Mozaiku hořkých dějin minulého století nově doplňují vzpomínky na lágr pro české Němce, příběh kněze perzekvovaného komunisty a osudy nacistického vězně. Staly se totiž nejúspěšnějšími dokumentaristickými počiny studentů, kteří změřili síly v soutěži Příběhy 20. století. Skrze vyprávění pamětníků tak mohli poznat spletité cesty minulých dekád a zajistit, aby se na jejich hrůzy nezapomnělo.
Soutěž Příběhy 20. století zaštítěná nadacemi Pant a Post Bellum, která stojí i za sbírkou orální historie Paměť národa, letos proběhla už potřetí. Tři čtvrtiny ze tří stovek účastníků tvořili žáci a studenti do pětadvaceti let, a akce tak naplnila vytýčený úkol – zachránit pro další generace vzpomínky na nacistickou a komunistickou totalitu a přivést mladé k zájmu o minulost svého okolí, svých prarodičů nebo sousedů.
„Velmi často se stává, že se potomci až po smrti babičky nebo dědečka dozvědí, kdo vlastně byli jejich prarodiče, což je vlastně strašně smutné. Soutěž Příběhy 20. století se to snaží změnit, vzbudit zájem o rodinnou historii a kořeny, dokud je na to čas a máme se koho ptát,“ vysvětluje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Ve stínu totalit
Třináctiletá Alena Bruthansová tak přinesla příběh dnes třiaosmdesátiletého Huga Fritsche, který, rovněž ve třinácti, zůstal sám ve zdevastovaném táboře pro české Němce. Jeho česko-německá rodina se na sklonku války snažila ve strachu před národní mstou utéct z republiky osvobozované rudoarmějci. Jejich cesta ale skončila v západočeské Blatné a tuzemské vojenské složky je nakonec deportovaly do zajateckého tábora v posázavském městečku Prosečnice. Všichni členové zde zemřeli na břišní tyfus.
Z časů druhé světové války pochází i příběh evangelického faráře a nacistického vězně Jiřího Ottera. Mladík ze sokolské rodiny prošel za války několika pracovními tábory včetně lágru nedaleko rakouského Echenebrunnu, na sklonku války se ve věznici v Aichachu setkal i s vězněnou Miladou Horákovou. „Zkušenosti z vězeňských táborů přesměrovaly můj život jednoznačně na biblickou teologii, jako vnitřní závazek,“ vzpomínal v rozhovoru s Pavlem Veberem, který Otterovy vzpomínky zaznamenal, a vysloužil si tak hlavní cenu ve středoškolské kategorii.
Skupina tří slovenských badatelek – Nikola Kúdelová, Veronika Hepnerová a Denisa Mikušová – vrhla světlo i na další příběh s náboženským rozměrem, osud Alfréda Kardoše. Ještě jako student teologie se zkraje padesátých let ilegálně dostal do Vatikánu na setkání s papežem Piem XII., v roce 1953 ho přímo v semináři a těsně před vysvěcením zatkla Státní bezpečnost a obvinila z pobuřování proti republice. Následovaly kruté výslechy a šest let nucených prací v jáchymovských dolech.
Všechny audionahrávky pořízené studenty společnost Post Bellum archivuje spolu s těmi, které shromažďují profesionální dokumentaristé.
