořila zmírnění zákona o střetu zájmů. Část majetkových přiznání lokálních politiků proto nejspíš nebude veřejná – tak, jak se na tom dohodla sněmovní pracovní skupina. Důvodem je snaha zabránit odlivu uchazečů o místa v zastupitelstvech zejména v malých obcích.
Starostové si mohou oddychnout. Sněmovna zmírní pravidla jejich majetkových přiznání
Změny mají posoudit ústavněprávní výbor a sněmovní výbor pro veřejnou správu, dolní komora jim na to dala dvacet dnů místo obvyklých šedesáti. I tato omezená lhůta je přitom nadstandard; občanští demokraté a Piráti zabránili tomu, aby se o úpravách rozhodovalo už příští týden, jak chtěl lidovecký poslanec Marek Výborný.
Podle předsedy výboru pro veřejnou správu a šéfa Pirátů Ivana Bartoše by bylo „bláhové a nezodpovědné“ myslet si, že by sněmovní výbory během týdne dokázaly návrh kvalitně projednat. Předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) prosadil třítýdenní lhůtu s tím, že výbor během ní připraví z jednotlivých návrhů kompilát.
Majetkových přiznání místních politiků se týkaly dvě poslanecké novely. Poslanci na návrh ANO doporučili upravit návrh Starostů a nezávislých, podle něhož by se lidé do registru majetkových přiznání měli dostat výhradně na základě individuální žádosti. Sněmovna naopak odmítla už v prvním kole novelu KDU-ČSL, která by vyňala neplacené komunální politiky z povinnosti majetková přiznání zveřejňovat. Lidovci to označili za porušení dohod ze strany ANO a Pirátů.
Po zmírnění pravidel volal Svaz měst a obcí
Sněmovní pracovní skupina se podle předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO) dohodla na tom, že neveřejné by byly všechny údaje místních politiků o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly veřejné údaje o příjmech a majetkových výhodách.
Po zmírnění pravidel volá například Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Podle nich kvůli přísným pravidlům ohlásila odchod z funkcí již část obecních představitelů, kteří pro obec nepracují za mzdu. Obávají se, že pro říjnové komunální volby nebude dost zájemců o práci v místních zastupitelstvech a že se hlavně v malých obcích nepodaří sestavit kandidátní listiny.