Stále stoupá počet nemocí, které si každý může sám diagnostikovat pomocí testů pro samovyšetření. V lékárnách jsou k dostání třeba testy na boreliózu, celiakii nebo chlamydie. Zdravotníci jsou ale spíše skeptičtí. Laická vyšetření nemusejí vždy onemocnění odhalit a návštěvu ordinace ani laboratorní test nahradit nemohou. Lidé by se proto na ně neměli úplně spoléhat.
Například rakovinu prostaty pomáhá lékařům odhalit hladina takzvaného PSA. Domácí test na její zjištění vyzkoušel Jiří Kočárek, primář urologie v Ústřední vojenské nemocnici, u tří pacientů se zhoubným nádorem.
„Jednoho ze tří označil jako pozitivního, a to ještě pacienta, kde je už diagnóza pokročilejší. Ze zbývajících dvou pacientů má jeden PSA hodnotu 4,3 a druhý 3,8 a mají karcinom prostaty. Vyšli ale negativní,“ prozradil, jaké byly výsledky.
Příbalový leták jen upozorňuje, že přesnost testu je 97 procent a v případě pozitivního výsledku, obtíží nebo nejistoty je potřeba vyhledat lékaře. Odborníci kontrují: přijďte na prevenci rovnou. Zvýšená hladina PSA může totiž značit i jiná onemocnění, například zánět. Naopak nízká může vyvolat falešný pocit bezpečí, neboť až 20 procent pacientů s nádorem má normální hladinu PSA.
Výsledky může ovlivnit řada faktorů
„Samovyšetření nemůže nahradit odborné urologické vyšetření,“ upozorňuje Kočárek. To platí i pro všechny ostatní domácí testy – bez ohledu na jejich spolehlivost. Zjišťování přítomnosti krve ve stolici nebo těhotenství odborníci považují za poměrně přesné, přesto radí obezřetnost, a hlavně návštěvu lékaře. Výsledky může ovlivnit celá řada faktorů, třeba i skladování testu nebo užívané léky.
„Ženy, které léčíme s neplodností, se samozřejmě strašně těší a začnou si dělat test moc brzo, kdy zbytkové látky z léčby neplodnosti můžou ukázat falešně pozitivní výsledek,“ uvádí příklad Tomáš Fait, zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky v nemocnici Motol.
Nepřesný výsledek může ohrozit zdraví, nebo dokonce i život. K sehnání jsou třeba i testy na boreliózu, mononukleózu a stále se dá koupit dokonce i test na HIV. Právě v jejich případě doporučují odborníci velkou opatrnost, stejně jako třeba u testování na chlamydie.
„Pokud je výsledek falešně negativní a žena se na výsledek spolehne, může dojít ke komplikacím, které mohou vyústit až v neplodnost,“ varuje Otakar Nyč, primář Ústavu lékařské mikrobiologie Fakultní nemocnice Motol.
Domácí testy zjišťující infekci nenahradí ty laboratorní i proto, že neurčují přesnou hladinu protilátek. A tak mohou pozitivní výsledky podle lékařů zbytečně vyplašit zdravé lidi, kteří se s nákazou setkali v minulosti.
Miliony testů v laboratořích ročně
Testování v laboratořích, do kterých lékař odešle vzorek, je při diagnostice nemocí v Česku stále využívanější. Vyplývá to z dat Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Zatímco v roce 2014 tato pojišťovna zaplatila laboratořím miliardu čtyři sta milionů, letos to bude o dvě stě milionů víc.
Ze vzorků, které laboratoře testují, jsou nejčastější ty krevní. Z krve se dají odhalit téměř všechna interní onemocnění: od poruch srážlivosti nebo leukémie až po mononukleózu a nákazu virem HIV. Moč zase prozradí těhotenství, urologické typy nádorů a záněty ledvin. Stolice pak ukáže především problémy ve střevech.
Každá větší laboratoř udělá za rok miliony takových testů. Například lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze loni z krve a moči provedli šest a půl milionu vyšetření. Odběrů ale bylo daleko méně – z jednoho vzorku se totiž dá udělat třeba i deset různých vyšetření.
A jak takové vyšetření vzorku probíhá? Kamery ČT nahlédly do laboratoře v pražské Všeobecné fakultní nemocnici:
