Nejnebezpečnější silnice vede přes Orlické hory, ukázala nová mapa

Reportér ČT na rizikových úsecích: Auta přejížděla plnou čáru (zdroj: ČT24)

Nejnebezpečnější silnicí v Česku je horský úsek mezi Žamberkem a Červenou Vodou, který je součástí tahu I/11. S odkazem na aktualizovanou rizikovou mapu EuroRAP to oznámil Ústřední automotoklub (ÚAMK). Situace se naopak podstatně zlepšila na silnici I/20 mezi Pískem a Vodňany.

Silnici I/11 označila mapa rizikovosti EuroRAP za nenebezpečnější v zemi, a to ve dvou na sebe navazujících úsecích přes Orlické hory. Silnice je plná nepřehledných a prudkých zatáček a chybí jí krajnice. Představuje tak pravý opak toho, co asociace, která zastřešuje evropská motoristická sdružení, národní i regionální správce pozemních komunikací, investory a experty, považuje za ideál.

Dokonalá silnice, jak si ji představuje EuroRAP, má řidiče navádět. Značení nemá šoféra mást, ale naopak mu včas signalizovat, kam se bude zatáčet či jestli hrozí nějaké nebezpečí. Pokud přesto řízení nezvládne a vyjede z vozovky, neměl by se střetnout s nebezpečnými překážkami, jako jsou kmeny stromů, sloupy či billboardy. „Komunikace by měla na řidiče působit tak, že když odstraníte všechny značky, aby řidič věděl, jak rychle má jet, jak silnice povede,“ shrnul Pavel Suntych ze společnosti AF-Cityplan.

Orlická silnice ale není jediná, která je podle autorů rizikové mapy v Česku nebezpečná. Varují také před úseky I/16 u Mladé Boleslavi nebo I/17 u Čáslavi. Ideálním představám se naopak blíží silnice I/20 mezi Pískem a Vodňany. Po nedávné rekonstrukci má nový povrch a upravené křižovatky s připojovacími pruhy. Podařilo se také zdůraznit dopravní značení výstražnými prvky. Počet nehod v úseku se snížil zhruba o polovinu, podstatně nižší je i počet lidí, kteří na silnici I/20 po rekonstrukci utrpěli vážná zranění. „Stále to není ideální stav, ale (…) na nulu se zatím těžko dostaneme,“ poznamenal Roman Turza z ÚAMK.

Zdůraznil přitom, že silnic hodnocených jako vysoce rizikové je v Česku čím dál méně, podle aktualizované mapy jde pouze o čtyři procenta sítě. „Vývoj je rozhodně pozitivní. V mapování to vidíme. Nicméně je nutné relativizovat úspěch tím, že si musíme uvědomit, že nám razantně stoupají intenzity dopravy,“ podotkl. 

  • Riziková mapa vychází z údajů za předchozí tři roky. Aktuální tedy zohledňuje dění v letech 2013 až 2015.
  • Hodnocení silnic zohledňuje množství vážných nehod, které se na nich staly a skončily smrtí nebo těžkým zraněním. 
  • Mapa bere také v úvahu intenzitu provozu.
  • Jak zdůraznil Roman Turza z ÚAMK, nelze rizikovou mapu zaměňovat s přehledem kvality silnic. Ne všechny nehody s ní totiž souvisejí. EuroRAP sice nabízí metodiku k hodnocení kvality silnic, které potom získávají hvězdičkové hodnocení, to však v ČR zatím neexistuje.

Je proto nutné dále zvyšovat bezpečnost silnic, což ale nemusí být složité ani drahé. Podle Romana Turzy je zásadní zlepšování dopravního značení či svodidel, a to i bez stavebních úprav samotné silnice. Vylepšení značek či svodidel přitom stojí řádově desítky tisíc korun.

Vzhledem k tomu, že riziková mapa hodnotí komunikace podle relativní nebezpečnosti, tedy ve srovnání počtu nehod se závažnými následky a intenzity provozu, vycházejí z ní nejlépe dálnice. V poměru k množství vozidel, které po nich jezdí, se na dálnicích stává násobně méně nehod než na běžných silnicích. Nejméně bezpečno potom podle rizikové mapy je na jednom z nejnovějších dálničních úseků v Česku – na D7 u Chomutova.