Zaparkovat podélně, ale i příčně dává mnoha řidičům zabrat. Ve městech, která se potýkají s kritickým nedostatkem parkovacích míst, pak jsou vidět zbytečné mezery mezi auty, ale i vysloveně špatně zaparkovaná auta. K úspornému parkování přitom řidiče nenutí nic než pocit zodpovědnosti, zákon se způsobem státní příliš detailně nezabývá. Podle expertů by se měly na pakrování více zaměřit autoškoly, ministerstvo ale požadavek na přidání hodin odmítá.
Parkování nemá pravidla, autoškoly je učí jen málo. Podle toho to u chodníků vypadá
UDÁLOSTI: Autoškoly by chtěly pro své žáky až o třetinu povinných jízd více (zdroj: ČT24)
I když žijeme v době, kdy je možné zakoupit systém, který zaparkuje za řidiče, podél chodníků to tak nevypadá. Tu stojí auto nakřivo, tu je postaveno tak, že by se před ně i za ně vešla polovina dalšího auta. Evidentní je to například na sídlišti v Českém Brodě. „Parkují daleko od sebe. Tím zabírají více místa a potom se nedostane na ostatní,“ podotkl starosta Jakub Nekolný, který je přesvědčen, že zlepšení parkovacích návyků by na sídlišti podstatně zlepšilo situaci.
Pravda je, že parkováním se silniční zákon příliš podrobně nezabývá. Sice podrobně shrnuje, kde všude se nesmí zastavit stát, ale to, co se dělat má, odbyli zákonodárci nařízením, že lze zastavit a stát „vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo, v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě“.
Podle mluvčího Ústředního automotoklubu Petra Vomáčky je možné pravidla v krátosti interpretovat tak, že „vozidlo se má zaparkovat tak, aby se kolem něj dalo manipulovat a ostatní řidiči mohli zaparkovat nebo vyparkovat“, rozhodně ale nic nenutí řidiče k tomu, aby parkovali pokud možno úsporně.
Jenomže tím, že technika parkování není z hlediska zákona to nejpodstatnější, řidiči se často parkovat ani neučí, alespoň ne dostatečně intenzivně. Autoškoly tvrdí, že by se parkování rády věnovaly, musely by ale míst k dispozici více hodin povinných jízd. V současnosti jich je 28. Vhodné by podle autoškol bylo zvýšit jejich počet na 40.
To ale ministerstvo dopravy odmítá. Míní, že si každý může připlatit za dodatečné jízdy. Mluvčí úřadu Tomáš Neřold přitom zdůraznil, že se základy parkování učí i v současných 28 hodinách. „Je to těžká dovednost, a pokud to žák neumí, měl by to od instruktora slyšet a může si hodiny připlatit,“ řekl Tomáš Neřold.
Ulice tak zůstanou plné aut, jejichž řidič – slovy instruktora autoškoly Miroslava Macáka – „je spokojený sám se sebou, že zaparkoval“, na odstupy od okolních aut nehledí. Výjimkou zůstanou parkoviště s vyznačenými parkovacími místy, kde je ale problém opačný. Na nich sice platí povinnost zaparkovat mezi čárami, jenomže místa jsou značena podle starých norem, které nepočítaly s tím, jak velká budou auta v desátých letech 21. století.