Mráz přichází z Ruska. Už v neděli spadnou noční teploty až k minus 20 stupňům

Události: Do Česká přicházejí arktické mrazy (zdroj: ČT24)

Česko zasáhnou nejsilnější mrazy letošní zimy. Zhruba v polovině týdne mohou teploty spadnout až k minus 20 stupňům, v mrazových kotlinách ještě o deset stupňů níž. Lidé, kteří trpí chorobami srdce či astmatem, a také senioři nebo malé děti by podle lékařů vůbec neměli chodit ven.

V pátek zůstanou teploty ještě kolem nuly, v nížinách a především na jihovýchodě Česka a v Polabí mohou dosáhnout k plus dvěma stupňům. Ráno bylo nejchladněji v Krušných horách, kde na stanici Jelení naměřili minus 22 stupňů Celsia, pro toto mrazové místo ale nejde o extrémní teplotu.

V sobotu už bude ráno výrazně chladněji, teploty se budou pohybovat od minus 6 do minus 10 stupňů. V místech, kde leží sníh, mohou teploty spadnout až k minus 15 stupňům. I v teplejších oblastech bude jen kolem nuly.

Výraznější ochlazování přijde ze soboty na neděli, kdy bude do Česka pronikat studený vzduch od severovýchodu. V neděli ráno může být místy až minus 19 stupňů, v mrazových kotlinách pak ještě o pět až deset stupňů chladněji. Regionální rozdíly v teplotách budou podle meteorologů velmi výrazné.

Od severovýchodu proudí do střední Evropy studený arktický vzduch
Zdroj: ČT24/ČHMÚ

„Od severovýchodu z oblasti Ruska k nám bude po přední straně tlakové výše proudit studený arktický vzduch, který je kontinentální a velice suchý. Teploty v tomto suchém vzduchu mohou ochotně klesat i hluboko pod minus 20,“ uvádí meteoroložka ČT Barbora Tobolová.

„Třeskuté mrazy vyvrcholí v úterý a ve středu, kdy bude příliv studeného vzduchu nejvýraznější a také může být nejméně oblačnosti a bude nejméně foukat. Právě proto budou noční teploty výrazně nižší, v úterý a ve středu mohou nejnižší teploty dosahovat až minus 21 stupňů, pro mrazové kotliny Šumavy nebo Krušných hor to může znamenat i teploty hluboko pod 30 stupňů,“ dodává.

Předpověď počasí
Zdroj: ČT24/ČHMÚ

Podle ní jsou takové mrazy typické spíše pro přelom ledna a února, než pro závěr února. Historicky nejnižší teplota v Česku byla zaznamenána 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.

Amatérský meteorolog a profesor českobudějovického gymnázia Jaroslav Maňák tam naměřil minus 42,2 stupně. Údaj však ovlivnila vysoká sněhová pokrývka, inverze a umístění měřicí stanice u vody. V roce 1945 byla stanice zrušena, rekord ale dosud překonán nebyl.

Předpověď počasí
Zdroj: ČT24/ČHMÚ
  • Rizika pro nemocné a pro děti:
    Mrazivé počasí samo o sobě neprospívá těm, jimž řádně nefunguje termoregulační systém – nedokáží se tedy sami správně zahřívat. Kromě lidí, kteří trpí chorobami srdce, nebo astmatiků jde také o seniory, nebo naopak novorozence a malé děti. Ty by měly zůstat v teple a v mrazech vůbec nechodit ven. Pro děti v šestinedělí by měli rodiče dodržovat teplotní limit minus 5 stupňů Celsia, větší mohou ven, i když je chladněji, stále by však neměl být mráz větší než kolem minus 10 stupňů.
  • Pozor na uklouznutí:
    Zdraví dospělí ale ven dříve nebo později musí, i když mrzne. Důsledkem cesty po namrzlých cestách a chodnících mohou být lecjaká zranění. Nemocnice již v minulých dvou dnech, kdy leckde ani celý den nemrzlo, hlásily až dvojnásobné zvýšení počtu pacientů, kteří přicházeli s naraženinami, ale i zlomeninami.
  • Omrzliny:
    Jedna z největších hrozeb, kterou chladné počasí přináší, jsou omrzliny. Vzniknout mohou velmi snadno – stačí, aby se část těla bezprostředně ocitla v nízké teplotě, která ani nemusí být pod nulou. Podle lékařské komise Českého horolezeckého svazu hraje roli vlhko či vítr a také stav člověka. Snáze omrzají lidé poranění, unavení či nemocní, roli hraje i kouření.
  • Ať je omrzlina jakkoli vážná, všichni lékaři a příručky se shodují v jednom – není vhodné omrzlé místo třít nebo prudce zahřívat. Taková „léčba“ může v prvním případě situaci ještě zhoršit, v případě přikládání například k ohni nebo žhavým kamnům potom necitlivému omrzlému místu paradoxně hrozí ještě popálení. Pokud se omrzliny projevují vznikem puchýřů, není vhodné propichovat je.
  • Při léčbě lehkých omrzlin by zahřívání omrzlých míst mělo probíhat pozvolna a zprvu jen na nízké teploty. V provizorních podmínkách, například v úkrytu před větrem na horách, je doporučeno přiložit omrzlá místa k tělu, například do podpaží. V méně provizorních podmínkách je možné položit omrzlé místo do vlažné vody.
  • Podchlazení:
    Promrznout nebo podchladit se může prakticky každý, kdo se do mrazů nedostatečně oblékne, nebo třeba ten, komu oblečení provlhne. Není proto neobvyklé potkat prochladlého člověka. Ve městě to může být bezdomovec, ale mimo město prakticky kdokoli. Již na podzim vyzvali pražští strážníci, kteří v prvních letošních mrazivých dnech nalezli dva promrzlé bezdomovce, aby lidé neváhali poskytnout pomoc. Nemusí jít o zahřívání promrzlých lidí – základem je zavolat na tísňovou linku.
  • Sůl na silnicích přestává fungovat:
    Silnice přinášejí v dobách tuhých mrazů ještě jedno riziko: Čím více mrzne, tím hůře funguje posyp cest. Běžná posypová sůl přestává účinkovat zhruba od pětistupňových mrazů. Při tužších mrazech přichází ke slovu sice účinnější, ale dražší chlorid vápenatý. Směs se standardním chloridem sodným je účinná asi do -15 stupňů, roztok samotného chloridu vápenatého účinkuje i pod -30 stupni Celsia.

Mráz může potrápit i řidiče

Nefungující autobaterie, vadný alternátor nebo zamrzlé palivo – to jsou nejčastější důvody, proč se auto po mrazivé noci ráno nenastartuje. Právě největší počet takových případů očekávají asistenční služby hned první den příštího týdne. Budou kvůli tomu posilovat své výjezdové týmy.

„Pondělí bude zlomové. Na případný nárůst asistenčních případů v období mrazů se připravujeme posilováním týmů,“ říká mluvčí České asociace asistenčních společností Darina Boumová a vysvětluje, že pondělkům se vždy věnuje větší pozornost. Řidiči se totiž snaží nastartovat auta, která stála dva dny na mrazu.

Podle mluvčího ÚAMK Igora Siroty se dá ale zamrznutí předcházet hned několika způsoby. A to především parkováním v garáži nebo dobitím akumulátoru předtím, než uhodí nejhorší mrazy. Zamrznutí nafty v nádrži se dá podle Siroty zabránit používáním naftových aditiv, případně tankováním arktické nafty.

  • Zkontrolovat objem nemrznoucí směsi v chladiči.
  • Zajistit nemrznoucí směs pro ostřikovače.
  • Používat vhodný motorový olej, odolnost proti nízkým teplotám určuje viskózní klasifikace oleje, která se nachází v názvu u písmene W. Čím víc se blíží nule, tím je vhodnější pro větší mráz.
  • U autobaterie platí, že pokud řidič vůz používá a baterii tak zajišťuje nabití, neměl by být problém ani s většími mrazy. Pokud ale není vůz v provozu, v zimě se baterie vybíjí rychleji a dlouhé stání na mrazu ji může i poškodit.
  • Na sklech automobilu se rovněž může tvořit námraza, čemuž lze předejít mechanicky například přiložením fólie zachycené za stěrači. Pokud už námraza vznikla, vedle škrabky jsou možností i rozmrazovače ve spreji. Rovněž pozor na přimrznutí stěračů a poničení jejich gumy. Námraza ale může vzniknout i uvnitř vozu, a to kvůli vlhkosti, kterou řidič způsobí například nanošením sněhu na botách do auta.
  • Pozor na používání ruční brzdy při parkování, protože může přimrznout.
  • Řidičům se také může hodit odmrazovač zámků, který zabrání tomu, že by se do auta vůbec nedostali.