Bouřky a vlhké klima vzbuzují obavy zemědělců na Karlovarsku, bojí se, že plodiny na polích napadne plíseň. Sklizeň se proto protahuje, region je v tempu žní nejpomalejší z krajů. Farmářům navrch dělá vrásky senoseč, na kterou mají poslední dva dny, pokud chtějí dotace. Také oni sekání luk odkládali kvůli častému dešti a z obav, aby jim po seči nezplesnivěla.
„Hmota, která by měla sloužit k výživě hospodářských zvířat, bude teď hnít na polích. Bohužel takové je nařízení, jinak bychom přišli o dotace,“ říká Jiří Kubernát z Děpoltovic na Karlovarsku. Ačkoli je už nyní jasné, že seno bude méně kvalitní než v minulém roce, obilí a řepka na polích ještě šanci mají.
Potřebují co nejdříve sklidit. Pokud podle zemědělců deště potrvají ještě chvíli, dají se do nich plísně. „Zmoklo to několikrát. Něco jsme už museli obětovat, plísně už se začínaly projevovat,“ říká předseda Zemědělského družstva Pšov Vladimír Vrzáček s tím, že plodiny skončily na hnojišti. V minulém roce, kdy zas panovalo nebývalé sucho, běžela v pšovském zemědělském družstvu sušička jen dva dny. Letos se ještě nezastavila a je zřejmé, že náklady na její provoz sklizeň prodraží o statisíce korun.
Karlovarský region sklízí kvůli počasí nejpomaleji
Oproti teplejším regionům se sklizeň obilovin a řepky v Karlovarském kraji o několik týdnů zpozdila. Podle ministerstva zemědělství komplikují rychlejší postup právě dešťové přeháňky a spolu s nimi zralost jednotlivých druhů obilovin. „V průběhu minulého týdne se počasí umoudřilo, místy byly tropické teploty, a tak se žně rozběhly i v krajích, kde v minulých týdnech začaly pouze symbolicky,“ uvedlo ministerstvo.
Postup sklizně obvykle vykazuje značné lokální rozdíly. V Karlovarském kraji jsou žně nejpomalejší, sklizeno tu bylo podle údajů ministerstva ke konci července pouze 2,8 procenta ploch obilovin a žádná řepka. Naopak tradičně nejrychleji postupují žně v Jihomoravském kraji. Tady už zvládli 29,2 procenta ploch obilovin a 57,4 procenta ploch řepky.
