Poslanci schválili vyšší nemocenské a ulevili obcím v rozhodování

UDÁLOSTI: Poslanci schválili růst nemocenské pro ty, kteří stůňou minimálně měsíc (zdroj: ČT24)

Vyšší nemocenské pro zaměstnance v delší pracovní neschopnosti poslanci odsouhlasili. Sněmovna schválila zvýšení procentní sazby v rámci vládní novely o pojistném na sociální zabezpečení, jež má podnikatelům zjednodušit administrativu spojenou s placením odvodů. S novelou se také otevírá možnost k elektronickým neschopenkám. Poslanci také podpořili novelu, podle níž obce a kraje nebudou muset nakládat se svým majetkem jen podle krátkodobé ekonomické výhodnosti. Novým měřítkem má být důležitý obecní či krajský zájem, pokud bude řádně zdůvodněný.

V současnosti zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají nic. Pak do 14. dne dostávají náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne nemoci pak dostávají 60 procent příslušného vyměřovacího základu. Nově by od 31. dne nemoci měla dávka vzrůst o šest procentních bodů a od 61. dne na 72 procent.

Je to návrat k modelu, který tu byl dříve. A pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nemocní, kteří pracovali, platili si pojištění. Toto je z toho pojištění, které si odváděli.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí

Podle podkladů autora návrhu Jaroslava Zavadila (za ČSSD) by nová výše zvýšila příští rok výdaje na nemocenská o 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech by to bylo 2,5 miliardy a 2,7 miliardy korun. Sněmovna do novely vložila také zavedení elektronické neschopenky, přičemž by podle úpravy Jiřího Běhounka (za ČSSD) zůstala i možnost jejich papírové podoby. Vznikl by rovněž registr ošetřujících lékařů, který by spravovalo ministerstvo práce.

„Zákon (neschopenky) zavádí nepovinně. To znamená, že lékaři, kteří budou chtít i nadále vyplňovat takové ty tři podlouhlé papírky, tak je klidně mohou vyplňovat. Tu následnou elektronizaci pak provede Česká správa sociálního zabezpečení,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. 

Cílem vládní novely je zjednodušit administrativu živnostníkům. Navrhované změny v ní vycházejí ze zkušeností České správy sociálního zabezpečení. Například  zálohy by měly být splatné v měsíci, na který se platí. Nově by měl být stanoven měsíční vyměřovací základ pro výši záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Obce a kraje nemají být kriminalizovány

Obce a kraje zřejmě nebudou muset nakládat se svým majetkem jen podle krátkodobé ekonomické výhodnosti. Novelu, podle které má být měřítkem rozhodování řádně zdůvodněný obecní či krajský zájem, schválili poslanci.

Cílem předlohy je zabránit kriminalizaci komunálních a regionálních politiků za to, že například pozemky pro stavbu rodinných domů neprodali za nejvyšší cenu. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Norma zachovává povinnost obcí a krajů využívat majetek účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly. Porušení této povinnosti by ale nově nemělo být rozhodnutí o majetku, „které sleduje jiný důležitý zájem, který je řádně odůvodněn“. Kvůli obecnosti této formulace změnu odmítla vláda.

Kritérium ekonomické výhodnosti podle zastánců novely často nutí místní politiky přijímat rozhodnutí, která mohou být proti zájmům obyvatel obcí. V případě, kdy samosprávy dají přednost jinému kritériu než momentálnímu zisku, vystavují se hrozbě postihu a trestního stíhání. Postihlo to i některé zákonodárce z řad komunálních politiků včetně bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).