Nejenom lékaři a sestry, ale ani lékárníci nejsou spokojeni s tím, kolik dostávají ze zdravotního pojištění od státu. Stěžují si, že jim příjmy nejen nerostou, ale po zrušení poplatků za položku na receptu se naopak snížily. Chtějí proto, aby jim stát výpadek kompenzoval změnou systému úhrad. Stát by to ovšem přišlo zhruba na miliardu, což se ministerstvu zdravotnictví nezamlouvá.
Lékárníci tlačí na stát. Chtějí miliardu na platy, chod lékáren i jejich modernizaci
UDÁLOSTI: Lékárníci chtějí více peněz za výdej přípravků (zdroj: ČT24)
Marže jsou takřka to jediné, co dnes mnoha lékárnám vydělává. Po zrušení poplatků za položku na receptu jde do lékáren pouze 13 korun za výdej každého léku na předpis. Klesají ovšem i příjmy z marží. „Asi pět let jdou ceny pořád dolů. Příjmy nám tak jdou také dolů,“ shrnula lékárnice ze Cvikova Jarmila Skopová. Nedostatek peněz v lékárnách se zatím projevuje na mzdách zaměstnanců, které se nezvyšují, v některých případech dokonce klesají.
Více za recept, více za práci
Česká lékárnická komora proto žádá o změnu v systému úhrad. Nově by měl spočívat ve zvýšení plateb za výdej každého léku na předpis ze 13 na 30 korun a zavedení odměn lékárníkům zvlášť za práci a zvlášť za prodej. „Je pro nás nadále neudržitelné, aby byla odměna lékárně závislá jen na tom, jak drahý lék zrovna pacientovi vydává,“ řekl prezident komory Lubomír Chudoba.
Současný stav odrazuje i některé studenty farmacie. Například Josef Kunrt ze Spolku českých studentů farmacie se rozhodl, že v oboru nezůstane. „Je to z toho důvodu, že je obor dost přehlížený. Kdyby se k tomu začalo přistupovat trochu jinak, tak bych do toho šel,“ uvedl.
Podporu by lékárníci nalezli u opozičních politiků. „Jedno z řešení je, že lékárník bude placený výkonovým systémem, jako je placen lékař,“ nastínil poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). Jiří Skalický (TOP 09) pak hovoří o ohodnocení zdravotnické části práce „formou fixního poplatku“.
Ministerstvo se přidat nechystá
Vše je ale závislé na podobě úhradové vyhlášky, kterou by mělo ministerstvo zdravotnictví vydat do konce října. Jde celkem o miliardu korun a z Palackého náměstí zatím zní docela jasné „ne“. „Nemůžeme nahrazovat trh prostřednictvím úhradové vyhlášky,“ míní náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).
Zdrženliví jsou i zdravotní experti dalších koaličních stran. Podle Víta Kaňkovského z KDU-ČSL by si sice lékárníci více peněz zasloužili, „ale bude velmi obtížné tu miliardu najít“. Podle předsedy sněmovního zdravotnického výboru z ANO Rostislava Vyzuly by se naopak peníze našly. Nelíbí se mu však, že by se peníze pro lékárny zvyšovaly plošně.
Nejpozději po volbách ale lékárníci a jejich odměny zřejmě na přetřes přijdou. Hrozí totiž, že by mohly ve velkém zanikat lékárny v menších obcích. Zatím jich je 577 a podle lékárnické komory každý rok nadobro a bez náhrady zavře pět až deset z nich. Podle opoziční poslankyně Soni Markové (KSČM) by se mohla speciální podpora týkat právě „těch malých jedinečných lékáren“.