Referendum: V Polsku i na Slovensku platilo jen jednou, velmocí je Švýcarsko

Na stůl se poslancům dostal návrh zákona o referendu. Pro jeho vyhlášení by bylo nutné sehnat 250 tisíc podpisů, poté se musí zúčastnit minimálně 25 procent oprávněných voličů. Zatím přitom referendum v Česku příliš velkou tradici nemá - to celostátní se u nás konalo pouze ohledně vstupu do Evropské unie. Na Slovensku sice referendum proběhlo už osmkrát, jediné platné ovšem bylo to o vstupu do Unie. Naopak ve Švýcarsku je referendum téměř na denním pořádku, k jeho vyhlášení stačí padesát tisíc podpisů a referenda se konají i na obecní úrovni.

Podle návrhu, kterým se nyní zabývá český parlament, by referendem nebylo možné zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou ani hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky a členů vlády. Stejně tak návrh nedovoluje uspořádat referendum o základních lidských právech ani o rozpočtu a daních.

ŠVÝCARSKO

Zemí proslavenou velkým prostorem pro vyjádření názoru občanů v referendu je Švýcarsko. Referendum může být vyhlášeno proti jakémukoliv zákonu schválenému parlamentem. Podmínkou je petice s 50 tisíci podpisy. Referendum se musí konat vždy, pokud se jedná o vstup do mezinárodní organizace nebo pokud jde o změnu v ústavě.

Referendum je zcela běžnou součástí švýcarské politiky na všech úrovních a Švýcaři se tak – pokud se jich shodne dostatečný počet – mohou postavit například proti rozhodnutí zastupitelů své obce. Na úrovni samosprávných celků jsou v některých případech referenda povinná i u výdajů překračujících určitou hranici.

SLOVENSKO

Za celou historii samostatné Slovenské republiky celostátní referendum proběhlo celkem osmkrát, například v souvislosti s privatizací klíčových průmyslových podniků v 90. letech nebo ohledně adopce dětí homosexuálními páry. Z toho ovšem jen jediné hlasování překročilo volební účast 50 %, a nabylo tak platnosti. Bylo to v roce 2003, kdy Slováci hlasovali o vstupu do Evropské unie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Referendum vyhlašuje prezident, pokud o to peticí požádá alespoň 350 tisíc občanů nebo na základě usnesení národní rady. Nesmí se ale týkat základních práv a svobod, daní, odvodů a státního rozpočtu. Naopak je povinné schválit referendem ústavní zákony o vstupu do svazku s jinými státy nebo o vystoupení z těchto svazků.

POLSKO

Poláci od roku 1989 rozhodovali v celostátním referendu celkem čtyřikrát. Stejně jako v případě Slovenska však většina hlasování nebyla platná kvůli nízké volební účasti, která nepřekročila padesátiprocentní hranici. Jedinou výjimkou je i v Polsku hlasování o vstupu do Unie.

Referendum vyhlašuje Sejm, v takovém případě je ale nutná absolutní většina, nebo prezident s podporou senátu. I v tomto případě je nutné potvrzení absolutní většinou. Výsledky referenda jsou závazné, pokud se ho účastní alespoň polovina oprávněných voličů a pokud více než polovina hlasuje pro.

RAKOUSKO

Rakouská ústava určuje dva typy celostátního referenda - závazné a nezávazné. Závazné referendum musí být vyhlášeno v případě závažných změn ústavy a za celou poválečnou historii se v Rakousku konalo pouze jednou. Stalo se tak stejně jako v předcházejících případech, při vstupu Rakouska do Evropské unie, což vyžadovalo zásah do znění ústavy.

6 minut
Zeman: Skrz referendum vraťme politikům prestiž
Zdroj: ČT24

Národní rada může vyhlásit nezávazné referendum v případě závažných otázek. Stalo se tak pouze dvakrát. V otázce mírového využívaní jaderné energie a v otázce ukončení branné povinnosti. V obou případech byl návrh referendem zamítnut a v obou případech Národní rada toto rozhodnutí respektovala.

NĚMECKO

Na celostátní úrovni proběhlo v Německu referendum pouze dvakrát. V roce 1952, kdy na základě hlasování došlo ke spojení Bádenska a Württemberska, a v roce 1996, kdy se s neúspěchem setkal plán na propojení Berlína a Brandenburgu.

Závazné celoněmecké referendum má být vyhlášeno pouze v případě nové ústavy (nikoliv při změně ústavy) nebo v případě územních změn jednotlivých států. Referenda jsou aplikována spíš na úrovni jednotlivých spolkových států, kde se z velké části jedná o nezávazná referenda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 6 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 7 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 12 hhodinami
Načítání...