Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti podnikatele a vývojáře střeliva ze Znojemska Vlastimila Libry. Muž čelil obžalobě z nedovoleného ozbrojování, ale v roce 2007 ho znojemský soud obžaloby zprostil. Obvodní soud pro Prahu 2 se bude muset znovu zabývat nárokem na náhradu nemajetkové újmy sto milionů korun, kterou za nezákonné trestní stíhání podnikatel žádá.
Soud bude muset znovu rozhodnout o odškodném pro zbrojaře ze Znojemska. 100 milionů ale dostat nemá
Podle původní obžaloby chtěl Vlastimil Libra nelegálně obchodovat se speciálními náboji Snail, schopnými překonat neprůstřelná skla, vesty i pancíř. Vynálezce zaměstnal jiného muže, který mu měl jako dealer pomoci na patentu vydělat.
Tajná nahrávka oba v roce 2004 zaznamenala, jak spolu hovoří o možnosti prodat čtrnáct tisíc kusů střeliva ruským nebo arabským zájemcům.
Zbrojař tvrdil, že šlo o komplot. Podle znojemského soudu skutečně nebylo možné Librovi prokázat úmysl. Případ skončil pouze u přestupkové komise kvůli podezření, že Libra zaměstnal muže se záznamem v trestním rejstříku a bez zbrojního průkazu.
Advokát přirovnal případ k honu na čarodějnice
Librův advokát Milan Zábrž přirovnal klientovo stíhání k honu na čarodějnice. „Stát opravdu v této věci pochybil,“ konstatoval Milan Zábrž. Podnikatele prý stíhání profesně zničilo, traumatizovalo, trpěl i po zdravotní stránce.
Podnikatel později požádal o satisfakci. Majetkovou újmu vyčíslil na víc než třicet pět milionů korun. Vznikla prý kvůli zabavení nábojů, se kterými jeho firma nemohla obchodovat, nedokázala hradit své závazky a skončila v konkurzu.
Nemajetková újma činila podle Libry 100 milionů korun. Poukazoval na úmrtí manželky, zhoršení vlastního zdraví a ztrátu dobré pověsti.
Obvodní soud pro Prahu 2 Librovi odškodnění nepřiznal. Neshledal příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou. Nárok na nemajetkovou újmu soud označil za promlčený.
ÚS: Námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy
Ohledně majetkové újmy je rozhodnutí podle ústavních soudců v pořádku. U námitky promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy má ÚS pochybnosti. „Námitka promlčení, jakkoliv byla pochopitelně státem vznesena, je v tomto případě v rozporu s dobrými mravy,“ řekl soudce zpravodaj Ludvík David.
V ústavní stížnosti Vlastimil Libra uváděl, že nikdo není schopen v tak složité situaci, jakou je vlastní trestní stíhání, zaznamenat a ihned uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy, která mnohdy vyjde najevo později.
Podobně argumentovali ústavní soudci, poukázali na procesní komplikovanost řízení i osobní potíže, které musel podnikatel při svém stíhání řešit.
Částka sto milionů je podle soudu extrémní
Nález Ústavního soudu ale neznamená, že podnikatel získá požadovaných 100 milionů korun. Ústavní soud částku označil za extrémní, suma prý musí být přiměřená a realistická. „Ústavní soud chápe, že újma je z hlediska lidského těžko vyčíslitelná a vyjádřitelná. Přesto však české právo, česká judikatura i v těchto věcech má jisté interpretační přístupy, vytvořila se rozhodovací praxe, která jisté rozměry odškodnění obsahuje,“ popsal soudce zpravodaj.
Stanovení konkrétní částky jako náhrady za nemateriální újmu je podle Librova advokáta Zábrže úkolem soudů. Žádaných 100 milionů korun označil za horní hranici.