Samohybná houfnice DANA je páteří českého dělostřelectva již čtyřicet let. Armáda s ní počítá i do budoucna, ale chce ji nejprve zmodernizovat. K Danám navíc chce dokoupit sedmnáct nových děl, v úvahu připadá pět možností. Celkem počítá ministerstvo obrany s tím, že na modernizaci dělostřelectva dá pět miliard korun.
Samohybná kanónová houfnice vzor 77 (známá též jako Dělo automobilní nabíjené automaticky, tedy DANA) není ani v roce 2017 něco, zač by se musela česká armáda stydět. „To dělo bylo ve své době nadčasové,“ charakterizoval ji náčelník armádního generálního štábu Josef Bečvář, který ostatně je vystudovaný dělostřelec.
Přesto potřebuje i DANA vylepšit. V současnosti používá armáda 48 houfnic – všechny slouží u dělostřeleckého pluku v Jincích – a na modernizaci pošle 33 z nich. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) přiznal, že rozhodnutí modernizovat a dále používat až čtyřicetiletá děla má i zcela pragmatický důvod: „Máme 60 tisíc kusů nábojů do těch děl. Nedovedu si představit, že bychom je někde likvidovali.“
Na modernizaci Dan má armáda připraveno zhruba půldruhé miliardy. Prototyp vylepšené houfnice vzor 77 vyrobila šumperská zbrojařská firma již v roce 2014 a nyní pracuje na modernizaci dalších. DANA dostane nové stabilizační podpěry, které se vysunou třikrát rychleji než původní, a podvozek Tatry bude mít lepší manévrovací schopnosti. Pomůže tomu i posilovač řízení nebo kamerový systém pro řidiče.
DANA hledá společníka. Bude to Caesar, Zuzana, nebo někdo jiný?
Přestože staré houfnice budou po modernizaci sloužit dále, již nebude platit, že voják od dělostřelectva slouží výhradně na Daně. Ke 33 modernizovaným Danám by mělo přibýt dalších 17 zcela nových děl. V úvahu podle odborníků připadá pět zbraňových systémů – francouzský Caesar, izraelský ATMOS, švédský Archer, jihoafrická houfnice T5 nebo slovenská Zuzana. Slovenská houfnice je přitom evolucí původní československé Dany.
Podle Dušana Rovenského z časopisu ATM se čtyři z uvažovaných houfnic vyrábějí na podvozcích Tatra nebo na nich byly vyzkoušeny. „Takže ty zřejmě mají největší šanci,“ podotkl.
Dělostřelectvo hraje stále klíčovou roli
Udržet dělostřelectvo v kondici, ať už prostřednictvím modernizací, nebo nákupů nové techniky, je důležité. Jak vojáci upozorňují, hrají děla v konfliktech stále zásadní roli. Podle velitele jineckého dělostřeleckého pluku Ivana Mráze to dokládají i čísla ze současného konfliktu na východní Ukrajině. „Zhruba 80 procent ztrát je způsobeno dělostřeleckou a minometnou palbou,“ poukázal.
DANA má dostřel přes dvacet kilometrů, za minutu dokáže vypálit čtyřikrát. To je méně než nejnovější děla, například již zmíněná Zuzana dostřelí téměř 40 kilometrů a kadence je pět ran za minutu. Přesto zůstává ve výzbroji dělostřelectva několika zemí. Kromě Česka a Slovenska, které původní Danu rovněž stále používá, je to Polsko, ale i Libye.
