Poslanecká sněmovna odsouhlasila zavedení placeného ošetřovatelského volna, během kterého by se lidé mohli až tři měsíce starat o své vážně nemocné příbuzné. Předlohu musí ještě posoudit Senát a schválit prezident.
Ošetřovatelské volno zavádí vládní novela zákona o nemocenském pojištění. Trvat má až 90 dnů a pečující osoby by během této doby inkasovaly 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici – to se týká například pacientů po mozkové příhodě, operacích nebo po těžkých nemocech.
Možnost využít systém ošetřovného se vztahuje na širokou rodinu; ošetřovatelem může být syn, dcera, vnouče i partner (manžel, druh i registrovaný partner), ale také sourozenec, zeť či snacha nebo synovec a neteř. Nový režim se má vztahovat i na osoby, které s ošetřovaným bydlí, přestože nejsou příbuzní.
Široký okruh pečujících zdůvodňovalo ministerstvo práce tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče – kvůli tomu norma také umožňuje se v pečování střídat.
V ANO pro ošetřovné hlasovali jen tři poslanci
Ve své původní podobě novela počítala s tím, že podmínkou pro čerpání ošetřovatelského volna bude souhlas zaměstnavatele; hnutí ANO ve vládě a později i pravicová opozice totiž upozorňovaly na to, že dlouhodobý výpadek zaměstnance může mít negativní dopad na zaměstnavatele.
V aktuálním třetím čtení ale sněmovna tuto podmínku zmírnila. Podle schváleného návrhu, který vzešel ze sociálního výboru, by zaměstnavatel mohl s poskytnutím volna nesouhlasit jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila souhlas zaměstnavatele jako výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.
Sněmovna neschválila ani další úpravu, jež by vyloučila z nároku na ošetřovné lidi, kteří by se starali o člověka s přiznaným příspěvkem na péči. Poslankyně ANO Radka Maxová neuspěla s návrhem, který spektrum ošetřovatelů omezoval jen na partnera a příbuzné v přímé linii (tzn. nikoliv tchýni, neteř nebo snachu).
ANO také nakonec pro vládní novelu prakticky nehlasovalo. Ošetřovné podpořili jen tři jeho poslanci a většina se zdržela. Pro návrh zvedli ruku poslanci vládních ČSSD a KDU-ČSL a opozičních KSČM a Úsvitu a zákon tak prošel hlasy 78 ze 132 přítomných poslanců.
Výhrady komory: Zneužívání, papírování, rozpočtová zátěž
Bezprostředně poté kritizovala chystanou novinku české legislativy Hospodářská komora. Tíživou situaci zaměstnanců, kteří mají nemocného člena rodiny, by měla podle komory řešit reforma sociální politiky, a ne přenášení odpovědnosti státu na zaměstnavatele. Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého tím stát vytváří z lidí terénní pečovatele, kteří navíc vyškolený personál nedokáží adekvátně zastoupit.
Dopady bude mít zavedení dávky i na daňové poplatníky, upozornila komora. Podle propočtů ministerstva práce má dávka přijít stát na více než dvě miliardy korun, počet lidí čerpajících tuto dávku ale nelze odhadnout. Podle komory si opatření vyžádá také 65 nových úřednických pozic.
Hlavní výhrada komory pak směřuje k postavení zaměstnavatelů. Těm prý ošetřovné přidává papírování a navíc může ochromit výrobu. Komora varuje zároveň před tím, že lidé mohou volno zneužívat. Zaměstnanci ho mohou čerpat opakovaně a je tedy pravděpodobné řetězení. Ministryně práce Michaela Marksová ale takovou výhradu odmítá a podle svých slov si neumí představit, jak by se dala fingovat vážná nemoc, aby se tato podpora dala zneužít.
Přispěvek na handicapované zaměstnance vzroste
Na sociální oblast se zaměřila i schválená novela o zaměstnanosti, ve které poslanci schválili tisícikorunový nárůst státního příspěvku na platy zaměstnanců se zdravotním handicapem. Nově by se tak měl zvýšit na 10 500 korun měsíčně. Na příspěvek mají nárok zaměstnavatelé s více než polovinou handicapovaných pracovníků a pokud změnu odsouhlasí Senát a prezident, vzroste státní podpora od října.
Navýšení je ovšem nižší, než se čekalo. Sociální výbor sice doporučil zvednout částku na dvanáct tisíc korun, což ve sněmovně prosazovala sociální demokracie, proti se ale postavil ministr financí Ivan Pilný (ANO). Upozornil na to, že návrh rozpočtu na příští rok má udržet padesátimiliardový deficit, a zvýšením mandatorních výdajů by se podle něj omezil prostor pro investice, vědu a výzkum.
