Pozůstalí a široká veřejnost včetně ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) a ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) si v Letech na Písecku připomněli romské oběti nacismu. V místech, kde za druhé světové války stál koncentrační romský tábor, dosud funguje velkovýkrmna vepřů, stát ale jedná o jejím výkupu.
Chvojka s Hermanem vzpomněli oběti romského holocaustu
Reportáž: Pieta v Letech a příběh "Černého partyzána" (zdroj: ČT24)
Sobotního pietního aktu se zúčastnily desítky lidí, pořadatelé jejich množství odhadují do dvou set. U památníku byly položeny i věnce řady velvyslanectví, například Maďarska, Německa, Slovenska nebo státu Izrael. Nechyběl ani věnec jménem prezidenta České republiky Miloše Zemana.
„Protektorátní Češi zde vraždili naše lidi a poté na tomtéž místě postavili prasečí farmu, kterou dodnes udržují v provozu. To je nepochopitelné a nikde v Evropě to nemá obdoby,“ prohlásil v Letech předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. „Byli bychom rádi, aby prasečák zmizel,“ dodal.
Na prahu výkupu
Pieta se přitom konala v situaci, kdy je Česko historicky nejblíž k odkoupení zdejšího vepřína; vedle kritiky od romských organizací k napravení nedůstojného stavu Prahu opakovaně vyzval i Evropský parlament. Česká vláda se navíc v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí.
Ministerstvo kultury dalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení. Ten je již hotový, podařilo se díky němu stanovit i hodnotu vepřína. „Na základě závěru posudku budeme jednat s majiteli vepřína, aby velkovýkrmna byla prodána státu. Jednání proběhnou do měsíce a já věřím, že budou pozitivní a že dojde k odkupu vepřína,“ řekl Chvojka.
Podle ministra pro lidská práva, který projekt výkupu vepřína převzal od svého předchůdce v úřadu Jiřího Dienstbiera, už existuje konkrétní představa o ceně. Chvojka ji ale nechce před samotným jednáním s vlastníky nemovitostí zveřejňovat.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
Černý partyzán
Tábor v Letech fungoval od roku 1940 původně jako pracovní lágr, o dva roky později se změnil na sběrný tábor a do května 1943 jím prošlo více než třináct set Romů. Více než tři stovky z nich zdejší podmínky nepřežilo, pět set jich bylo převezeno do Osvětimi.
Jedním z Romů, kterého v Letech spolu s manželkou a pěti dětmi uvěznili, byl i Josef Serinka. Z tábora se mu podařilo uprchnout po šesti týdnech věznění, 15. září 1942, a po skrývání se v lesích vytvořil na Vysočině z utíkajících ruských zajatců partyzánský oddíl Čapajev.
Jak doplňuje Josef Marek z Vojenského historického ústavu, stal se tak jedním ze zakladatelů partyzánského hnutí na území protektorátu a za svou efektivní odbojářskou aktivitu si vysloužil přízvisko „Černý partyzán“.
Jeho vzpomínky, které začal sepisovat krátce po válce, před nedávnem zaznamenal historik Jan Tesař v knize Česká cikánská rapsodie. Serinkova žena i děti přišly o život v Osvětimi.