Dva muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiči dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u Ústavního soudu. Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku. Jejich situací se musí znovu zabývat Nejvyšší soud. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte.
„Nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy,“ řekla soudkyně Kateřina Šimáčková. Dodala, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt Nejvyššího soudu v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni rodičovský vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat.
Ústavní soud ale zároveň zdůraznil, že se zabýval specifickou situací vzniklou v souvislosti s institutem náhradního mateřství podle zahraničního práva. Nález se netýká adopcí dětí stejnopohlavními páry. „Prostě v této situaci, kdy už je konstituováno právní rodičovství, faktické nebo sociální rodičovství, a kdy dokonce náš stěžovatel je možná z poloviny biologickým otcem toho dítěte, není možno v zájmu toho dítěte upřít uznání takovéhoto rodinného vztahu mezi nimi,“ řekla soudkyně Kateřina Šimáčková.
Čechoameričan Jiří Ambrož a Rasmus Dixen Ambrož spolu žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé. V roce 2012 uzavřeli smlouvu s náhradní matkou, která donosila embryo vzniklé umělým oplodněním vajíčka anonymní dárkyně. Soud v Los Angeles v souladu se smlouvou oba muže určil jako rodiče.
Vzhledem k tomu, že rodina příležitostně cestuje do Česka, chtěli si nechat uznat rozsudek také u Nejvyššího soudu. Je to důležité například v souvislosti s lékařskou péčí, ale i kvůli dědickým právům. Po uznání má zahraniční rozhodnutí stejné účinky, jako by je vynesla česká justice.
Nejvyšší soud v roce 2015 kalifornský verdikt uznal, ale jen ve vztahu k Čechoameričanovi Jiřímu Ambrožovi. K partnerovi se nijak nevyjádřil. Proto následoval druhý návrh, který Nejvyšší soud zamítl. Podle zákona o mezinárodním právu soukromém nelze uznat rozhodnutí, které by se zjevně příčilo veřejnému pořádku. A společné osvojení dítěte dvěma lidmi stejného pohlaví české právo neumožňuje.
Pár má ještě o rok starší holčičku. O uznání otcovství v Česku žádají i v jejím případě. Advokát obou mužů Petr Kalla rozhodnutí přivítal, má podle něj širší význam. Z praxe prý ví, že podobných párů existuje víc a mají v Česku potíže při vystavení rodného listu, často se spokojí s tím, že úřady evidují jako rodiče jen jednoho ze stejnopohlavních partnerů. „Domnívám se, že Ústavní soud tady dává najevo, že je potřeba zabývat se těmi konkrétními dětmi a jejich nejlepším zájmem,“ řekl advokát Petr Kalla. Jeho klienti se vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Homosexuálové v Česku mohou uzavírat registrované partnerství, v případě zájmu o adopci ale nemají stejná práva jako manželské páry. Ústavní soud loni otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení. Nález se ale nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským heterosexuálním párům. Soud tehdy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě.
