I tak běžná věc, jakou je pozdrav, má svůj světový den. Ten připadá právě na 21. listopadu. Připomíná, proč je důležité se zdravit. Podle lingvistky Barbory Martinkovičové z Ústavu pro jazyk český si Češi při setkání nejčastěji říkají slova, která pocházejí z angličtiny a italštiny.
Čest práci, servus nebo ahoj. Jak vznikly pozdravy, připomíná jejich světový den
Světový den pozdravů připomíná jejich význam a historii (zdroj: ČT24)
Tisíce různých tvarů, ale význam podobný. Nějaký pozdrav má každá kultura a každý jazyk hned v několika podobách. V Česku se lidé nejčastěji zdraví oslovením „ahoj“ nebo „čau“. Tak samozřejmá slova přitom mají v sobě kus zajímavé historie.
„Ahoj k nám přišlo z angličtiny, ale je obecnější, pochází z citoslovečného ‚hoj‘, ‚hej‘. Úspěch toho pozdravu spočívá v tom, že už předtím mělo mnoho jazyků taková zvolání,“ uvedla lingvistka Martinkovičová ve Studiu 6.
Výraz ‚a hoj‘ se v českých zemích používal na svolávání zvířat domů ještě předtím, než k nám došlo slovo ‚ahoj‘ jako pozdrav“.
U „ahoj“ se uvádí ale i jiná verze vzniku, a sice od latinského Ad honorem Jesu, tedy Ke slávě Ježíše. „Je to jedna z variant, o které se spekuluje, ale není příliš pravděpodobná,“ dodala Martinkovičová.
Málokoho asi také napadne souvislost mezi pozdravem „čau“ a latinským překladem pozdravu „servus“, které jsou vlastně významem totožné.
- Světový den pozdravů neboli Hello world day byl poprvé slaven v roce 1973. Vznikl z iniciativy amerických studentů, bratrů MacCormackových.
- Má ukázat, že konflikty je lepší řešit pomocí komunikace.
„Čau pochází z italského schiavo, což znamenalo služebník. Známe i v češtině pozdravy jako služebníček, stejně jako v latině servus,“ řekla lingvistka.
Pozdravy kopírují vývoj společnosti
Zdravení mezi lidmi přitom je obrazem doby, ve které žijí. Není to tak dávno, kdy v socialistickém Československu byl rozšířený pozdrav „Čest práci“.
Už od Rakouska-Uherska lze na pozdravech vidět posun doby. „V době Rakouska-Uherska a ještě ve starších dobách se setkáme s pozdravy, které pocházejí z oblasti náboženství, například na ‚Pozdrav pánbůh‘ se odpovídalo ‚Dejžto pánbůh‘,“ uvedla Martinkovičová.
Za první republiky tyto pozdravy postupně ustupovaly a objevovaly se jen u starší generace. Nahrazovaly je výrazy zachycené i ve filmech pro pamětníky, například „ruku líbám“. Také se v období mezi dvěma světovými válkami v Československu rozšířil pozdrav „nazdar“. „Ten ale už tehdy byl typický pouze pro neformální oslovení,“ dodala Martinkovičová.
Zvoleným pozdravem se také lidé zařazují mezi „své“. Specifické pozdravy používají třeba vodáci či horníci. „Vyjadřují tím sounáležitost, že patří sobě. Když třeba na vodě pozdravíte vodáky čau, ukážete tím všem, že jste na vodě úplný zelenáč,“ zmínila známou věc Martinkovičová.
Pozdrav je starší než lidstvo samo
Podle Martinkovičové pozdravy pochází z doby, kdy lidé ještě nebyli lidmi. „Pozdravy nejsou jen lidská záležitost, pozdravy používají i zvířata. Zdravení jsme si přenesli z doby před evolucí člověka,“ řekla s tím, že v živočišné říši mají kontaktní funkci, kdy zvířata ohlašují „já jsem tady“.
Ve světě lidé používají i různé neverbální pozdravy. Některé ty zvířecí skutečně připomínají – třeba Maorové a jejich známé tření nosů o sebe. „To má znamenat, že si navzájem předávají dech života,“ doplnila zajímavost Martinkovičová.
Ve virtuálním prostoru pozdravy mizí
Typickým příznakem dnešní doby je naopak ubývání pozdravů. Alespoň ve virtuálním prostoru na chatech – on-line rozhovorech prostřednictvím komunikačních sítí – a na sociálních sítích.
„Pozdravy v tomto prostředí často mizí, kvůli úspoře času i dojmu kontinuity chatu. Když už pozdravíme, jsou pozdravy kratší a objevuje se v nich angličtina,“ dodala lingvistka.
- Nazdar je původní český pozdrav, který se začal užívat od 14. dubna 1851. Tehdy byla vyhlášená sbírka na vybudování Národního divadla a po Praze a dalších českých městech začali chodit výběrčí s pokladničkami a nápisem „Na zdar Národního divadla.“ Díky rozsáhlosti sbírky se pozdrav rozšířil po celých Čechách a ujal se i na Slovensku.
- Po vzniku pražského Sokola byl současně s praporem schválen i pozdrav „Nazdar!“.
- Později se tento pozdrav proslavil v první světové válce zejména díky rotě českých dobrovolníků (tehdy pojmenované NA ZDAR), která tvořila základ československých legií ve Francii a slavně zvítězila v bitvě u Arrasu 9. května 1915.
- Pozdrav se ujal také jako pozdrav českých skautů.
- Pokud do České republiky přijede na státní návštěvu cizí hlava státu, při uvítacím ceremoniálu Hradní stráže zdraví nastoupenou jednotku přicházející hlava státu „Vojáci, nazdar!“, načež nastoupená jednotka odpovídá „Zdar!“.
- Zdroj: Wikipedia.org