Soudce zastavil stíhání za Akci Kulak, nejstarší obžalovaný Čech zemřel

Soud zastavil stíhání Jaroslava Mikoláška, který podle obžaloby v roce 1953 hlasoval pro nucené vysídlení rodin dvou zemědělců při Akci Kulak. Soudce tak učinil na základě úmrtního listu 95letého muže, dokument obdržel minulý měsíc od obhájkyně. Mikolášek byl podle dostupných informací nejstarším trestně stíhaným člověkem v České republice. Zprávu přinesl server iDNES.cz.

Obvodní soud pro Prahu 2 se případem začal zabývat letos v dubnu, obžalovaný tehdy k soudu nepřišel a v písemném prohlášení tvrdil, že pouze plnil pokyny. Mikolášek byl stíhaný za pomoc ke spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, za což by mu v případě prokázání viny hrozilo tři až deset let vězení. Na policii ke kauze odmítl vypovídat.

Mikolášek byl zemědělským tajemníkem Okresního výboru Komunistické strany Československa Praha-východ a byl členem komise pro úpravu poměrů kulaků u okresního národního výboru, která 22. června 1953 rozhodla o vystěhování dvou selských rodin.

Jedna rodina se z Cholupic musela odstěhovat do Hluboké nad Vltavou, druhá z Šeberova do okresu Vodňany. Mikolášek před soudem stanul sám, protože ostatní členové komise již zemřeli. Naživu nejsou ani členové vysídlených rodin.

Podle ředitelky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Evy Michálkové byl Mikolášek nejstarším souzeným člověkem v zemi. „Nemáme informaci, že by byla v České republice trestně stíhána osoba vyššího věku než tento obžalovaný,“ sdělila serveru iDNES.cz.

Další kauzy spojené s Akcí Kulak

Justice řeší i další kauzy spojené s Akcí Kulak. Například skutky bývalého předsedy národního výboru ve Třticích na Rakovnicku Rudolfa Pavlíčka, bývalého náčelníka Veřejné bezpečnosti v Turnově nebo Tomáše Liptáka, jenž v 50. letech působil jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou.

Komunisté vysídlovali zemědělce v letech 1951 až 1954. Deportované rodiny se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu. V průběhu „Akce K“, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, bylo vysídleno podle odhadů až 4000 rodin.