Čím dál tím větší počet tuzemských měst a obcí si začíná uvědomovat, že při zvyšování kvality života jejich obyvatel bude určujícím hlediskem schopnost přizpůsobit se změně klimatu pomocí vhodných adaptačních opatření. Sdílení příkladů dobré praxe a zkušeností s těmito opatřeními bylo hlavním smyslem Soutěže o nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu za rok 2015. Vítězné projekty byly oceněny v průběhu čtvrteční konference „Adaptace na změnu klimatu v regionech“, jež se uskutečnila na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.
Města a obce v Česku se snaží adaptovat na změnu klimatu. Dávají to najevo i při Hodině Země
Porota soutěže vybírala z 29 projektů věnovaných oblastem technologií, revitalizace krajiny a hospodaření v krajině a hodnotila jak realizovaná, tak i plánovaná řešení, kde u ní nejvíce zabodovala plánovaná úprava povodí Moravy. Za nejlepší technologické opatření zvolila vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada v Brně. Areál využívá obnovitelné zdroje energie, efektivně nakládá s vodními zdroji a zelená střecha navíc zadržuje dešťovou vodu. Kromě energetické úspory pomáhá také ochlazovat a zvlhčovat okolí v době letních veder.
Mezi opatřeními vztahujícími se k revitalizaci krajiny získala ocenění obnova rašeliniště v přírodní rezervaci Chvojnov. Zdůrazněným přínosem je v tomto případě lepší zadržování vody po přívalových deštích nebo při jarním tání. V době sucha se pak rašeliniště samo stává zdrojem vody a ochlazuje i okolí.
Změna klimatu je globální, její projevy ale lokální.
V oblasti hospodaření v krajině zaujalo porotu nejvíce ekoagropodnikání na Hodonínsku, jež využívá na vlastních zemědělských plochách mokřady jako funkční zelenou infrastrukturu k zadržování přívalových srážek. Tím předchází povodním, zvyšuje hladinu podzemní vody, zabraňuje kontaminaci řek hnojivy i pesticidy a zlepšuje mikroklima v okolí.
Tyto ekosystémy ale také zvyšují atraktivitu krajiny. „Aby se na venkově žilo, tak to chce, aby ten život směřoval i mimo zastavěnou část obce, tedy do přírody a krajiny. A k tomu je potřeba, aby krajina byla pestrá, prostupná a byla zde široká škála zástupců flóry a fauny,“ poznamenává Petr Marada, autor a realizátor výše uvedeného projektu v katastru obcí Šardice, Nenkovice a Hovorany.
GALERIE
Mokřady v Hovoranech
„Záměrem a smyslem soutěže, jíž dalo ministerstvo životního prostředí záštitu, je podpořit rozvoj adaptačních opatření v České republice a motivovat podniky, veřejnost i veřejnou správu k využívání těchto opatření v rámci běžných činností,“ vysvětluje za MŽP Jiří Klápště, ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny.
Připravuje se Národní akční plán adaptace na změnu klimatu
Loni v říjnu schválila česká vláda Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Tzv. národní adaptační strategii přijala již v minulosti řada zemí EU (např. Německo - 2008, Rakousko - 2012, Polsko - 2013, Slovensko - 2014). Hlavní obsah dokumentu, který připravilo MŽP ve spolupráci s dalšími resorty, tvoří odhad dalšího vývoje klimatické změny včetně pravděpodobných dopadů pro Česko. Zároveň strategie identifikuje prioritní oblasti (sektory), u kterých se předpokládá největší postižení v důsledku klimatické změny.
Klíčové sektory z hlediska předpokládaných dopadů změny klimatu
Na Adaptační strategii ČR naváže a do jednotlivých konkrétních opatření k realizaci ji rozpracuje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Přípravu plánu koordinuje MŽP, vedle ostatních ministerstev se na něm podílí i subjekty z akademické a neziskové sféry. Dokument bude strukturován podle dopadů změny klimatu (sucho, přívalové srážky a povodně, zvyšování teplot, meteorologické extrémy). Měl by být dokončen v létě a do konce roku předložen vládě.
Adaptační opatření jsou v tuzemském prostředí novou záležitostí
Zatímco na konci minulého století panovalo ve světě přesvědčení, že k úspěšnému zvládnutí dopadů klimatické změny postačí dostatečné snížení emisí skleníkových plynů, v novém tisíciletí se začala dostávat na scénu vedle mitigačních opatření i opatření adaptační, přičemž jejich význam postupem doby narůstal. Třetí hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2001 konstatovala, že „adaptace jsou nezbytnou strategií, jež by měla na všech úrovních doplňovat mitgace“.
Adaptace jsou tu pro lidi, aby se jim dobře žilo. Příkladem adaptačních opatření je zastínění budovy, příkladem mitigací zateplení budovy. Oboje jsou důležitá a je třeba, aby nebyla v konfliktu.
„Myšlenka adaptací vychází z toho, že klimatický systém má takovou setrvačnost, že i kdybychom teď okamžitě přestali spalovat benzín, naftu a uhlí, tak se bude i dalších padesát let oteplovat. A na to se musí města a obce připravit a snažit se tomu přizpůsobit,“ popisuje Viktor Třebický z obecně prospěšné společnosti CI2, která při mapování na české poměry docela neprobádaného terénu adaptačních opatření mohla vyjít ze zkušeností norských kolegů.
Takto v rámci společného projektu proběhla vloni studijní cesta zástupců českých měst (Kopřivnice, Krnov, Hlučín, Roztoky, Vrchlabí, Nový Bor a Hrádek nad Nisou) do Norska, konkrétně do Skienu, Osla, Vossu a Bergenu. Představitelé posledně jmenovaného města letos na oplátku zavítali do Česka, aby se v Liberci zúčastnili konference „Tvoříme klima pro budoucnost“.
Doporučení, která zde prezentovali, se nesla zejména v tom duchu, že úspěšná realizace adaptačních a mitigačních opatření je podmíněna spoluprací klíčových aktérů (tzv. stakeholders), ať už je řeč o orgánech státní správy na národní, regionální a lokální úrovni či o soukromém sektoru, neziskových organizacích, univerzitách a vědeckých centrech.
Příklad adaptačního opatření z Norska - zelená střecha na obchodním domě Ikea v Bergenu
Většina odborníků se stejně tak shodne na tom, že adaptační opatření jsou a budou obzvláště potřeba v centrech velkých měst. Adaptacím se intenzivně věnuje CzechGlobe - Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Tato veřejná výzkumná instituce mj. koordinuje projekt UrbanAdapt - Adaptace měst na změnu klimatu.
Projekt pomáhá vybraným městům (Praha, Brno, Plzeň) s přípravou adaptačních strategií a s návrhem a vyhodnocením vhodných adaptačních opatření, třeba v oblasti protipovodňové ochrany, hospodaření s dešťovou vodou či omezení tzv. tepelných ostrovů.
- Promítnout klimatické otázky a problémy do procesu územního plánování. Integrovat klimatické aspekty do návrhů i realizací staveb.
- Vyvinout soubor opatření pro řešení vln veder, včetně jejich zdravotních, ekologických a ekonomických následků.
- Vytvořit strategii pro řízení přívalových dešťů a bleskových záplav, preferovat vsakování a omezit podíl nepropustných povrchů.
- Řídit spotřebu vody v povodí a zlepšit efektivitu její distribuce. Diverzifikovat vodní zdroje pro dodávky vody v daném území.
- Podpořit obnovu a rozvoj veřejné zeleně s využitím druhů odolných proti změně klimatu.
Hodina Země v Česku i po celém světě
Potvrzením zájmu o problematiku klimatické změny, třebaže v podobě symbolického gesta, je účast 120 obcí na mezinárodním happeningu Hodina Země. „Celosvětová akce chce připomenout, že k odvrácení nejhorších dopadů změny klimatu musí svým dílem přispět všichni,“ ozřejmují význam akce její pořadatelé v českém prostředí - Ekologický Institut Veronica, Centrum pro dopravu a energetiku a Klimatická koalice. Na globální úrovni zaštiťuje celou iniciativu, jejíž začátky spadají do roku 2007, Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Lidé po celém světě se do Hodiny Země zapojí tím, že od 20:30 do 21:30 místního času vypnou světla ve svých příbytcích. Zhasne rovněž pražská Petřínská rozhledna, brněnský hrad Špilberk, Radniční věž v Ostravě, osvětlení chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně či Národní dům v Prostějově. K „černé hodince“ se přidají i soukromé firmy, jako jsou hotely, restaurace a kavárny, které nabídnou svým hostům romantický večer při svíčkách.
Zajímají se obyvatelé Česka o změnu klimatu? Jaká řešení preferují?
Obdobné akce, jako je Hodina Země, nacházejí u části tuzemské veřejnosti odezvu. Přesto se společnost jako celek zatím ve vztahu ke změně klimatu hledá. Dokládají to výsledky výzkumu „Česká veřejnost a změna klimatu 2015“, který v loňském roce zrealizoval tým akademiků z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Závěry šetření se zakládaly na odpovědích 2023 respondentů, kteří byli osloveni sítí tazatelů výzkumné agentury FOCUS.
„Debata o změně klimatu se zdá být u nás zamlžená a pro lidi zmatená, kdy oni přesně neví, co si o tom mají myslet, ačkoliv už většina z nich je přesvědčena o tom, že klimatická změna probíhá a že z ní pro nás vyplývá celá řada rizik. Hrozby s ní spojené ale zároveň více vnímají jako geograficky a časově vzdálené, to znamená, že se budou třeba týkat až generace jejich potomků,“ interpretuje výzkumné poznatky Jan Krajhanzl, ekopsycholog a vedoucí výzkumného týmu.
O změnu klimatu se příliš nezajímají dvě třetiny populace ČR
Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy se ve svém nedávném výzkumu pro změnu zaměřilo na preference veřejnosti ve vztahu k adaptačním opatřením. Ze závěrů šetření vyplynulo to, že obyvatelé Česka v zásadě upřednostňují přírodní opatření, ale „klasického“ charakteru (nikoliv zelené střechy) anebo technická řešení s malým zásahem do přírody. Povědomí o adaptačních a mitigačních opatřeních je však u tuzemské veřejnosti poměrně nízké (37%, resp. 42%).
Informace pro veřejnost jsou k dispozici
Do portfolia činností již zmiňované instituce CzechGlobe patří i zvyšování povědomí široké veřejnosti o komplexnosti tématu klimatické změny. Ústředním projektem v tomto směru jsou webové stránky klimatickazmena.cz, které našince na pozadí Google mapy ČR seznámí s vývojem klimatické změny v letech 1981-2010 a s její předpokládanou dynamikou v horizontu let 2030, 2050, 2090.
Modely možného počtu tropických dnů v období 2021-2100 podle realistického (RCP 4.5) a alarmistického (RCP 8.5) emisního scénáře
„Návštěvník webu zde najde různé klimatické indexy - průměrnou teplotu vzduchu, průměrnou roční sumu srážek, počet tropických dnů,“ přibližuje Pavel Zahradníček, výzkumný pracovník CzechGlobe a klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na webu jsou taktéž k dispozici specifické ukazatele, jako například nedostatek vláhy v ornici či délka vegetační sezony, které ocení zejména zemědělci při zvažování svých plánů do budoucnosti, co a jak pěstovat v dané lokalitě. Všechny mapy totiž umožňují dostat se pomocí zoomu do jednotlivých regionů a obcí a nechat si promítnout zdejší situaci.
O zvýšení povědomí laiků o adaptačních opatřeních usilují prostřednictvím množství komunikačních aktivit i nevládní neziskové organizace, například formou animovaných videospotů. Svůj informační videoklip má i výše citovaný projekt UrbanAdapt.
Hrozba i příležitost
V konečném důsledku je zřejmé, že jakýkoliv posun dopředu v adaptačních a mitigačních opatřeních nebude možný bez zapojení veřejnosti, firem, orgánů státní správy a všech složek, které tvoří občanskou společnost.
Už nyní ale lze přepokládat, že velký kus zodpovědnosti v tom, zda budoucí generace budou schopné odpovídajícím způsobem reflektovat změnu klimatu, bude ležet na bedrech vzdělávacího systému a jeho přístupu k této agendě.
Zdaleka přitom nepůjde jen o úpravu metodiky výuky environmentální výchovy na základních a středních školách, ale především bude rozhodovat osobní postoj pedagogů, zda dokáží klimatickou změnu prezentovat svým studentům coby závažný celospolečenský fenomén, který je ovšem více než hrozbou také do značné míry příležitostí.